Stát se musí omluvit levicovému aktivistovi Lukášovi Borlovi za to, že mu ve vazební věznici neposkytoval veganskou stravu. Dnes o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud. Uvedl to mluvčí instituce Adam Wenig. Podle rozsudku stát zasáhl do Borlových osobnostních práv, konkrétně do práva na svobodu myšlení a svědomí.
Ministerstvo spravedlnosti musí Borlovi do 15 dnů od právní moci rozsudku zaslat písemnou omluvu jménem České republiky, a to v souvislosti s jeho pobytem v litoměřické věznici, kde byl anarchista zavřený od září 2016 do dubna 2017. Veganskou stravu tam přes své opakované žádosti nedostával. Vedení věznice mu sdělilo, že lze zajistit stravu vegetariánskou, nikoliv veganskou. Borl je veganem dlouhodobě a konzumaci živočišných produktů odmítá z etických důvodů. Neúspěšně žádal o přeložení do jiné věznice.
Nárok na omluvu původně Borlovi přiznal Obvodní soud pro Prahu 2, odvolací senát pražského městského soudu se ale poté postavil proti. Mimo jiné uvedl, že nebylo v reálných možnostech věznice zajišťovat veganskou stravu ve stanoveném denním limitu 57 korun na osobu. Borla se ale následně zastal Nejvyšší soud (NS), a proto dnes městský soud musel spor znovu otevřít, přičemž pro něj byl názor NS závazný.
Podle NS totiž bylo chybou, že městský soud vnímal ochranu relevantního světonázoru jednotlivce jako méně významnou než ochranu víry a náboženského přesvědčení.
„S klientem jsme s výsledkem spokojeni a ztotožňujeme se s názorem Nejvyššího soudu, že veganství spadá pod svobodu svědomí a že věznice je povinna svědomí obviněného ve vazbě respektovat a přizpůsobit tomu poskytovanou stravu,“ sdělila ČTK Borlova právnička Zuzana Candigliota. V řízení předložila odborná vyjádření, podle nichž nemusí být veganská strava dražší než běžná.
„Naším cílem nebylo pouze docílit omluvy, ale dosáhnout kultivace českého vězeňství směrem k respektování práv obviněných nebo odsouzených, které je standardní ve vyspělých zemích. Věříme, že rozsudek poslouží k prosazování práv dalších osob, které by se dostaly do podobné situace jako klient,“ doplnila advokátka.
Stát ve sporu argumentoval tím, že výkon trestu nebo vazby s sebou ze své podstaty nesou omezení dosavadního způsobu života. Poukazoval i na to, že v litoměřické věznici museli v dané době dva kuchaři udělat stovky porcí, a že tedy z kapacitních důvodů nešlo připravovat individuální stravu.
Borl se do vazební cely dostal kvůli podezření, že se podílel na založení extremistické Sítě revolučních buněk a žhářských útoků na policejní auta. Tuto kauzu stále řeší mostecký okresní soud, rozsudek vynese 28. června. V minulosti Borl stanul před soudem také se squattery, kteří v roce 2009 nezákonně obsadili dům na pražském Albertově. Nejprve dostal podmíněný trest, odvolací senát ale potom rozhodl, že nešlo o trestný čin.
(čtk)
