Stát chce rozšířit trestní zákoník o přitěžující okolnosti i nové skutkové podstaty. Měly by zohledňovat nenávistné pohnutky proti pohlavní orientaci i pohlavní identitě. Rasistické a náboženské útoky jsou nyní trestány přísněji, než útoky homofobní nebo transfobní. Vyplývá to z Vládní strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR“ na roky 2021–2026. Vláda tím chce dotyčným osobám zajistit ochranu a respekt společnosti.
Česká veřejnost je považována (a sama se tak rovněž vnímá) za velmi tolerantní vůči LGBTI+ lidem, přičemž tato tolerance postupně stoupá, uvádí se ve Strategii. Jenže to, co podle Strategie předmětné osoby potřebují, už není pouhá tolerance, nýbrž respekt celé společnosti.
„To, co je ale vyjádřením skutečné rovnoprávnosti je respekt. Respekt k tomu, že vedle mě žije někdo jiný, než jsem já sám/sama, a respekt k tomu, jak jiní chtějí prožívat svůj život,“ uvádí se ve Strategii. Podle Strategie homosexuálové, transsexuálové a další osoby však stále čelí různým formám diskriminace i útoky na jejich důstojnost.
Trestní právo ignoruje odlišné vnímání sexuality
„Právní úprava tedy musí poskytovat dostatečné nástroje k boji a potírání všech těchto forem diskriminace, k jejímu předcházení a také k podpoře společenské rovnosti a respektu,“ uvádí se k tomu ve vládní Strategii pro LGBTI+ osoby. Strategii má Česká justice k dispozici.
Dle výzkumu veřejné ochránkyně práv z roku 2019 se u nás během posledních pěti let cítilo být diskriminováno 38 % LGBTI+ lidí. Z nich 82 % tuto diskriminaci či obtěžování připisovalo své sexuální orientaci. Diskriminováno se cítilo až 86 % dotázaných trans* lidí nebo lidí s trans* minulostí, dále 58 % leseb, 43 % bisexuálních lidí a 33 % gayů. Stejný průzkum také ukázal, že za posledních pět let mělo zkušenosti s obtěžováním a urážením 55 % dotázaných. S fyzickým/sexuálním napadením nebo vyhrožováním násilím mělo pak zkušenost 15 % dotázaných. Ale jen každý 10. z nich se odhodlá problémy řešit a upozornit na ně, předkládá vládní strategie čísla, které shromáždila ombudsmanka Anna Šabatová.
„Tato čísla ukazují, že je nutné vytvořit robustní zákonný rámec proti diskriminaci a obtěžování LGBTI+ lidí a zajistit jeho praktické vymáhání. České trestní právo však útoky motivované odlišně vnímanou sexuální orientací a genderovou identitou víceméně ignoruje,“ uvádí se k tomu ve vládní Strategii.
Nový trestný čin proti důstojnosti pohlaví
V praxi to podle Strategie znamená, že rasistické či náboženské útoky jsou trestány zhruba o jednu třetinu přísněji než útoky homofobní či transfobní, „byť podstata pohnutky pachatele je vždy předsudek vůči určité skupině“. Přitom naopak u přestupků je přístup k oběma typům útoků stejný, upozorňuje Strategie.
Proto vláda navrhuje opatření s termínem prosinec 2023: „Zahrnout do trestního zákoníku trestné činy motivované sexuální orientací a genderovou identitou či dalšími důvody“. Gestorem má být ministerstvo spravedlnosti.
Co má být účelem a obsahem opatření? „Za účelem dostatečné trestněprávní ochrany LGBTI+ lidí před nenávistnými útoky je nutné novelizovat stávající základní i kvalifikované skutkové podstaty a také přitěžující okolnosti v trestním zákoníku zahrnující nenávistné pohnutky o pohnutku nenávisti na základě sexuální orientace a genderové identity. Bylo by vhodné zahrnout tuto pohnutku i do skutkových podstat dalších trestných činů, kterým jsou LGBTI+ lidé často vystavováni (např. trestné činy proti důstojnosti v sexuální oblasti),“ stojí ve Strategii.
V termínu do konce roku 2023 by v uvedeném duchu měla být předložena novela trestního zákoníku zahrnující postih útoků na LGBTI+ osoby, stojí ve Strategii.
Respekt plyne z lidské důstojnosti
Lidská důstojnost je považována za základ lidských práv podle preambule Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod, ale i podle judikatury Ústavního soudu či Evropského soudu pro lidská práva. „Z lidské důstojnosti plyne respekt ke každému člověku, jeho identitě a individualitě a jeho svobodné činnosti, a naopak zákaz jakýchkoliv zásahů v podobě působení utrpení, ponižování či jiného podobného jednání anebo nepřiměřeného omezování práv,“ vysvětluje dále mimo jiné Strategie.
Strategie vychází z práce pracovní skupiny pod vedením bývalé ministryně Džamily Stehlíkové (Zelení) v roce 2007 a následně Výboru pro otázky sexuálních menšin, který vznikl v roce 2009 při Úřadu vlády. Štafetu převzala nyní bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO11).
Výbor spolu s ní jako se zmocněnkyní vlády pro lidská práva pořádal v létě 2020 seminář odborníků státní správy, akademické sféry a občanského sektoru, kde byly diskutovány aktuální problémy LGBTI+ lidí v ČR, stojí v dokumentu, o kterém Česká justice už informovala v souvislosti s novou snahou zmírnit tresty za pohlavní styk nakažených virem HIV.
Dokument rovněž obsahuje plán na zavedení manželství pro homosexuální osoby včetně umělého oplodnění žen a osvojení cizího dítěte takovými páry.
Irena Válová
