Počet zahájených trestních řízení proti fyzickým osobám loni podle výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) meziročně klesl zhruba o 30.000 na 181.924. Vůči 67.844 lidem bylo zahájeno trestní stíhání nebo jim bylo sděleno podezření ve zkráceném přípravném řízení. Žalobci postavili před soud 62.121 lidí, a to buď obžalobou, návrhem na potrestání nebo návrhem dohody o vině a trestu. Obžalovali také 268 firem. Vyplývá to ze závěrečné zprávy NSZ za rok 2020, kterou zastupitelství zveřejnilo na webu. Podle zastupitelství stojí za snížením kriminality především koronavirová pandemie.

Další faktor, který loni ovlivnil míru kriminality a ještě výrazněji se zřejmě projeví letos a v příštích letech, je novela trestního zákoníku účinná od 1. října 2020. Tato úprava mimo jiné mění výši minimální škody u majetkových trestných činů z 5000 na 10.000 korun.

Ani pokles kriminality ale podle NSZ nezměnil strukturu kriminálního chování. Převažovala majetková trestná činnost, její podíl se zvýšil, stagnovala násilná trestná činnost, pokračoval vzestup kyberkriminality, podle žalobců umocněný vlivem pandemie, kdy lidé byli doma a více na sítích.

„S tím vším souvisel také nárůst a další přesun páchání trestné činnosti z reálného života do kyberprostoru, který ale podle dosavadních statistických údajů ani zdaleka neodpovídal procentuálnímu nárůstu využívání internetu a informačních technologií,“ stojí ve zprávě.

V souvislosti s covidem-19 a opatřeními proti němu zaznamenali státní zástupci i nové jevy. Šlo třeba o vydírání pod pohrůžkou šíření koronaviru, šíření poplašných zpráv, nebo naopak podání trestních oznámení na vládu či její členy v souvislosti buď s přemrštěnými, nebo naopak nedostatečnými opatřeními proti šíření viru. Zvýšil se počet přečinů šíření nakažlivé lidské nemoci, ať už úmyslného či spáchaného z nedbalosti.

Mohlo by vás zajímat

Zproštěno obžaloby bylo podle žalobců v průměru 4,4 procenta souzených. Pozitivní trend podle zprávy pokračoval v ukládání peněžitých trestů, kdy soudy tento typ sankce uložily celkem 21,7 procentům odsouzených. V roce 2015 to bylo 4,6 procenta. Z dalších údajů vyplývá, že v trestním řízení se loni podařilo zajistit majetek za 6,5 miliardy korun, předloni to bylo za 5,3 miliardy.

Loni na podzim díky novele zákona začal podle zprávy nový trend v četnějším uzavírání dohod o vině a trestu. Do konce roku bylo takových dohod uzavřeno 269, více než v kterémkoliv předchozím roce, z toho 31 v případech zvlášť závažných zločinů. Zastupitelství to označuje za slibný krok k významnému „odbřemenění“ soudní agendy i úsporám nákladů soudního řízení.