Stát vyplatil podnikatelům od začátku loňského roku do konce letošního března na úrocích kvůli neoprávněnému vymáhání daní pomoci zajišťovacích příkazů 136,8 milionu korun. Týká se to příkazů vydaných od roku 2014 do konce letošního března. Jde o částku za zadržené peníze vyplacenou na základě ustanovení daňového řádu ohledně úroku z nesprávně stanovené daně.
Zatím však ministerstvo financí nebylo odsouzeno, ani nepravomocně, aby daňovým subjektům nahradilo škodu, která by jim zajišťovacím příkazem vznikla. Stojí to v informacích Generálního finančního ředitelství určených poslancům z rozpočtového výboru, který se dnes opět zajišťovacími příkazy zabýval. Poslanci tyto informace vzali na vědomí.
Poslanci se tímto tématem opět zabývali z popudu svého kolegy a bývalého předsedy výboru Václava Votavy (ČSSD) . Votava chtěl znát informace o probíhajících soudních sporech i o případných náhradách škody plátcům. Zajišťovací příkazy vydává finanční správa hlavně kvůli výběru daně z přidané hodnoty.
Finanční ředitelství uvedlo, že od roku 2014 až do letošního 15. června vznesly daňové subjekty kvůli zajišťovacím příkazům 26 požadavků na náhradu škody na celkovou částku 917 milionů korun. Přiznáno jim však zatím nebylo nic. Finanční správa proto dosud nemusela uplatnit požadavek na náhradu škody po svých zaměstnancích. Případný nárok na náhradu škody uplatňuje daňový subjekt. O náhradě škody rozhoduje ministerstvo financí a následně ho může přezkoumat soud, popsal poslancům zástupce generální ředitelky finanční správy Jan Ronovský. Podotkl, že úrok zaplacený úřadem daňovému subjektu nespadá pod náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
„Podle mého názoru ten nástroj ze strany finanční správy nadužíván není,“ řekl dnes poslancům Ronovský. Argumentoval například tím, že zajišťovací příkaz loni postihl méně než pět setin procenta plátců daně z přidané hodnoty. Právě zajišťovací příkazy i další opatření vedly podle něj k výraznému snížení šedé ekonomiky, takzvané daňové mezery. Využití zajišťovacích příkazů klesá, a to jak v důsledku omezení šedé ekonomiky, tak i s ohledem na rozhodování správních soudů, které vykládaly, jak mají ty úřady tento nástroj využívat, dodal.
Vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok sice uvádí, že počet vydaných zajišťovacích příkazů loni vzrostl téměř o třetinu. V roce 2019 jich bylo 765 a loni již 1007. Klesl však objem vymáhaných peněz i uhrazených částek. Z 520 milionů korun vymáhaných pomocí zajišťovacích příkazů získal stát celkem 348 milionů korun.
(čtk)
