Evropský soud pro lidská práva (ESLP) loni obdržel 381 nových stížností proti Česku, 348 z nich odmítl. České vládě oznámil 13 stížností, mezi nimiž byla i stížnost Lichtenštejnska související s Benešovými dekrety. Porušení lidských práv soud loni ve vztahu k ČR konstatoval v jediném případě – u doživotně odsouzeného vraha Roberta Tempela. ČR nyní vybírá nového soudce u ESLP. Výběr se zastavil z politických důvodů.

Jak již Česká justice informovala, ministerstvo spravedlnosti (MSp) nyní předložilo vládě přepracovaný návrh na schválení kandidátů. Kabinet výběr stále neschválil, přestože již loni proběhlo výběrové řízení, které se uskutečnilo podle vládou schválených pravidel. Podle informací České justice chce kabinet nové kandidáty, což ministryně spravedlnosti Marie Benešová odmítá.

Analýza: Kolem klíčové funkce soudce ESLP začala vysoká hra, obavy ministerstva jsou liché

Štrasburský soud v loňském roce schválil tři smírná urovnání mezi ČR a stěžovateli, která se ve dvou případech týkala nepřiměřené délky řízení a v jednom neoprávněné regulace nájemného. Další nárok ohledně nepřiměřené délky řízení uznala česká vláda jednostranným prohlášením.

Česko loni uhradilo úspěšným stěžovatelům u ESLP zadostiučinění v celkové výši 70.869 eur (nyní zhruba 1,8 milionu korun).

Mohlo by vás zajímat

Ze 13 nových stížností podaných na ČR má 11 individuální povahu – týkají se například práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Dvanáctou, „klimatickou“ stížnost podalo šest Portugalců na 33 různých států včetně Česka a poukazují v ní na důsledky klimatické změny pro své životy a budoucnost.

Kruciální stížnosti Lichtenštějnska

Lichtenštejnská stížnost se pak vztahuje k sérii čtyř desítek českých řízení. Podle Lichtenštejnska se v nich systematicky porušují základní práva jeho státních příslušníků – především vládnoucího knížete a členů jeho rodiny, jejichž právním předchůdcům zkonfiskovalo Československo po druhé světové válce majetky.

Kauza vraha Tempela je prvním případem doživotně odsouzeného, u nějž shledal ESLP v řízení proti ČR porušení práva na spravedlivý proces. Uvedl, že desetileté trestní řízení bylo nejen nespravedlivé, ale i nepřiměřeně dlouhé. Otázkou, zda Tempel vraždy z roku 2001 spáchal, či nikoliv, se při tom nezabýval. Muž se následně obrátil na český Ústavní soud s žádostí o obnovu trestního řízení. Jeho cílem je zrušení odsuzujícího rozsudku a revize celého trestního procesu.

Naprostou většinu stížností podaných k ESLP soud žalované vládě neoznamuje. Proces jejich projednávání končí tak, že je odmítne samosoudce, nebo administrativním odmítnutím pro nesplnění formálních náležitostí.

České vládě oznámil soud od ledna 1993 až do konce loňského roku celkem 813 stížností. U 311 z nich následně nezjistil žádné porušení úmluvy o lidských právech, u 225 konstatoval nejméně jedno porušení. V 31 případech Česko porušení úmluvy samo uznalo, 126 věcí skončilo smírem.

Kdo se stane soudcem ESLP a nahradí končícího Aleše Pejchala stále není jasné. V prvním kole výběrového řízení získali nejvyšší stejný počet bodů z kandidátů ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková a soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Do druhého kola pak postoupili soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V druhém kole pak Langášek získal dvojnásobný počet hlasů oproti Zemanovi, který se tak stal náhradníkem.

(epa, čtk)