Počet vězňů v evropských věznicích loni už sedmý rok po sobě klesl. V padesátce zemí bylo loni v lednu za mřížemi celkem něco přes 1,5 milionu lidí, což je zhruba 103 uvězněných na 100.000 obyvatel. V roce 2013 to bylo 131 vězňů na 100.000 obyvatel, počet trestanců se tedy snížil asi o pětinu, vyplývá z pravidelné zprávy Rady Evropy. Česko dál patří mezi země s nejvyšším počtem vězňů v přepočtu na obyvatele, více trestanců mají jen Turecko, Rusko, Gruzie, Litva a Ázerbájdžán.
Česká republika měla loni podle zprávy 197 vězňů na 100.000 obyvatel, což je ale méně než v předchozích letech. V roce 2016 mělo Česko 213 vězňů na 100.000 obyvatel, v roce 2019 203. Nejplnější věznice mají v Evropě Turecko a Rusko, kde je 357, respektive 356 vězňů na 100.000 obyvatel.
Podle Marcela Aebiho z univerzity v Lausanne, který vedl tým, jenž zprávu připravil, je celkový pokles počtu vězňů způsoben hlavně tím, že v daném období výrazně kleslo množství lidí odsouzených za nejčastější trestné činy, jako jsou krádeže a loupeže. Lidí, kteří si odpykávají za mřížemi tresty kvůli krádežím, je z celkového počtu vězňů 13 procent – skoro 200.000. Ještě častější je odsouzení za trestné činy související s drogami – kvůli nim je ve sledovaných věznicích kolem 260.000 lidí.
Velmi malou část vězeňské populace stále tvoří ženy, je jich celkově kolem pěti procent, v Česku ale přes osm procent. Ve 14 zemích včetně ČR jsou problémy s přeplněností věznic, největší v Turecku, kde na 100 míst připadá 127 vězňů. V Česku bylo loni na 100 míst skoro 105 vězňů, zatímco v Arménii bylo na 100 míst pouze 42 vězňů.
Mohlo by vás zajímat
