Již několik měsíců běží na Ministerstvu spravedlnosti projektové aktivity pod názvem Online soudní jednání. Klíčovou platformou by měl být nyní podle mluvčího resortu Vladimíra Řepky Skype pro firmy. Časem chce ale resort přejít na systémové řešení, kdy chce vyvinout vlastní unikátní aplikaci pro pro identifikaci zúčastněných nebo rezervaci jednání. Zároveň bude třeba upravit legislativu.
Snahu justice umožnit advokátům, ale i lidem jednat distančně, urychlila epidemie koronaviru. Cílem současného projektu je podle Řepky dodat technologie a procesy pro uživatelsky dostupný a komfortní průběh distančního jednání v souladu s legislativou pro všechny účastníky soudního jednání. V současné době probíhá na ministerstvu analytická fáze s cílem určit optimální technologii, funkční specifikaci a architekturu systémového řešení.
Zatímco s vývojem vlastní aplikace počítá Ministerstvo spravedlnosti nejdříve v příštím roce, provizorní Skype platforma může fungovat už nyní. „K výslechům svědků či dalších osob doporučujeme přistupovat touto formou pouze ve výjimečných případech, za souhlasu účastníků řízení, případně plně v souladu s právní úpravu v občanském soudním řádu,“ uvedl Řepka. Tento způsob řešení je podle něj určen primárně pro advokáty a soudce. V únoru za tímto účelem již proběhl pilotní provoz. Podle Řepky je současný provoz on-line soudních jednání legislativně na hraně a zákon je třeba upravit. Například i kvůli tomu, aby byla dodržena zásada veřejného vyhlašování rozsudků, kterou garantuje Ústava. „Platforma Skype for bussines je již morálně zastaralá,“ dodává mluvčí. Distančně již nyní jedná například Nejvyšší správní soud.
V těchto dnech podle něj ministerstvo distribuuje na soudy manuál pro distanční jednání. Soudy budou muset nakoupit videosety. „Reálné využití lze očekávat nejdříve v řádu několika týdnů,“ uvedl Řepka s tím, že je na každém soudu, zda této možnosti využije.
O videokonferencích v rámci soudních jednání pravidelně jedná také vedení České advokátní komory. Na posledním jednání představenstva dostal pověření k jednání s ministerstvem místopředseda ČAK Robert Němec. Pro advokáty jde o zásadní problematiku. „Sekci pro soukromé právo, Sekci pro veřejné právo, Sekci pro insolvenční právo a Sekci pro mezinárodní právo se ukládá, aby na základě materiálů, jež jsou přiloženy ke zprávě JUDr. Němce ohledně on-line soudních jednání, projednaly danou problematiku a koncipovaly zásadní stanoviska jak k věcné, tak procesní stránce věci, tj. ve vztahu k současnému stavu daného projektu připravovaného ze strany MSp,“ stojí v posledním zápisu z jednání představenstva.
Vzhledem k tomu, že současná právní úprava občanského soudního řádu přináší interpretační otázky k realizaci online soudních jednání, je pilotní fáze řešení postavena na souhlasu všech účastníků řízení. „Jinými slovy v dohledné době by soudní jednání v civilních věcech mohla proběhnout v online prostředí pouze za předpokladu, že soud bude takové řešení považovat za vhodné a všichni účastníci před samotným jednáním vysloví souhlas s konáním jednání touto formou,“ upozorňují zástupci ČAK Robert Němec a Jiří Novák.
Mohlo by vás zajímat
V rámci každého soudního řízení soud nejprve vyhodnotí, zda v konkrétním řízení je účelné a vhodné provést jednání online. Vhodnost provedení online jednání by měla být posuzována zejména v kontextu, zda je v řízení nutné provést svědecké výpovědi, zda je nutné k řízení přibrat tlumočníka či například zda účastníci rozporují pravost některých listin. Následně soud zašle účastníkům řízení žádost o vyslovení souhlasu s konáním jednání online. Samotné jednání by mělo proběhnout za přítomnosti soudce či senátu v soudní síni a za účasti účastníků řízení či jejich zástupců prostřednictvím platformy Skype pro firmy. Účastníci řízení od soudu předem obdrží instrukce ohledně průběhu jednání a bude jim umožněno si online spojení předem otestovat s pracovníkem soudu. Výslech svědků či znalců by měl být uskutečněn rovněž v soudní síni, stejně jako případná přítomnost veřejnosti.
„Předmětem odborných diskusí s Ministerstvem spravedlnosti v rámci projektu jsou, kromě harmonogramu zavedení online soudních jednání, především praktické aspekty spojené s online vedením jednání, tj. zejména postup soudu a účastníků řízení před konáním online soudního jednání, jakož i praktický průběh soudního jednání,“ uvedli zástupci ČAK v Advokátním deníku. Komora také sestavila seznam řízení, u nichž bude zavedení online vedení jednání typově vhodné a fakticky přínosné. Vyloučeno však není online jednání i v nevyjmenovaných věcech, včetně řízení dle soudního řádu správního či trestního řádu.
Eva Paseková
