Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Tomášem Langáškem snížil soudci Okresního soudu v Teplicích (OS) Miroslavu Čapkovi plat o 10 procent na 4 měsíce. Senát akceptoval Čapkovo doznání ke kárnému provinění, které učinil na základě kárné žaloby, kterou na něj podal předseda OS v Teplicích Jan Tichý.
Kárnou žalobu podal Tichý na soudce Čapka pro tři skutky: průtahy v jedné trestní věci, nezákonnou protokolaci a nesplnění (nezjištění) podmínek pro uložení souhrnného trestu.
Zatímco v případě průtahů se jednalo o ojedinělou věc, ohledně chybné protokolace konstatoval Tichý systémový problém. Jako samosoudce měl totiž vést Čapek opakovaně líčení, kdy před jeho začátkem neoficiálně udělil pokyn úřednici, aby nepořizovala zvukový záznam. Avšak neinformoval o tom strany řízení a nepřistoupil ani k hlasité protokolaci. Ponechal tak na protokolující úřednici, aby pak sama sepsala protokol, který následně podepsal, přičemž v něm bylo uvedeno, že o tomto postupu byly strany seznámeny.
V posledním bodě kárného návrhu Tichý Čapkovi kladl za vinu, že opomenul před vyhlášením rozsudku zjistit, zda jsou splněny podmínky pro uložení souhrnného trestu.
Přes ochotu Čapka uznat vinu trval včera při jednání kárného senátu Tichý na provedení důkazů, včetně výslechu místopředsedkyně soudu pro trestní úsek. Vzhledem k tomu, že se s Čapkem nedohodl na kárném opatření a měl o něm rozhodnout senát, mělo to podle Tichého ilustrovat osobnost soudce.
Podle Čapkova obhájce Stanislava Balíka je patrné, že Čapek je předsedou soudu bedlivě sledován. „Je ostře sledovaným soudcem, kterému je věnována taková intenzita, že pokud by byla věnována i ostatním soudcům, nestačil byl vedení soudu 24hodinový den, ale 240hodinový den,“ popsal svůj pohled na situaci Balík.
Pro stupňující se tlak mají svědčit také dvě výtky, které Tichý uložil Čapkovi v letošním roce.
Tu poslední dostal Čapek přitom pouze několik dní před jednáním kárného senátu, kdy Tichý vyhověl stížnosti vedoucího Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (KSZ) Radima Kadlčka. Ten si stěžoval na to, že Čapek o nařízeném vazebním jednání neinformoval příslušného státního zástupce v dostatečném předstihu. Čapek odeslal informaci přes trestní kancelář soudu do datové schránky státního zastupitelství večer před jednáním (cca v 18:00), které nařídil na druhý den odpoledne (14:00). Tuto výtku označil Balík za ryze účelovou, neboť Čapek neporušil žádný předpis, včas informoval strany řízení a státní zastupitelství tak mělo dostatek času na zajištění účasti, včetně případného zástupu. Proto se hodlá proti jejímu uložení Čapek bránit správní žalobou.
Ohledně průtahu Balík upozornil, že je pouze jediný, zatímco kárné senáty v drtivé většině projednávají soudce s mnoha průtahy.
Při zmíněné protokolaci sice došlo k pochybení, ale Čapek podle Balíka sledoval celou dobu na monitoru, co zapisovatelka píše. Nelze také podle něj přehlédnout, že nikdo vadnou protokolaci nenamítal a nestala se ani předmětem opravného prostředku.
I v případě špatné lustrace před uložením trestu Čapek vinu podle Balíka nijak nepopírá, avšak nebyla to hrubá nedbalost. Soudce totiž použil neaktuální, starší údaj z předchozího řízení.
„Mám za to, že ani v jedné z věcí nebyla pošlapána práva obžalovaných, že by je to poškodilo,“ konstatoval bývalý ústavní soudce Balík.
Opakované výzvy k rezignaci
Balík také upozornil senát na opakované výzvy Tichého, aby Čapek na funkci soudce rezignoval. „Takto se nedá jednat, posílat opakovaně emaily, že by bylo chlapské, aby rezignoval, nejsou to vztahy kolegiality, nedá se dobře pracovat. Není to způsob, který by se hodil do justice, možná do mysliveckého spolku, ale snad ani tam ne,“ uvedl Balík.
Poté, co kárný senát přijal Čapkovo prohlášení viny, pokračovalo dokazování k osobnosti Čapka coby soudce.
Předložené vynikající hodnocení tří odvolacích soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS), které kárný senát obdržel od místopředsedkyně KS v reakci na jeho žádost o obligátní hodnocení práce soudce odvolacím soudem, Tichý zásadním způsobem zpochybnil.
Podle Tichého totiž z hodnocení nelze vycházet, neboť neodpovídá realitě. Upozornil na několik rozhodnutí odvolacího soudu, kdy byly soudci Čapkovi vytýkány závažné vady, přičemž takto rozhodli i samotní autoři hodnocení.
V závěrečné řeči se předseda Tichý opakovaně ohradil proti tomu, že by byl proti Čapkovi osobně zaujatý. „Nebudu příliš reagovat na osobní invektivy, nejsem jeho přítelem, ani nepřítelem. Ale musím být nepřítelem praktik, jejichž jsem u něho svědkem, což mi ukládá zákon,“ prohlásil Tichý. Soudce Čapek podle něho výrazně vybočuje z řady ostatních soudců, a je třeba mu věnovat větší pozornost. „Je to dáno tím, co zjistíme, ale i na základě neoficiálních i oficiálních podnětů,“ popsal Tichý.
„Jsem předsedou soudu pět let a čas, který mu věnuji, je značný. Bohužel jsem nucen to řešit, sankční nástroje naprosto selhaly,“ líčil senátu své starosti s Čapkem Tichý. Je pravda, že se Čapek nemusí cítit komfortně, že je neustále vedením soudu řešen, avšak Tichý často také učinil vstřícné gesto, nepodal kárnou žalobu, ale uložil pouze výtku. Bohužel, to bývá Čapkem podle Tichého hodnoceno spíše jako projev slabosti, nikoliv jako snaha o narovnání. Není proto možné v jeho případě volit „výchovná kárná opatření“, neboť ta se míjí účinkem, aby se Čapek „choval aspoň tak, jako ostatní soudci v Teplicích“.
Podle Balíka kárný senát vyslechl jen „plynulou představu předsedy soudu o tom, že soudce Čapek nedělá nic jiného, než chybuje“. Přitom se jedná často o věci, které se na jiných soudech řeší stylem ‚Mirku, tys tomu dal, dávej si ty starý vole příště pozor‘.
Vadná protokolace
Podle Balíka žádný z tvrzených skutků v kárné žalobě není závažný, a proto by odpovídajícím opatřením bylo snížení platu o 10 % na dobu 3 měsíců.
Kárný senát v podstatě jeho návrhu vyhověl, pouze prodloužil dobu sankce o jeden měsíc. Čapka přitom zprostil kárné žaloby ohledně pochybení při lustraci před uložením trestu, neboť došel k závěru, že to spadá do rozhodovací činnost soudce, kterou mu nepřísluší hodnotit.
Naopak průtah, byť ojedinělý, zhodnotil s ohledem na jeho délku a bezdůvodnost jako kárné provinění.
Ohledně vadné protokolace senát vedl debatu, zda to lze považovat za kárné provinění. Nakonec došel k závěru, že tomu tak je a postup nemá oporu v zákoně. Zároveň přihlédl k tomu, že v protokolu bylo v rozporu s realitou uvedeno vyhlášení rozhodnutí, že nebude prováděn záznam a bude diktováno do protokolu. Tímto postupem bylo zasaženo do práv stran, byla jim odňata možnost podat námitky.
Předseda senátu Tomáš Langášek se také vrátil ke kontroverzi ohledně hodnotící zprávy odvolacího soudu. Podle něj se senát raději hlouběji do věci nepouštěl s tím, že je to na debatu v severočeské justici. Sám Langášek se ale bude ptát na KS v Ústí nad Labem, jak má k takovému postupu, kdy mělo být kárnému senátu postoupeno neúplné hodnocení, přihlížet.
Devětapadesátiletý Čapek je zkušený trestní soudce. V 90. letech byl poslancem, poté se vrátil do taláru. Kárný senát mu v roce 2015 snížil plat o deset procent na čtvrt roku za to, že v první den komunálních voleb rozeslal e-mailem na tři desítky adres fiktivní přepisy údajných rozhovorů tehdejšího teplického primátora Jaroslava Kubery (ODS), které sám dostal z jiného zdroje.
V roce 2017 kárný senát snížil Čapkovi plat o 15 procent na čtyři měsíce. Čapek rozhodl o vazbě, pro kterou nebyly zákonné důvody, muž podezřelý ze dvou trestných činů v ní pak strávil necelé dva týdny.
O možnosti další kárné žaloby se letos mluvilo v souvislosti s údajnou Čapkovou účastí na oslavě v teplickém hotelu podnikatele Petra Bendy v době, kdy podobné akce nedovolovala protiepidemická opatření. „Mám dostatek důkazů k tomu, abych zahájil kárné řízení, a jsem připraven obhájit svůj postup a unést důkazní břemeno,“ řekl už dříve Tichý. Nejvyšší správní soud ale zatím podle mluvčí Sylvy Dostálové další kárnou žalobu neobdržel. Čapek už dříve v České televizi popřel, že by v hotelu byl.
Petr Dimun
