Odebrání taláru za odmítnutí zkoušky na alkohol by podle NSS bylo „nepřiměřeně tvrdé“. Soudce Petr přišel o část platu

Nejtvrdšímu možnému postihu, tedy zbavení soudcovské funkce, nakonec unikl bývalý funkcionář Krajského soudu v Českých Budějovicích Bohuslav Petr. Po dvou odročeních dnes kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) vynesl verdikt – snížení platu o 30 procent po dobu jednoho roku. Sáhl tedy k druhému nejpřísnějšímu možnému postihu. Nevyhověl tím kárnému návrhu ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za hnutí ANO), která žádala odvolání. Petr ještě jako místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích loni v únoru zavinil dopravní nehodu a odmítl se po ní podrobit dechové zkoušce i odběru krve. Předsedkyně senátu Miluše Došková označila případ za velmi hraniční, odejmutí taláru by ale podle ní bylo „nepřiměřeně tvrdé“.

Přestože obhajoba ještě před vlastním projednáváním případu i během něj vehementně snažila zpochybnit většinu důkazů proti obviněnému soudci i samotnou zákonnost kárného návrhu, senát nakonec většinu argumentů kárné žaloby přijal.
Zamítl pouze tvrzení, že po nehodě o ní soudce Petr včas a pravdivě neinformoval své nadřízené, jak mu ukládá zákon – to se totiž nepodařilo přesvědčivě prokázat.

V hlavních bodech, tedy řízení motorového vozidla v nezpůsobilém stavu a odmítnutí testů na alkohol, však žádné zásadní pochybnosti neshledal – k dispozici měl svědectví řady osob přítomných v budově českobudějovického soudu i na místě nikterak závažné nehody u obce Dasný několik kilometrů od Českých Budějovic.
I Česká justice navíc v minulosti zveřejnila video, které svým mobilním telefonem natočil jeden ze svědků Petrova nestandardního chování na chodbě soudu a o něco později před budovou, kde kárně obviněný jen s obtížemi usedl za volant svého vozu a odjel.

Čtěte také: Boural a odmítl zkoušku na alkohol: „Všechno je mi to strašně líto, už se nic nedá dělat,“ prohlásil soudce Petr

Bohuslav Petr od samého začátku vehementně popíral, že by byl pod vlivem alkoholu. Uvedl pouze, že krátce před jízdou čelil opakované zdravotní indispozici, která ale záhy odezněla a v řízení mu nijak nebránila.

Jan Převrátil, ředitel odboru dohledu a kárné agendy ministerstva komentuje rozsudek:

Žádný ze svědků ani slova zachycená na videu však žádnou zdravotní komplikaci či potřebu vyhledat lékařskou pomoc nezmiňují, naopak podporují domněnku o vlivu alkoholu. Při odůvodnění rozsudku zaznělo, že i kdyby silně nejistou chůzi, špatnou artikulaci, padající kalhoty skutečně vyvolala pouze zdravotní indispozice, ani v takovém případě nesmí řidič usednout na volant. Zákon o provozu na pozemních komunikacích to zcela jednoznačně zakazuje.
Stejný zákon také jasně ukládá účastníkům dopravní nehody povinnost podrobit se zkoušce na přítomnost alkoholu, kterou Petr odmítl jak z dechu, tak z krve. Předsedkyně senátu Došková uvedla, že šlo o zaviněné porušení povinností a byla narušena důstojnost výkonu soudcovské funkce.

Obhajoba požadovala zastavení kárného řízení

Senát se musel vypořádat i s velmi údernou argumentací obhájců – advokáta Daniela Prouzy a soudce Vrchního soudu v Praze Pavla Zelenky, že tento incident už byl řešen v řízení o dopravním přestupku a kárný postih by tak porušil zásadu ne bis in idem. I tento pokus ale vyšel naprázdno.
Ve zdůvodnění byla připomenuta judikatura kárných senátů i stanovisko Ústavního soudu, že o porušení této zásady se nejedná, protože jde o zcela odlišné typy řízení a každý vychází z poněkud odlišných faktů a sleduje poněkud odlišné cíle.
Došková navíc zdůraznila, že kárné řízení lze vedle řízení jiného typu ve stejné věci vést zejména tehdy, má-li kárný senát zato, že trestní či správní postih nebyl dostačující. Přitom správní orgán posuzující Petrovu dopravní nehodu vedl celé řízení „na základě vstřícné výpovědi přestupce velmi povrchně, u sankce nebylo vzato v úvahu, že přestupku se dopustil soudce. Přitom samotný skutek odmítnutí dechové zkoušky i lékařského vyšetření je jasným porušením zákonné povinnosti řidiče motorového vozidla, plynoucí ze Zákona 361/2000 Sb. Že zkoušku odmítl, je zřejmé z řady svědectví a potvrdil to i sám kárně obviněný. Jednoznačně tedy (i tímto jednáním) ​​porušil zákonnou povinnost, která musí být známa každému řidiči, natož právnímu profesionálovi.“

Přes všechny tyto skutečnosti ale nakonec kárný senát nesáhl k nejtvrdšímu možnému postihu, který ve svém návrhu ministryně Benešová požadovala. Podle předsedkyně Doškové o této možnosti vedli velmi dlouhou debatu, nakonec se však přiklonili k názoru, že odvolání z funkce by bylo nepřiměřeně tvrdé.
Petr za svoji dlouhou kariéru stál před kárným senátem poprvé a v takových případech se odvolání z funkce ukládá jen ve skutečně výjimečných případech, zejména pokud soudce není dlouhodobě schopen či ochoten řádně vykonávat svoji funkci a panují oprávněné pochybnosti o jeho morální integritě. Provinění soudce Petra bylo sice závažné, ne však extrémně závažné.

Došková uvedla, že rozhodně nejde o signál ostatním soudcům, že při ovlivnění alkoholem se odmítnutí vyšetření na alkohol vyplatí. Na druhé misce vah přitom leželo nejen dlouhodobé vysoce pozitivní hodnocení nadřízených a kolegů i z místa bydliště, ale také jistý projev sebereflexe, kdy se Petr po nehodě sám vzdal funkce místopředsedy krajského soudu.

Ivan Holas