Senát dnes odmítl návrh Adély Šípové (Piráti), která navrhovala, aby se sněmu České advokátní komory mohli advokáti účastnit distančně včetně hlasování. Legislativně upravit chtěla také jednání orgánů ČAK. Komora tuto změnu odmítla, proti byli i zástupci ODS. Podle nich by si profesní komora měla tuto možnost vyřešit interně.
Návrh by měl umožnit on-line jednání orgánů ČAK, včetně sněmu a tedy i možnosti on-line se ho aktivně účastnit – předkládat návrhy, diskutovat i volit. Podle místopředsedy Tomáše Sokola je ale v současné době technicky nemožné zajistit bezpečné distanční hlasování pro bezmála 13 tisíc advokátů. „Jde o sobecké PR paní senátorky, které může poškodit advokacii,“ řekl Sokol už dříve České justici.
ČAK v tiskové zprávě připomněla, že legislativní návrh nebyl s vedením předem konzultován. „Představenstvo plně respektuje právo advokátů rozhodnout na sněmu o formě jeho jednání, včetně určení formy budoucích voleb do orgánů Komory. Předložení legislativního návrhu Senátu bez předchozího projednání s Komorou a za situace, kdy bez rozhodnutí sněmu nelze volební řád měnit, považuje Česká advokátní komora za porušení pravidel legislativního procesu, neboť Komora je ze zákona připomínkovým místem ve vztahu k legislativním návrhům, které upravují výkon advokacie,“ uvedla mluvčí Iva Chaloupková.
Senát chce v rámci změny zákona odložit automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity na rok 2023. Návrh má mimo jiné usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Předlohu tak bude muset znovu posoudit Sněmovna.
Odklad má umožnit lepší informovanost lidí o tom, že jim budou datové schránky zavedeny do dvou týdnů po použití jejich elektronické identity, uvedl předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). Podle něj bude možné datovou schránku do dvou týdnů deaktivovat a vyhnout se tak tomu, že úřady budou lidem bez jejich vědomí do schránek posílat informace a rozhodnutí.
Senátoři rovněž v zákoně zkrátili období, v němž mají státní fondy digitalizovat informace o poskytnutých dotacích. Podle sněmovní verze by měly digitalizovat údaje od roku 2010, podle návrhu Jiřího Čunka (KDU-ČSL) postačí digitalizace materiálů od roku 2018.
Zákon má v rámci novel zhruba 170 zákonů mimo jiné prodloužit až do konce roku 2023 zapisování rodných čísel do občanských průkazů. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku a poté měla být nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Norma, které se pracovně přezdívá DEPO, má také o rok, na počátek ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů.
Zákon má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby. Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.
V rámci zákona, kterému se pracovně přezdívá DEPO, se přesněji vymezují pravidla pro používání cloudových řešení. „Data v cloudu jsou zálohována a šifrována a chráněna proti kybernetickým útokům mnohonásobně lépe než při jejich uložení v úložišti jedné z mnoha veřejných institucí,“ sdělila ředitelka pro sektor veřejné správy společnosti Microsoft Lenka Axlerová. Podle ředitele cloud služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého je cloud computing jedním z důležitých mezníků nutných pro zrychlení a zlepšení digitálního fungování státu.
Norma počítá i se systémem pro podávání elektronických petic a upravuje zakládání a používání datových schránek. Umožní například pořizovat záznam o dopravní nehodě v elektronické podobě, potvrdí-li jej účastníci elektronickým podpisem. Sněmovna do zákona vtělila také ustanovení, podle něhož by poskytování právních služeb bez oprávnění bylo pokutováno až jedním milionem korun, v opakovaných případech až třemi miliony korun. Lidem vydávajícím se za advokáty má hrozit pokuta až 200.000 korun.
(epa, čtk)
