Novela zákona o daních z příjmů od letošního ledna přinesla významné změny ve zdanění dluhopisů. Nové povinnosti přináší nejen pro tuzemské, ale i pro zahraniční investory. Dopad však bude často mít i na samotné emitenty. Do praxe podle advokátky Jany Fuksové z KPMG hodně zasáhne změna v konceptu zdanění příjmů z dluhopisů u fyzických osob. Změna se týká především diskontovaných dluhopisů, ale v praxi se může dotknout i všech ostatních dluhopisů, které jsou obchodovány na sekundárním trhu.
Novela přináší řadu zásadních změn – například osvobození výnosů státních dluhopisů vydaných členskými státy EU/EHP (tzv. government bondy) nebo zrušení osvobození výnosů dluhopisů vydaných českými emitenty v zahraniční (tzv. eurobondů poz. red.) plynoucích zahraničním investorům. Změna daňového režimu eurobondů byla na poslední chvílí odložena o rok, tj. uplatní se až na eurobondy vydané od 1. ledna 2022. Podle Radka Novotného z advokátní kanceláře Allen & Overy je nový daňový režim eurobondů nešťastný a roční odklad poskytne českým emitentům alespoň určitý prostor pro posouzení alternativních forem financování. Ve srovnání s jinými státy budou čeští emitenti v nevýhodě.
Již naznačenou velkou koncepční změnou je změna výběru daně a to včetně stanovení základu daně, kdy u diskontovaných dluhopisů (tzv. zero bondy poz. red.) je při jejich splatnosti nově základem daně rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou. Tento příjem se navíc nově daní v daňovém přiznání investora. „V minulosti se srážkovou daní danil rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem. Pokud ovšem investor pořídil dluhopis na sekundárním trhu, byl jeho reálný výdaj na pořízení dluhopisu odlišný,“ vysvětluje Jana Fuksová s tím, že pokud nebyl při stanovení ceny vzat v úvahu i daňový aspekt, mohl se obchod stát v důsledku zdanění dokonce fakticky ztrátovým.
Praktickým problémem může být podle odborníků zejména povinnost podat v České republice daňové přiznání, ve kterém musí příjem zdanit. „Z pohledu aplikace smluv o zamezení dvojímu zdanění může být potom nejednoznačné, jaká výše příjmu při splatnosti dluhopisu se kvalifikuje jako úrok pro účely smlouvy, který je Česká republika v mnoha případech oprávněna zdanit smluvní sazbou daně,“ vysvětluje Jana Fuksová z KPMG. Michal Dušek z advokátní kanceláře Allen & Overy k tomu dodává, že obdobný problém se vyskytuje v samotném zákoně o daních z příjmů v případě zahraničních investorů.
Související změnou je také skutečnost, že emitent diskontovaných dluhopisů může mít povinnost při jejich splatnosti z výplaty srazit tzv. zajištění daně ve výši 1 %. Zajištění daně se odvádí z částky hrubého příjmu (tj. ze jmenovité hodnoty dluhopisu) a aplikuje se pouze ve vztahu k investorům ze států mimo EU/EHP. Radek Novotný zároveň upozorňuje, že v případě cizoměnových diskontovaných dluhopisů držených do splatnosti fyzickými osobami může výši zdanitelného příjmu nově ovlivnit kurzový rozdíl z celé jmenovité hodnoty dluhopisu.
Michal Dušek také poukazuje na rozpor mezi daňovým režimem prémie při předčasné splatnosti dluhopisu, tak jak vyplývá ze zákonné úpravy, a záměrem zákonodárce popsaným v důvodové zprávě. Zákonodárce tím život investorů, ani emitentů rozhodně neulehčuje.
Nová pravidla fungují zjednodušeně v případě českých dluhopisů emitovaných po 1. lednu 2021 – s výjimkou zmiňovaných eurobondů. Případné přeshraniční aspekty je potřeba vždy řešit individuálně s přihlédnutím k aplikovatelným smlouvám o zamezení dvojímu zdanění a specifikům daného případu.
Eva Paseková
