Až 90 procent českých firem má jako předmět podnikání uvedenou tzv. volnou živnost, kterou nemají v zakladatelských dokumentech dále upřesněnou. Odhaduje to poradenská společnost Grant Thornton. Podle květnového rozhodnutí Nejvyššího soudu musí být ale skutečný předmět činnosti podnikání každé společnosti jednoznačný. Společnosti tak musí tento nedostatek v zakladatelských dokumentech odstranit, jinak jim může hrozit až soudem nařízená likvidace.
Specifikovat předmět podnikání odkazem na jednotlivé živnosti uvedené v živnostenském zákoně je běžnou praxí společností. Pokud podnikají v oblasti tzv. volné živnosti, mají ve společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovách i v obchodním rejstříku zpravidla zapsáno jako předmět podnikání ‚výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona‘.
Nejvyšší soud ČR ale ve svém novém rozhodnutí dospěl k závěru, že tato masově využívaná formulace je nejasná, neboť z ní nelze jednoznačně určit, co je skutečně předmětem podnikání společnosti. Ustanovení o předmětu podnikání s tímto obsahem se tak považuje za zdánlivé, tedy jako kdyby nebylo ve stanovách nebo společenské smlouvě uvedeno. Může tak chybět jedna z nutných náležitostí zakladatelských dokumentů a zároveň i podklad pro vydání živnostenského oprávnění.
„Podle našich odhadů má obecnou formulaci v předmětu podnikání v zakladatelských dokumentech až 90 procent českých firem. Všechny nyní musí tento nedostatek odstranit a také uvést do souladu i zápis v obchodním rejstříku. To v případě společností s ručením omezeným a akciových společností znamená zejména svolání valné hromady a změnu těchto dokumentů. Rozhodnutí přitom vyžaduje formu notářského zápisu,“ uvedla Veronika Odrobinová z Grant Thornton.
Předmět podnikání by nově měl popsat prováděnou podnikatelskou činnost s dostatečnou jednoznačností. Podle Nejvyššího soudu není třeba používat jednotný popis ani se držet názvů živností uvedených v živnostenském zákoně. „Z praktických důvodů proto doporučujeme držet se v živnostenském zákoně vyjmenovaných názvů oborů činnosti náležejících do volné živnosti,“ podotkla Odrobinová.
V případě, že tento nedostatek neodstraní společnost sama od sebe, vyzve ji soud, aby tak učinila. Pokud tuto výzvu nesplní, hrozí jí zrušení a nařízení likvidace.
Vzhledem k tomu, jak velkého množství firem se tento problém týká, nelze předpokládat, že by soudy začaly ihned rozesílat výzvy a následně nařizovat likvidace společností. „Je ale důležité toto téma zařadit na pořad následující valné hromady nebo plánovaného rozhodnutí jediného společníka. Rovněž je třeba pečlivě sledovat datovou schránku a bezodkladně řešit jakoukoli výzvu, která by v této věci od rejstříkového soudu přišla,“ dodala Odrobinová.
Podle údajů z letošního dubna je v ČR celkem 524.716 firem, z toho 26.839 akciových společností a 497. 877 společností s ručením omezeným.
(čtk, epa)
