Předsedové krajských soudů se nechtějí smířit s rozhodnutím ministryně spravedlnosti Marie Benešové, kterým určila podobu tzv. systemizace počtu soudců. Ministryni předsedové adresovali další dopis, v němž varují před tímto „předem přijatým politickým“ řešením, nemajícím oporu ve skutečném stavu soudních agend.
„Snižování počtu soudcovských míst, které by nebylo podloženo aktuálními a objektivními závěry, se v současnosti jeví – zejména s přihlédnutím k situaci, která se může projevit po skončení protipandemických opatření – jako „neodpovědný hazard“, který neumožní soudům se na takovou situaci náležitě připravit po stránce personální a který může v blízké budoucnosti znamenat nejen průtahy v řízení, ale i závažnější poruchy ve fungování justice,“ uvádí se v dopise.
O podobě tzv. systemizace rozhodla ministryně spravedlnosti Marie Benešová na podzim minulého roku, aniž by ovšem pro to získala podporu předsedů krajských soudů. O záměru ministryně Benešové se však ve vedení ministerstva nějakou dobu mluvilo a někteří vnímavější soudní funkcionáři tak již v předstihu vedli neformální debaty o tom, jak na něj reagovat, především tváří v tvář setrvale se snižujícímu nápadu v některých soudních agendách.
Na konci roku adresovali ministryni dopis, v němž shrnuli své návrhy na změnu výpočtu systemizace tak, aby výsledná podoba odpovídala podle nich realitě.
Následovala ovšem poměrně ostrá odmítavá reakce náměstkyně Benešové pro sekci justice a dohledu Kláry Cetlové.
Jakkoliv předsedové dosáhli alespoň dílčího úspěchu v tom, že přiměli ministerstvo k předložení návrhu na jmenování více jak 50 nových soudců, rozhodnutí o systemizaci zůstalo v platnosti. A debaty se zástupci ministerstva zatím nevedly ke konkrétnímu výsledku.
Obsah a tón předsedy překvapil
Nedávno tak předsedové sepsali další dopis, kde ministryni Benešovou vyzvali k novému jednání a přehodnocení systemizace. „Nechceme zastírat, že jeho obsah a tón nás značně překvapil,“ uvedli hned v jeho úvodu v reakci na již zmíněný dopis Cetlové. Ministerstvo se podle nich brání všem jejich návrhům na změnu, protože by akceptovalo jen ty, které by podpořily snížení počtu soudců. O nesystémovosti ministerského návrhu má svědčit i to, že se snížení netýká jak vrchních a nejvyšších soudů, tak ani soustavy státního zastupitelství.
Předsedové se přitom nebrání ani případnému snižování počtu soudců, ale musí se tak dít na základě objektivního a přesného propočtu, který bude zahrnovat všechny agendy. „V této souvislosti nelze nepoukázat na to, že závěr o nižší potřebě soudců, učiněný podle výpočtů provedených na ministerstvu a promítnutý do systemizačního rozhodnutí na rok 2021, je založen pouze na tom, že podíl pravomocných platebních rozkazů na vyřizování agend C, EC, Cm, Ecm a EVCm byl stanoven ve výši 40%, aniž by takový „paušál“ vůbec odpovídal skutečnému podílu pravomocných platebních rozkazů v těchto agendách vydaných (ten se pohybuje v průměru mezi 5-7%); kdyby byl vzat v úvahu jen skutečný počet pravomocných platebních rozkazů, pokládáme za nepochybné, že nižší potřeba soudcovské práce by vůbec nebyla zjištěna a snížení počtu soudcovských míst na rok 2021 by bylo nižší potřebou soudcovské práce zcela neodůvodnitelné,“ upozorňují opět v dopise.
Nově předsedové důrazně trvají na tom, aby ministerstvo přehodnotilo svůj přístup k platovému ohodnocení asistentů a vyšších soudních úředníků. Proto požadují, aby jakékoliv úspory použilo ministerstvo právě na navýšení rozpočtu pro tyto justiční profese. „Nesouhlasíme však s řešením, že nejprve dojde ke snížení počtu soudcovských míst, které by bylo doprovázeno jen „příslibem“ zvýšení počtu asistentů soudců a vyšších soudních úředníků na okresních a krajských soudech „někdy v budoucnu“, financované z peněz ušetřených snížením počtu soudců; správně postup musí být obrácený, jinak se sledovaný záměr nemusí vůbec uskutečnit,“ požadují předsedové.
S ohledem na to, že stávající vláda bude ještě určovat systemizaci pro rok 2022, předsedové „naléhavě žádají“, aby při jejím koncipování došlo k některým změnám. Jedná se o již zmíněný „paušál“ při výpočtu platebních rozkazů, dále pak aby se nebral v potaz nápad za „pandemické“ roky a v neposlední řadě, aby ministerstvo přihlédlo ke zkráceným úvazkům soudcům a mateřským a rodičovským dovoleným.
„Jsme přesvědčeni, že bez uvedených změn nemůže být systemizace soudců okresních a krajských soudů stanovená pro rok 2022 považována za podloženou a věrohodnou a nutně bude navozovat dojem ‚účelovosti‘,“ konstatuje se v dopise.
Petr Dimun
