I přes pokračující uzavírku podstatné části ekonomiky došlo v Česku v prvním čtvrtletí k meziročnímu poklesu počtu nových insolvenčních návrhů. Žádosti o oddlužení zatím reálnou situaci v ekonomice neodrážejí především díky pokračujícím podpůrným programům a moratoriím.
Důsledky krize se na insolvencích naplno projeví teprve s ukončováním mimořádných opatření, systému může hrozit i přehlcení. Určitým varováním je v tomto ohledu už letošní březen, kdy bylo podáno nejvíce insolvenčních návrhů za poslední rok.
V prvním čtvrtletí bylo v Česku podáno 6572 nových insolvenčních návrhů. To je o 25 % méně než ve stejném období loni. Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku počet žádostí o insolvenci stagnoval, a to navzdory hospodářské recesi a pokračujícímu uzavření části ekonomiky ve snaze bránit šíření pandemie Covid-19. Důvodem takového vývoje jsou především pokračující vládní podpory a moratoria včetně odkladu povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh.
Důsledky krize se na počtu nových insolvenčních návrhů naplno projeví až ve chvíli, kdy stát začne od mimořádných opatření ustupovat. “Před příchodem koronavirové pandemie žádalo o insolvenci kolem tří tisíc osob měsíčně, v úvodu letošního roku to bylo o třetinu až polovinu méně. Ti lidé a firmy ale nikam nezmizeli, nepřestali mít problémy. Spíše naopak. Teď tvoří pomyslnou frontu, jež stále narůstá, ale dříve nebo později se dá do pohybu,” říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
Kromě podpůrných vládních programů a moratorií byl za meziročním poklesem počtu nových insolvenčních návrhů v prvním čtvrtletí podle Valáška ještě jeden důležitý důvod. Část dlužníků podání žádosti o oddlužení odkládá kvůli obavám z nákazy koronavirem, nebo kvůli omezením v jejichž důsledku se obtížněji dostávají ke službám dluhových poradců, kteří jim se sepsáním insolvenčního návrhu pomáhají. “Při zpřísněných opatřeních se lidé obecně nechtějí potkávat, říkají, že raději tři čtyři týdny počkají. A tohle se děje opakovaně. Podobné to bylo například letos v lednu, nebo loni na podzim, když vrcholily předchozí vlny pandemie,” popisuje Valášek.
K posunu lhůt však dochází také u lidí, kteří již o oddlužení zažádali. Soudy mnohdy dávají po zahájení insolvenčního řízení více času na zpracování přihlášek pohledávek a podání zpráv. “Takto to ale nejde řešit donekonečna. Až se epidemická situace zlepší a insolvenční návrhy začnou podávat všichni, kteří nyní takový krok odkládají, mohlo by dojít k přehlcení celého systému.” varuje Valášek. Určitým varováním je podle něj v tomto ohledu už letošní březen, kdy bylo podáno téměř 2700 nových insolvenčních návrhů, což je nejvyšší hodnota za poslední rok.
Digitalizace oddlužení
Řešením očekávaného nárůstu počtu nových žádostí o insolvenci by podle něj mohla být větší míra digitalizace procesu oddlužení a zrovnoprávnění fyzického kontaktu s online schůzkami při zachování osobního charakteru schůzky. Například by mohlo jít o setkávání insolvenčních správců s dlužníky na dálku přes internet či plnohodnotná online jednání u soudů. Technická stránka věci je již připravena, a to nejen z hlediska zabezpečení. “Videokonferenční vybavení už pokročilo tak daleko, že směrové kamery pomohou insolvenčním správcům vidět dokumenty, na které se dlužník právě dívá, aby je spolu mohli procházet. Podpisové desky s dotykovými pery zase dokážou plně nahradit vlastnoruční podpis na papíře, což se už osvědčilo například na pobočkách bank,” říká Valášek s tím, že pokročilé technologie jsou nyní k dispozici již na polovině provozoven Insolvence 2008.
Technologické změny ale nejsou jediným faktorem, který by mohl oblast insolvencí letos výrazně změnit. Poslanecká sněmovna se již zabývá návrhem novely insolvenčního zákona, podle něhož má dojít ke zkrácení délky doby oddlužení pro všechny fyzické osoby z pěti na tři roky. Návrh také počítá s tím, že podmínkou oddlužení by už nebylo splacení alespoň části závazku. “Návrh je ve srovnání se stávající právní úpravou benevolentnější k dlužníkům. Pokud se v nejbližších týdnech či měsících ukáže, že novela má šanci ve Sněmovně projít, lze počítat s tím, že podstatná část dlužníků vstup do insolvence ještě odloží a bude čekat na případné příznivější podmínky. Pokud by se pak sešlo vše v jednom období spolu s ustupováním od podpůrných programů a moratorií, byl by nápor na celý systém podle všeho enormní,” odhaduje Valášek.
Celou situaci přitom může zkomplikovat také vývoj v oblasti insolvencí firem. V jejich případě se počet nových insolvenčních návrhů sice držel v prvním čtvrtletí na zhruba stejné úrovni jako před rokem, i zde však podle všeho hlavní problémy teprve přijdou. “Odhady na letošní rok ukazují, že celkový počet firemních insolvencí letos v Česku vzroste ve srovnání s rokem 2020 o téměř pětinu. Například v Německu už se situace zhoršovat začala. Pro podniky v malé otevřené ekonomice přitom není otázkou zda se potíže hlavních obchodních partnerů přelijí i na ně, ale spíše kdy a do jaké míry se tak stane,” říká Markéta Stržínková, ředitelka české pobočky úvěrové pojišťovny Atradius.
Insolvence 2008
