Předseda Okresního soudu v Teplicích (OS) Jan Tichý použil v rámci výkonu své funkce vůči soudci Miroslavu Čapkovi policejní odposlechy, které mu poskytla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Část těchto odposlechů, včetně jmen a telefonních čísel třetích osob, se také stala součástí správního spisu, který byl veden kárným senátem Nejvyššího správního soudu (NSS) pro účely kárného řízení se soudcem Čapkem. Kárné senáty přitom v minulosti opakovaně odmítly využití odposlechů kárnými žalobci pro účely kárného řízení. Čapek tento týden odešel z kárného řízení na NSS se sníženým platem.
Kárný senát v čele se soudcem Tomášem Langáškem snížil Čapkovi plat o 10 procent na 4 měsíce kvůli průtahům a vadné protokolaci. Obhájce Stanislav Balík při jednání zmínil, že Čapek je pod stálým drobnohledem předsedy.
V lednu letošního roku v jeden den Tichý uložil soudci výtku podle zákona o soudech a soudcích a zároveň jej v jiné písemnosti vyzval k rezignaci na funkci soudce.
Zatímco však výtku udělil Čapkovi na základě zjištěných drobných nedostatků v jeho práci podle příslušného ustanovení zákona o soudech a soudcích, druhá písemnost je nadepsána pouze jako „Sdělení o odložení řešení věci, výzva (žádost)“.
V tomto „sdělení“ předseda Tichý soudci Čapkovi píše, že mu v červnu minulého roku postoupila NCOZ „k dalšímu postupu“ svá zjištění, z nichž má vyplývat podezření, že Čapek závažným způsobem porušil své soudcovské povinnosti. K NCOZ se přitom informace dostaly od vedoucího Krajského státního zastupitelství (KSZ) v Ústí nad Labem Radima Kadlčka, a to z případu pojistného podvodu, který vyšetřoval jiný policejní orgán.
Tichý pak v dopisu cituje celé pasáže z těchto odposlechů, v nichž figuruje soudce Čapek a další osoby. Celkem se tak stalo v šesti případech, v dopise jsou vždy vedle citací uvedeny konkrétní časy pořízeného odposlechu, jeho délka i osoby a jejich telefonní čísla.
Na závěr sdělení předseda Tichý soudci Čapkovi sděluje, že z citovaných odposlechů má vyplývat jednání, které je neslučitelné s výkonem funkce soudce. Protože mu však policejní orgán odposlechy poskytl pozdě (po uplynutí tříleté objektivní lhůty), nemohl kárné řízení zahájit.
Podle jeho názoru však jedinou reakcí na tato zjištění má být Čapkova rezignace na funkci soudce, ke které Čapka také vyzval. „Věřím, že se protentokrát zachováte správně, vyvodíte vlastní odpovědnost a na funkci soudce bez zbytečného odkladu rezignujete,“ uzavřel své sdělení Tichý.
Neexistuje právní základ
Kárné senáty pro řízení ve věcech soudců a státních zástupců přitom opakovaně konstatovaly, že v kárném řízení nelze odposlechy z trestního řízení použít. V roce 2011 dokonce kárný senát konstatoval, že použití odposlechů v kárném řízení vedoucí státní zástupkyní je kárným proviněním. „V českém právním řádu neexistuje žádný právní základ pro použití odposlechů telefonických rozhovorů pořízených v trestním řízení v řízení disciplinární povahy, jakým je řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce. Kárný senát odmítá interpretaci kárně obviněné, že pokud trestní řád takové použití nezakazuje, pak je dovoleno,“ uvádí se v rozhodnutí 12 Ksz 4/2011. Tehdy kárný senát neakceptoval obhajobu odlišným právním názorem a dosud nejasným výkladem. Od té doby se navíc opakovaně k problematice kárné senáty, včetně těch pro řízení ve věcech soudců, vyjadřovaly, a to setrvale stejně negativně.
V této souvislosti je nutné připomenout, že soudce Čapek čelí také kárnému obvinění, které souvisí s jeho údajnou účastí na akci v teplickém hotelu na konci ledna v době, kdy platila pandemická omezení. Soudce Čapek svoji účast popřel, nebyl řešen ani přestupkovými či jinými orgány. Předseda Tichý ovšem veřejně médiím opakovaně sdělil, že o účasti Čapka na akci nepochybuje a hodlá na něj podat kárnou žalobu. Pro účely kárného řízení požádal o součinnost policii, jakkoliv je sporné, zda takto předseda soudu může postupovat.
Petr Dimun
