Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvažuje podle informací České justice o tom, že vládě navrhne k výběru dvě jména možného nejvyššího státního zástupce. Vedle Igora Stříže se má jednat o dalšího prvního náměstka, tentokrát Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze, Adama Bašného.
Vláda jmenuje nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti, přičemž ministr není podle některých výkladů zákona limitován ani tím, že by se muselo jednat o státního zástupce.
Proti takové možnosti, tedy že by nejvyšší státní zástupce vzešel z řad jiných právnických profesí, v posledních dnech velmi intenzivně vystupuje veřejně dosluhující nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zemanovi konvenuje záměr ministryně Benešové, aby jej ve funkci nahradil jeho náměstek Stříž.
Toho si svého času Zeman na úřad přivedl, aby měl jako mladý státní zástupce, který delší dobu pobýval v zahraničí, kontakt se „starou gardou“ a také s VSZ v Olomouci. Stříž plnil roli loajální dvojky s jedinou výjimkou: nesouhlasil s rušením vrchních státních zastupitelství. Část opozice, především ODS, Stříže zásadně odmítá a ústy předsedy Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marka Bendy již oznámila, že pokud by byla součástí vlády, bude prosazovat jeho odvolání.
Problematická minulost
Důvodem tohoto odporu je vedle profesní minulosti Stříže coby vojenského prokurátora také přesvědčení, že se Stříž podílel na akci v roce 2013, která vedla k pádu vlády Petra Nečase. Podle zjištění České justice se proti nominaci Stříže překvapivě postavil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který by přitom s minulostí Stříže, ani s jeho případným angažmá v akci, kterou ODS nazývá „prokurátorským pučem“, neměl mít problém.
Babiš se má klonit k původní myšlence, totiž postavit do čela soustavy člověka z jiné právnické profese, konkrétně někdejšího advokáta, politika a posledních několik let náměstka ministerstva spravedlnosti Jeronýma Tejce.
Proti nominaci člověka mimo řady státních zástupců ovšem vehementně brojí jak Pavel Zeman, tak i Unie státních zástupců. Podle jejich výkladu zákona o státním zastupitelství totiž není možné, aby se nejvyšším státním zástupcem nestal někdo, kdo státním zástupcem není. Opačný výklad je takový, že zákon toto umožňuje a kandidát musí splňovat pouze nutné kvalifikační předpoklady, přičemž jmenováním do funkce nejvyššího státní zástupce by se automaticky také státním zástupcem stal.
S Tejcem ovšem nepočítá Benešová, a proto se kloní k tomu, že vládě navrhne vedle Stříže ještě druhé jméno: náměstka Lenky Bradáčové a viceprezidenta Unie státních zástupců Adama Bašného. Bašný se v roce 2009 kriticky vyjádřil k postupu v případu Jiřího Čunka a dostal se do kontroverze s tehdejší nejvyšší státní zástupkyní Renátou Veseckou, která ve funkci nahradila Marii Benešovou.
Tehdejší vedoucí Krajského státního zastupitelství (KSZ) v Ústí nad Labem Jiří Křivanec Bašného odvolal z funkce šéfa liberecké pobočky KSZ. Bašného si pak o tři roky později jako svoji pravou ruku vybrala Lenka Bradáčové poté, co se stala vedoucí VSZ v Praze.
Petr Dimun
