V oblasti energetiky nás v nejbližších letech čeká celá řada zásadních změn. Kromě visícího otazníku nad stavbou nového jaderného bloku, respektive nastavením parametrů energetického mixu, je třeba diskutovat i nad možnostmi využití nových technologií a obnovitelných zdrojů. Bude mít za pár let každé město svůj vlastní modulární reaktor? A jaká je budoucnost obnovitelných zdrojů? Nejen o tom hovořil vicepremiér Karel Havlíček na konferenci Energetika ve zdravotnictví.
„Oblast energetiky bude hýbat českou společností dalších deset dvacet let. A troufám si tvrdit, že jsme v situaci, která zde s ohledem na transformaci energetiky nebyla možná sto let,“ uvedl na konferenci vicepremiér Karel Havlíček.
Zásadní změny, ve kterých se silně odráží ambice Evropské unie, se přitom dotknou každého z nás. V souvislosti s překotným vývojem v oblasti energetiky i unijními požadavky se aktuálně v legislativním procesu nachází tři změny. První z nich je takzvaný malý energetický zákon, ten čeká na třetí čtení. Ve stejné fázi je nyní i zákon o podpoře energetických zdrojů. Podle Karla Havlíčka je důležitý hlavně proto, že umožní podporu teplárenství od příštího roku. Třetím legislativním dokumentem, který už třetím čtením prošel a nyní čeká na projednání v senátu, je zákon o přechodu k bezemisní energetice.
K úplně novému energetickému zákonu se právě připravuje paragrafové znění. To nejprve musí projít současnou vládou. Další schvalování už pak bude na té nové.
Čím nahradit uhlí
„Ať se nám to líbí, nebo ne, Evropa míří k bezemisní energetice. Lépe řečeno k nízkoemisní, protože označovat ji za bezemisní by bylo trochu utopické. Pro nás je to zcela zásadní změna, protože dnes jsme z 60 procent vázáni na uhlí ve vytápění a z 45 procent ve výrobě elektrické energie,“ uvedl Karel Havlíček.
Dle jeho slov není ani tak důležité, kdy přesné uhlí skončí, ale spíše samotný průběh procesu. A to zejména s ohledem na vytápění.
Předpokládá, že hlavní na nás čeká do roku 2030, kdy se bude muset odstavit 10 tisíc mWh. Prakticky to bude znamenat skoro polovinu naší celkové produkce. Otázkou tak zůstává, čím bude chybějící produkce nahrazena.
„První možností je nahradit, druhou možností kupovat. Nikdo si ale určitě nepřeje, abychom byli energeticky nesoběstační. Není to správná cesta. Je to politické i ekonomické oslabení země. Musíme tedy vybudovat nové zdroje,“ vysvětlil Karel Havlíček.
Mohlo by vás zajímat
A ty bezemisní jsou pouze dva: jaderné a obnovitelné. Podle Karla Havlíčka jsou oba stejně důležité. Výhodou jaderných zdrojů je dlouhodobost, stabilita a bezemisnost. Jakkoli se nevýhodou může zdát vysoká pořizovací cena, vicepremiér uvedl, že na obnovitelné zdroje a fotovoltaiku se celkově vyplatí 650 miliard korun. Z těchto zdrojů se ale podaří vyrobit pouhé tři procenta energie.
Jaderný zdroj tedy není drahý, pokud se pořizovací náklady přepočtou na objem vyrobené energie. Vybudovat jej však trvá poměrně dlouho.
„První jaderný blok se dá očekávat v roce 2036. Problém je však v tom, že produkci energie nebudeme navyšovat, ale pouze budeme saturovat odstavené jaderné bloky v Dukovanech. Z tohoto úhlu pohledu nás tedy zřejmě nemine diskuze o investicích v rámci Temelína, případně další technologie typu malých modulárních reaktorů,“ doplnil Karel Havlíček.
Vyvážený energetický mix
Nabízí se tedy možnost nahradit chybějící energii obnovitelnými zdroji. Jejich nesporná výhoda spočívá v tom, že se dají pořídit levně a rychle. Na druhou stranu ve smyslu celkové výroby energie přibývají jen pomalu.
Naráží se zde také na bariéry stability přenosové soustavy a klimatické podmínky. Zůstává tak pouze jediný zdroj, a to na bázi plynu. Mělo by se jednat o zdroj přechodový, ale stabilní, který zároveň zajistí přijatelné ceny pro spotřebitele.
Jelikož však plyn není bezemisní, Evropská komise jej nevnímá dobře a jeho používání nechce podporovat. Nicméně stanovila určitá pravidla a nyní se řeší taxonomie. Jednoduše řečeno jde o výčet zdrojů, které jsou udržitelné a které budou ze strany Evropské unie podporované.
„Podle našeho názoru bychom zde měli mít vyvážený energetický mix, který nám zajistí nezávislost, s podílem jádra i obnovitelných zdrojů. Uhlí se musí postupně utlumovat. Takový mix splní jak parametry nízkoemisnosti, tak přijatelných cen pro spotřebitele. Zároveň tak můžeme zůstat nezávislou zemí, protože energetika je silným politickým nástrojem,“ vysvětlil Karel Havlíček.
Na velké reaktory nesmíme zanevřít
K aktuálním trendům, které hýbou světem energetiky, patří vodík a malý modulární reaktor.
„Oběma dejme zelenou a podporujme je, ale nesázejme na to. Malé modulární reaktory by v budoucnu mohly sloužit pro jednotlivá města či regiony. Je to ale hodně drahé a zatím navíc ještě ani finálně schválené. Termín pro testování se stále posouvá. Další bude také politické rozhodnutí, zda jednotlivá města budou mít blízko tyto reaktory,“ řekl Karel Havlíček.
Doplnil, že tyto zdroje by mohly sloužit jako doplněk energetického mixu, nicméně nesmíme zanevřít na velké reaktory, které ve finále nemusíme postavit. Tato vláda však má povinnost vše připravit.
Konference Energetika ve zdravotnictví se uskutečnila za laskavé podpory generálního partnera Veolia Česká republika a. s. a partnerů Pražská energetika a. s., Advance Energo a. s. a Lama solar technologies s. r. o.
Lucie Přinesdomová
