NSS zrušil výtku, kterou děčínské soudkyni uložila pověřená předsedkyně soudu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil výtku, kterou soudkyni Okresního soudu v Děčíně (OS) Radce Mazurkové, uložila v roce 2016 výkonem funkce předsedkyně soudu pověřená soudkyně Zdeňka Hošková. Podle NSS byla výtka uložena v rozporu se zákonem o soudech a soudcích, který disciplinární a kárnou pravomoc svěřuje pouze řádně jmenovaným soudním funkcionářům.

Soudkyně Mazurkové byla výtka podle zákona o soudech a soudcích uložena v prosinci 2016 na základě kontroly, která shledala průtahy v její práci. Rozhodnutí o výtce ovšem učinila soudkyně Zdeňka Hošková. Ta byla k soudu přeložena z Krajského soudu v Ústí nad Labem a výkonem funkce předsedkyně byla toliko pověřena podle § 126 (odst. 1, písm. h) zákona o soudech a soudcích tehdejším předsedou KS Lubošem Dörflem.

Rozhodnutí o uložení výtky Mazurková napadla žalobou, kterou zamítl KS v Ústí nad Labem.

NSS nyní dospěl k závěru, že pověření funkcionáři soudů nemají oprávnění ukládat výtky, ani podávat kárné žaloby, čemuž svědčí i všechny metody výkladu příslušných ustanovení zákonů. Takovou pravomoc mají pouze řádně jmenovaní funkcionáři soudů. „Aby byla fyzická osoba předsedkyní okresního soudu, musela být do funkce řádně jmenována postupem podle § 105 odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích. Jmenování do funkce je úkon příslušného orgánu provedený za zákonem předepsaných podmínek, tedy nepochybně má jednoznačně skutkové aspekty – jde o jednání fyzické osoby nadané příslušnou jmenovací pravomocí (ministra spravedlnosti) poté, co jiná fyzická osoba mající návrhovou pravomoc (předseda příslušného krajského soudu) svým projevem vůle učinila jmenovací návrh. „Pověřená předsedkyně“ není osobou, ve vztahu k jejímuž právnímu postavení učinil ministr spravedlnosti na návrh příslušného předsedy krajského soudu jmenovací úkon podle § 105 odst. 1 věty první zákona o soudech a soudcích, tedy svůj projev vůle,“ konstatuje se v rozhodnutí.

Svěřuje-li zákon kárnou pravomoc pouze vymezenému okruhu osob, je pak logický výklad, že obdobné omezení platí i v případě ukládání výtek podle zákona o soudech a soudcích. „Jestliže § 88a zákona o soudech a soudcích umožňuje vytknout drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování pouze takovému orgánu státní správy soudu, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, pak nezbývá než s ohledem na shora uvedené uzavřít, že toliko pověřený předseda okresního soudu takovou pravomocí nedisponuje,“ uzavírá NSS.