Železniční dopravci nedostatečně dbají na zajištění mobilního signálu a internetu ve vlacích. O tom, jak situaci zlepšit, jsme hovořili s předsedkyní Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hanou Továrkovou.
Operátoři mobilních sítí měli povinnost plně pokrýt signálem železniční tranzitní koridory v letošním roce, povedlo se jim to?
Podle závazků ze 4G aukce – z přelomu let 2013 a 2014 – měli mít operátoři splněno pokrytí železničních koridorů a dálnic do konce letošního března. Nyní je třeba splnění závazku ověřit měřením. Měření na dálnicích jsou z velké části hotová. Měření na železničních koridorech probíhá právě v této době, a to ve spolupráci se Správou železnic. Správa železnic má speciální vůz, kam nám umožnili přidat naše měřící přístroje. Až budou měření uzavřena, budeme moci splnění závazků komplexně vyhodnotit.
Problém dnes představuje malá rychlost internetu. Tehdejší požadavky reflektovaly tehdy předpokládaný rozvoj mobilního internetu a bylo požadováno pouze 5 Mbit/s, což dnes již neobstojí. Nově jsme nyní v rámci podmínek aukce 5G stanovili konkrétní podmínky pro pokrytí silničních a dálničních koridorů těmito novými sítěmi. Čas vyhovět těmto požadavkům mají operátoři až do roku 2025. Nicméně samozřejmě již nyní vedeme jednání s operátory i dalšími státními orgány a organizacemi, jako je Správa železnic či ŘSD, s cílem pomoci zlepšení kvality pokrytí i parametrů již stávajících 4G služeb na železničních i dálničních koridorech.
V porovnání se zahraničím, Rakouskem a Německem, na tom ale údajně nejsme tak špatně.
Ano. Kritéria v dražbách, tedy požadavky na operátory, bývají v tomto ohledu v Česku jedny z nejpřísnějších v Evropě. Z hlediska rozsahu a kvality pokrytí na tom nejsme vůbec špatně.
Takže máme „dokonalý“ telekomunikační trh?
To bych tak zcela netvrdila. Problematické se jeví zejména ceny na mobilním trhu, někdy bychom mohli v některých případech hovořit o cenových excesech. Evidujeme také problémy na velkoobchodním trhu. Vysoké zisky velkých telekomunikačních firem na českém trhu ledacos ukazují. Myslím ale, že postupně i v této oblasti dochází ke kultivaci prostředí.
Hana Továrková vystudovala obor Právo a právní věda na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a obor Podnikové finance na Podnikatelské fakultě Vysokého učení technického v Brně. Od roku 2009 působila jako advokát ve společnosti Továrek, Horký a partneři, advokátní kancelář. Také byla členkou představenstva a předsedkyní Sekce IT a telekomunikací Hospodářské komory České republiky.
V listopadu 2019 byla vládou České republiky jmenována do funkce členky Rady ČTÚ na období 5 let a v lednu 2020 do funkce předsedkyně Rady.
Dlouhodobě se zasazuje o rozvoj telekomunikačního sektoru jak prosazováním legislativy usnadňující výstavbu, tak snahou o aktivní čerpání dotačních titulů. Pod patronací Platformy pro rozvoj vysokorychlostního internetu se zasloužila o sjednocování názorů asociací a subjektů působících na trhu elektronických komunikací.
Pojďme ale zpět k pokrytí dálnic a železnic. Dokážete výsledky měření už nyní nějak odhadnout?
U dálnic k naplnění bez problémů dojde, i když v Česku máme obtížné podmínky. Členitost terénu České republiky klade na operátory velké požadavky. Podobně složité to mají například Švýcaři. Naopak rovinaté země jako třeba Belgie to mají v tomto ohledu jednodušší. U železnic to vypadá problematičtěji. Museli bychom mít zhruba dvojnásobný počet stanic kolem drah pro dostatečné pokrytí venkovním signálem.
Jakkoliv tedy operátoři musí splnit podmínky pokrytí stanovené v aukci 4G, reálně mohou existovat místa, kde by ekonomické náklady byly neúměrně vysoké. My samozřejmě máme zájem pomoci i v těchto případech zajistit dostatečně kvalitní pokrytí. Proto, jak už jsme uvedla, vedeme jednání s operátory a dotčenými státními organizacemi s cílem nalézt možné synergie existující drážní infrastruktury, kdy by se mohly využít například stožáry a optické kabely Správy železnic.
Mohl by stát do zlepšení pokrytí železnice signálem investovat prostředky například z plánu obnovy, který přinese Česku významné finanční sumy z Evropské unie?
Plán obnovy by mohl pomoci vyřešit druhou část problému špatného pokrytí železnice. Vlaky nejsou vybaveny takzvanými repeatery neboli opakovači. Signál se do vlaků špatně z venku dostává, protože vagón je v podstatě Faradayova klec. Čím bezpečnější vlaky dnes máme, tím hůř jde signál dovnitř. S normativním úřadem spolupracujeme na tom, aby do budoucna na železnici nemohly nové vlaky bez opakovačů. Vybavení starších vozů ale budeme muset zřejmě zadotovat. Ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a ministerstvem dopravy jednáme o dotačním programu v plánu obnovy, který by zafinancoval pořízení opakovačů do vlaků. To by významně pomohlo dostupnosti mobilního signálu všem cestujícím uvnitř vlaků.
České dráhy vypsaly výběrové řízení na nové vlaky v řádech stovek miliónů korun a nepočítají s opakovači v požadavcích soutěže, máte možnost do toho zasáhnout?
Upozorňovali jsme na to České dráhy v rámci pracovní skupiny, bohužel to nezohlednili, což mě mrzí.
Když si přitom stěžujete na nefunkční Wi-Fi ve vlacích Českých drah, můžete získat část peněz za lístek zpátky.
Tuto informaci nemáme. ČTÚ využívá všechny své možnosti, aby se situace zlepšila. Z našeho pohledu je však preference zaměřena namísto WiFi hotspotu na opakovače signálu. Proto budeme dělat osvětu i pro kraje, aby byly opakovače zahrnuty jako povinné vybavení do výběrových řízení na závazkovou dopravu, kterou vlakovým dopravcům platí ze svých rozpočtů. Kraje v podstatě mohou svým dodavatelům služeb nařídit, že vlaky nebude provozovat nikdo, kdo nemá vozy osazeny opakovači.
Možností veřejných subjektů bude asi více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)má podél celé dálnice natažený hlavní páteřní kabel. Dal by se ke zlepšení nějak využít?
Samozřejmě stejně jako se Správou železnic vedeme jednání i s Ředitelstvím silnic a dálnic. Hledáme možnosti, jak využít jejich existující infrastrukturu nebo alespoň zjednodušit procesy při využívání pozemků přináležejících dálnici. V rámci těchto diskusí hledáme i řešení pro pokrytí dálničních tunelů.
Podléhají neveřejné sítě nějaké regulaci? Má stát koncepci jejich využití alespoň u svých organizačních složek a státních firem?
Je to v kompetenci jednotlivých organizací, takže například síť Správy železnic má plně v gesci ona sama. ČTÚ do ní nijak zasahovat nemůže, do naší pravomoci spadají pouze veřejné sítě. Zde spatřuji prostor i pro zlepšení legislativy.
Které další veřejné instituce provozují neveřejné sítě?
Málo se ví, že poměrně významnou neveřejnou sítí disponují energetické společnosti, státní MERO nebo také jednotlivá povodí, která mají optické sítě na zdymadla.
Dřímá v neveřejných sítích veřejných subjektů umrtvený potenciál?
Pokud by se velkoobchodně neveřejné sítě nabídly, určitě by se našla řada malých hráčů na trhu, kteří by to ocenili. Význam by to ale mělo i pro velké hráče, kteří se obtížně do těchto sítí dostávají.
Vraťme se k pokrytí železničních tratí signálem. Jak je to na normálních tratích mimo tranzitní koridory?
Jakkoliv se v rámci stanovení podmínek pro pokrytí sítěmi 4G a 5G zaměřujeme především na tranzitní koridory – dálniční a železniční, samozřejmě je naším zájmem pomoci zvýšení dostupnosti mobilního signálu i v úsecích ostatních železničních tratí. Některá z opatření, která jsem již zmínila výše a o kterých v současnosti jednáme, by jistě byla aplikovatelná i pro případy zlepšení mobilního signálu na těchto tratích.
Mimochodem, vedle toho je také třeba si uvědomit, že se mobilní signál dnes šíří stále především 2G sítěmi, což jsou nejstarší sítě. Jenže u 2G sítí závazky operátorů z předchozích aukcí již vypršely. Kdyby se operátoři teoreticky přes noc rozhodli, že ji vypnou, ČTÚ s tím nic neudělá. Na 2G síti je přitom závislá většina lidí. Většina seniorů má mobily na 2G síti, přes 2G sítě fungují také smsky. Je otázka, jak se operátoři zachovají, až jim to nebude vycházet ekonomicky. Ve stejnou chvíli na to nemusí být připraven trh pokrytím území 5G sítěmi. Vstoupili jsme s operátory na toto téma do jednání, uvidíme, kam se dostaneme.
Lucie Přinesdomová