Soudci, kteří byli ve výkonu funkce ke dni 1. ledna 2020, byli povinni podat majetkové přiznání nejpozději do 30. června 2020. Toto oznámení zahrnovalo informace o vykonávaných činnostech, nově nabytém majetku a příjmech za kalendářní rok 2019 a informace o výši existujících a dosud nesplacených závazků k 31. prosinci 2019. Průběžné oznámení za rok 2019 nakonec podalo 2 996 soudců, neučinil tak jeden soudce, který byl dlouhodobě nemocný a v letošním roce následně ukončil výkon funkce. Dvacet šest soudců přitom podalo oznámení po zákonem stanovené lhůtě, tj. po 30. červnu 2020. 

U těchto soudců zvažoval předseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D., v každém individuálním případě možnost udělení výtky. Zohlednil přitom především zdravotní a osobní důvody, které některým soudcům znemožnily splnit jejich povinnost včas. Všichni tito soudci byli současně předsedou Nejvyššího soudu upozorněni na potřebu plnit svoji zákonnou oznamovací povinnost v předepsané lhůtě, neboť porušení této povinnosti může naplňovat znaky kárného provinění. Mezi soudci, kteří podali oznámení po zákonné lhůtě, byl mj. jeden soudce, který již ukončil výkon funkce. „Výtka podle § 88a, zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, byla nakonec předsedou Nejvyššího soudu udělena třinácti soudcům, a to za nesplnění povinnosti podat průběžné oznámení za rok 2019 v zákonem stanovené lhůtě,“ informovala vedoucí oddělení střetu zájmů Nejvyššího soudu Ivana Zámečníková.

Z celkového počtu 2 998 soudců ve výkonu funkce, zapsaných k 1. lednu 2020 Ministerstvem spravedlnosti do Centrálního registru oznámení, se zákonná povinnost podat průběžné oznámení za rok 2019 vztahovala na 2 997 soudců (jeden soudce zemřel před uplynutím lhůty pro podání).

Ve srovnání s rokem 2019 došlo loni k mírnému snížení počtu průběžných oznámení podaných po zákonem stanovené lhůtě z třiceti jedna na dvacet šest. Meziročně však vzrostl počet udělených výtek za porušení zákona o střetu zájmů, a to z osmi na třináct.

„Přestože Nejvyšší soud informuje soudce opakovaně o jejich zákonné oznamovací povinnosti před lhůtou pro podání průběžného oznámení a současně jim pomáhá formou osobních, e-mailových a telefonických konzultací, i tak u některých soudců dochází k opakovanému porušení zákonem stanovené lhůty pro podání oznámení, za které je jim předsedou Nejvyššího soudu udělena výtka či může být případně podán návrh na zahájení kárného řízení,“ uvedla Zámečníková.

Mohlo by vás zajímat

Podle zákona o střetu zájmů zahájilo v roce 2020 výkon funkce 78 soudců, kteří měli povinnost podat tzv. vstupní oznámení. Všichni tak řádně učinili.

Oznamovací povinnost v souvislosti s ukončením výkonu funkce v roce 2020 vznikla u 75 soudců, kteří svá tzv. výstupní oznámení podali.

(epa)