Výroky ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) směrem k představitelům justice jsou nepřijatelné, justice se ale ubrání. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ocenil veřejnou podporu justice. Benešová České justici vzkázala, že by na jeho adresu mohla použít jeho slova, protože předseda ÚS podle ní vstupuje do politiky a předjímá rozhodnutí soudu.
„Podpora justice je něco, před čím smekám, to je ohromná věc. V málokteré zemi v historii se stane, že by lidé demonstrovali za soudy, za soudní moc,“ připomněl demonstraci s několikatisícovou účastí z uplynulého týdne. „Jako ministryně spravedlnosti se (Benešová) dopouští nepřijatelných výroků na justici. Ale ještě je druhá skrytá oblast – kromě Ústavního soudu je celá soudní soustava rozpočtově navázána na ministerstvo spravedlnosti. Byl bych velmi nerad, kdyby se konflikt nebo zášť vůči naší české soudní soustavě projevila dokonce v oblasti personální nebo rozpočtové politiky,“ řekl Rychetský.
Rychetský jako jeden z nepřijatelných výroků Benešové zmínil třeba její reakci na verdikt Ústavního soudu, který osm měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. „V reakci na dnešní vystoupení Pavla Rychetského bych stejně jako on mohla použít jeho slova, že je „nepřijatelné“, aby coby předseda Ústavního soudu aktivně vstupoval do politiky (rozhovor s paní Witovskou), předjímal rozhodnutí Ústavního soudu (např. o volebním zákonu, kde se vyjadřoval v rozhovoru ještě před přijetím nálezu) a nově také Nejvyššího správního soudu (v případě kárných žalob na P. Zemana) a měnil o 180 stupňů své původní názory na volební zákon, který coby předseda LRV a senátor odhlasoval. K dnešnímu pořadu jako takovému se nemá cenu vyjadřovat, je to myslím již pátý týden po sobě, kdy na mě pan redaktor jednostranně útočí. Ale přestala jsem to již počítat,“ reagovala ministryně spravedlnosti pro Českou justici.
Benešová verdikt označila za divný. Nelze podle ní vyloučit, že soudci za své rozhodnutí mohli dostat něco přislíbeno. „Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát,“ řekla ministryně. Rychetský dnes k její tehdejší reakci řekl, že je velmi špatný signál k veřejnosti, pokud práci soudů kritizuje ministryně spravedlnosti.
Rychetský také v posledních dnech uváděl, že lituje odchodu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten jako důvod své rezignace uváděl, že pociťoval v poslední době tlak ministryně Benešové. Řekl, že odrážení tlaku a řešení půtek mu bralo čas a sílu na práci. Rychetský uváděl, že nemá důvod Zemanovi nevěřit.
Zeman měl tlakům odolat, míní Rychetský
„Pavel Zeman se velkou mírou zaměřil na konsolidaci a efektivitu celé soustavy státních zastupitelství, je skvělým nejvyšším státním zástupcem a … bude doslova škoda, když v té funkci nevydrží,“ řekl dnes Rychetský. Na námitku, že mohl být ve své funkci již dlouho, uvedl, že něco jiného je podávat demisi pod tlakem a něco jiného je, když někomu vyprší mandát. „Ale tlak jednoho ústavního činitele na druhého ústavního činitele, vyhrožování v tomto případě kárnou žalobou… v dějinách této země není jediný případ, že by vůči vrcholnému ústavnímu činiteli bylo jiným ústavním činitelem vyhrožováno kárnou žalobou, to mi připadá úplně absurdní. Ten vztah má být přesně opačný,“ řekl Rychetský.
Předseda ÚS uvedl, že Pavel Zeman možná mohl údajným tlakům odolat. „Jisté tlaky je povinnost se snažit snášet a vydržet,“ řekl a připomněl, že v ČR je státní zastupitelství v ústavě včetně nejvyššího státního zástupce zařazeno do moci výkonné. „Je tedy svým způsobem loutkou v rukou vlády, ten nejvyšší státní zástupce. V Ústavě o nezávislosti nejvyššího státního zástupce není ani slovo. Jediná forma nezávislosti je procesní nezávislost v konkrétních kauzách, jinou formu nezávislosti jim ústavní a právní systém nezaručuje, jsou závislí rozpočtově, personálně i kádrově (na vládě),“ řekl Rychetský.
Benešová uvedla, že nástupce Zemana nebude hledat mezi krajskými zástupci, ty označila za „mlaďochy“, chce jednat s oběma vrchními státními zástupci, tedy Lenkou Bradáčovou a Ivem Ištvanem. Na dotaz moderátora, zda nejde o agismus, tedy diskriminaci někoho jen kvůli věku, a informaci, že průměrný věk krajských zástupců v ČR je 53 let, Rychetský uvedl, že Benešová zřejmě tuto statistiku neměla k dispozici. „Jsou to lidé plni elánu, síly, intuice a schopností zvládnout tu náročnou funkci,“ dodal ke zmíněnému věku žalobců.
Média spekulují jako o Zemanově nástupci o současném náměstku Pavla Zemana Igoru Střížovi. Server Česká justice ve čtvrtek napsal, že adeptem by mohl být i ředitel odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství Roman Hájek, který ale rovněž popřel, že by s ním Benešová o možném angažmá mluvila. Rychetský na dotaz, zda by mu nevadilo, že by nejvyšším státním zástupcem mohl být bývalý vojenský prokurátor, kterým oba uvedení adepti v 80. letech byli, uvedl, že nikoli. „Vojenští prokurátoři sehráli hanebnou roli v 50. letech, v období normalizace se nedá o vojenské prokuratuře takto hovořit. Politické procesy vykonávali ne vojenští, ale civilní prokurátoři,“ uvedl.
(čtk, epa)
