Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Šámal) tento týden částečně vyhovělo návrhu Okresního soudu v Chrudimi a zrušilo část ustanovení § 289 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, které zmocňovalo vládu k přijetí nařízení a stanovení, jaké konkrétní množství se považuje za větší než malé v případě omamných a psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. Jak se úprava držení většího než malého množství omamné látky vyvíjela?
- Termín „množství větší než malé“ se u drog používá už od konce 90. let minulého století, bez přesnějšího vymezení se objevil už v novele trestního zákona a zákona o přestupcích (112/1998 Sb.), kterou přes veto prezidenta Václava Havla přijal parlament na jaře 1998. Termíny „množství větší než malé“ a „v malém množství“ se snažilo z novely marně vyřadit několik poslanců. Nová úprava měla řadu kritiků, a to nejen z řad laické veřejnosti (za nepřijetí zákona vznikla petice), ale i mezi některými protidrogovými odborníky. Ustanovení začalo platit od ledna 1999.
- Podle tvůrců úpravy měly o tom, zda jde, či nejde o „množství větší než malé“ rozhodovat soudy, v praxi se tím ale zabývali už vyšetřovatelé a žalobci. Na přelomu jara a léta 2000 nastavily nejprve Nejvyšší státní zastupitelství a následně také policie orientační hodnoty určující, kolik drogy může u sebe člověk mít, aniž by za to byl trestně stíhán. Pražské státní zastupitelství v červnu 2000 uvedlo, že státní zástupci mají za větší než malé množství drogy považovat například deset dávek marihuany či pět dávek heroinu po 30 miligramech a pět dávek kokainu po 50 miligramech.
- Pojem „množství větší než malé“ se objevil také v novém trestním zákoníku, přijatém na přelomu let 2008 a 2009, který vstoupil v platnost v lednu 2010. Ten v paragrafu 289 obsahoval ustanovení, podle něhož měla vláda svým nařízením stanovit, jaké je „množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů“. Vláda pak dva týdny před začátkem platnosti nového zákona rozhodla o limitech, trestné nebylo držení méně než 1,5 gramu heroinu, jednoho gramu kokainu, dvou gramů pervitinu nebo až 15 gramů marihuany. Návrh podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové vycházel ze soudní praxe.
- Ústavní soud ale 1. srpna 2013 část trestního zákoníku, díky které vláda směla prostřednictvím svého nařízení určit trestné množství drog, zrušil, a to na návrh Okresního soudu v Liberci z dubna 2012. ÚS tehdy konstatoval, že skutková podstata trestného činu může být určena výhradně zákonem, a nikoli úpravou nižší právní síly. Soudci zrušili také část vládního nařízení včetně tabulky vymezující „množství větší než malé“ u jednotlivých omamných a psychotropních látek. Z paragrafu 289 trestního zákona tak vypadlo ustanovení o stanovování množství většího než malého u drog a jedů (v případě rostlin a hub obsahujících omamné nebo psychotropní látky v odstavci 3 ale tato úprava zůstala).
- Tomu, jaké množství drog má policie a justice považovat za větší než malé, se v návaznosti na rozhodnutí ÚS zabýval Nejvyšší soud (NS). Ten 9. dubna 2014 ve stanovisku svého trestního kolegia určil nové orientační hodnoty, přičemž vycházel z dosavadní soudní praxe, zejména na judikatury nižších soudů, což v důsledku znamenalo, že vycházel z Ústavním soudem zrušeného nařízení vlády z prosince 2009. U marihuany a pervitinu ale soudci zvolili oproti dosavadní praxi přísnější metr, zdůvodnili to zvýšením počtu uživatelů a rozvojem velkovýroby. Stanovená čísla ale NS označil za orientační s tím, že je nutné zohledňovat další okolnosti.
- Nyní se Ústavní soud na návrh Okresního soudu v Chrudimi znovu zabýval formulací „množství větší než malé“ v trestním zákoníku, a to zejména v souvislosti s kriminalizací uživatelského pěstování konopí a přechovávání marihuany. Chrudimský soud v návrhu mimo jiné uvedl, že škodlivost daného jednání je nutné v podobných kauzách stanovovat složitým postupem, na jehož konci je exaktní poznatek o obsahu účinné látky THC. Policie nechává konopí dosušovat, poté experti analyzují obsah účinné látky. Pěstitel ale dopředu nemůže s jistotou vědět, zda bude, či nebude postižen, záleží také na dalších okolnostech.
- Nyní ÚS zrušil i tu část trestního zákoníku, podle které vláda stanovila, jaké rostliny považuje za omamné látky, a určila trestné množství, tedy odstavec 3 paragrafu 289. Chrudimský soud navrhoval zrušení několika paragrafů, Ústavní soud mu ale vyhověl jen částečně. Formulace „množství větší než malé“ tak v zákoně zůstane.
(epa, čtk)
