Polsko kvůli vládním reformám justice prohrálo při u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Ten dal dnes za pravdu stížnosti polské firmy, která se na něj obrátila kvůli zamítnutí žádosti o odškodné, jež skončila až u polského ústavního soudu. Podle ESLP ale kvůli chybám a porušení zákona při jmenování ústavních soudců bylo poškozeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. Verdikt je podle agentury Reuters dalším políčkem Varšavě, která kvůli změnám ve fungování soudů čelí i žalobě ze strany Evropské unie.
ESLP řešil případ, kdy se na něj obrátil pěstitel trávníků, firma Xero Flor, která se u polských soudů neúspěšně domáhala proplacení škod způsobených lesní zvěří. Spor dospěl v roce 2017 až k ústavnímu soudu, kde tehdy rozhodoval i jeden ze tří soudců jmenovaných předtím prezidentem Andrzejem Dudou.
Duda v roce 2015 odmítl jmenovat tři soudce vybrané předchozí vládou a namísto nich dosadil tři soudce nominované nově vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Podle právních expertů tak obsadil funkce, které už obsazené byly.
Štrasburský soud konstatoval, že porušení zákona při jmenování soudců znamená, že žadateli bylo „odepřeno jeho právo na rozsudek zákonně jmenovaným tribunálem“, a rozsudek takto jmenovaného tribunálu je tedy nutné považovat za neplatný.
Šéfka polského ústavního soudu Julia Przylebská rozhodnutí ESLP kritizovala, podle ní se soud nezákonně vměšuje do pravomocí polského prezidenta a parlamentu. „Je to křiklavé porušení zákona a nemá to oporu v mezinárodním právu, na jehož základě štrasburský tribunál funguje,“ řekla Przylebská agentuře PAP.
Kritici polské vlády upozornili, že výrok ESLP znamená, že nyní vzniknou pochyby o zákonnosti všech verdiktů ústavního soudu, na nichž se podíleli soudci jmenovaní neregulérním způsobem, uvedla agentura AP. Mezi těmito verdikty je například i kontroverzní rozsudek o zpřísnění podmínek potratů.
Podle kritiků se polská konzervativně nacionalistická vládní strana PiS dlouhodobě snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. Vláda reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.
Kvůli justičním reformám Polsko čelí žalobě u Soudního dvora Evropské unie, na nějž se obrátila Evropská komise kvůli činnosti disciplinární komory polského nejvyššího soudu, o jejíž nestrannosti Brusel pochybuje. Ve čtvrtek generální advokát Soudního dvora doporučil, aby soudci konstatovali, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem.
(čtk)
