Elektronizace a digitalizace zdravotnických dat přináší dalekosáhlé možnosti pro prevenci, diagnostiku, léčbu i výzkum. Stejně tak vyvolává praktické, právní a etické otázky. Jednotný evropský prostor pro sdílení zdravotnických dat, který připravuje Evropská komise, míří zároveň k samotnému jádru zdravotní politiky EU, kde má Unie jen velmi omezené kompetence. Jaká data, mezi kým, za jakých podmínek a pro jaké účely se mají sdílet? Kdo a jak to bude kontrolovat? Svěří státy něco z toho i unijní instituci? I k tomu se nyní může evropská veřejnost vyjádřit v rámci otevřené veřejné konzultace.
V minulých dnech se europoslanci s členskými státy dohodli na tom, jak by měl vypadat tzv. covidový pas. S ním v ruce nebo v mobilu se Evropané budou moci rozjet po dlouhém půstu po evropských zemích na vytoužené letní dovolené. Kdekoli v EU a kdykoli na požádání budou moci předložit doklad o provedeném očkování či testu na covid-19. Jde o jednu jedinou informaci o našem zdravotním stavu, ale diskuse o tom, jak ji sdílet, byla dlouhá a složitá. Covidová krize tak otevřeně ukázala, jaký význam a problémy přeshraniční sdílení údajů z kategorie těch nejcitlivějších přináší.
Přitom podle Evropské komise by mělo být brzy možné, aby stejně jako data o očkování proti covidu mohly s lidmi (či bez nich) po EU cestovat i další údaje o jejich zdravotním stavu. Chystá proto téměř revoluci – vznik jednotného „evropského prostoru pro zdravotnická data“ (European Health Data Space). Ten se má navíc stát jedním ze základních pilířů dalekosáhlých plánů současné eurokomisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové, které vtělila do Farmaceutické strategie pro Evropu a Evropského plánu boje proti rakovině.
