Skupina poslanců chce vést řízení a trestat pokutami ty zvolené zástupce lidí, kteří svým nepřístojným chováním spáchají přestupek. Má jít o jakékoli neslušné, obtěžující nebo urážlivé chování, aniž by šlo přímo o urážku jiného poslance, stojí v důvodové zprávě. Jde o neurčitý pojem a riziko aplikačních problémů, varuje ve svém souhlasném stanovisku vláda. Podle důvodové zprávy za návrhem stojí chování poslanců Lubomíra Volného a Mariana Bojka, kteří v Poslanecké sněmovně například odmítají nosit roušky resp. respirátory.
Změnu jednacího řádu a jeho doplnění navrhla skupina poslanců z ANO11, ODS, KSČM, Pirátské strany, ČSSD, TOP09 a STAN. Poslanci navrhují schválit změnu jednacího řádu už v 1. čtení. Nová pravidla budou moci projednat od 22. dubna 2021.
Součástí změny je u těchto vybraných přestupků rovněž obligatorní disciplinární řízení před poslaneckými orgány a trestání přestupků spáchaných nepřístojným chováním pokutou do výše součtu platu a náhrad poslance. Pokud se poslanec dopustí více takových přestupků, sankce mu bude uložena za každý z nich i za okolnosti, že jsou projednány společně, stojí v důvodové zprávě k novele jednacího řádu poslanecké sněmovny.
Podle důvodové zprávy jde o reakci na „opakované nepřístojné chování některých poslanců v jednacím sále Poslanecké sněmovny“, konkrétně jde o nerespektování mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a opatření v tzv. pandemii nemoci Covid-19. Nosit respirátory do jednacího sálu sněmovny dlouhodobě odmítají poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko (nezařazení).
Zpráva: Za nepřístojnost lze považovat jakékoli chování
Jenže takto nový přestupek v důvodové zprávě definován není. Ve skutečnosti má být orgány sněmovny závazně vedeno řízení proti každému poslanci, který se bude chovat jakkoli neslušně, bude obtěžovat ostatní poslance a dopustí s při tom v poslanecké sněmovně přestupku.
„Za nepřístojné chování poslance, které zároveň vykazuje znaky přestupku a je spácháno v sídle Parlamentu (tedy v objektech obou jeho komor podle zákona č. 59/1996 Sb.) nebo v jakémkoli jiném místě při jednání komory Parlamentu nebo jeho orgánů (tedy např. výborů nebo komisí), lze považovat zejména jakékoli jednání neslušné, urážlivé či dehonestující – aniž by šlo přímo o urážku jiného poslance nebo senátora – nebo ohrožující, obtěžující či jinak omezující nerušený a bezpečný výkon mandátu jednotlivých poslanců nebo senátorů nebo činnosti zákonodárného orgánu jako celku,“ uvádí k tomu doslova důvodová zpráva skupiny poslanců k návrhu změny jednacího řádu.
Návrh předmětného ustanovení zní takto:
„(3) Disciplinární řízení se zavede proti poslanci, který svým nepřístojným chováním v sídle Parlamentu nebo na jiném místě při jednání Poslanecké sněmovny nebo Senátu, jejich orgánu anebo při společné schůzi obou komor spáchá přestupek.“.
Vláda: Proč poslanci, ale senátoři nikoli?
Návrh už projednala vláda, která mu s respektem k právu zákonodárců upravit si své vnitřní poměry dala souhlasné stanovisko.
Přesto však vláda v souhlasném stanovisku vyjádřila několik pochybností. Není například jasné, kdo bude rozhodovat, že došlo k neslušnému a obtěžujícímu chování poslanec: „K navrhované úpravě samotné vláda upozorňuje, že jako jedna z podmínek příslušnosti mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny k projednání přestupku poslance v disciplinárním řízení v navrhované úpravě je uvedeno, že ke spáchání přestupku poslance má dojít jeho nepřístojným chováním, což je podle názoru vlády poněkud neurčitý pojem, který může zpočátku v praxi vést ke vzniku pochybností, resp. aplikačních problémů, zda ke spáchání činu došlo právě takovým způsobem,“ uvádí se v souhlasném stanovisku vlády.
Vláda se rovněž pozastavila na skutečností, že posuzovány a trestány by měly být závazně jen nepřístojně provedené přestupky zvolených reprezentantů lidí ve sněmovně, ale nikoli už v Senátu. „Předně vláda upozorňuje, že navrhovaná úprava zavádí obligatorní disciplinární řízení ve vztahu k přestupkům poslanců ve stanovených případech, ale nečiní tak ve vztahu k obdobným přestupkům senátorů, jakkoli pro rozdíl v právním postavení poslanců a senátorů v tomto případě není žádný věcný důvod a podmínky jejich disciplinární a přestupkové odpovědnosti by měly být obdobné,“ stojí ve stanovisku vlády k návrhu.
Kdo bude nepřístojné poslance exekuovat?
Vláda dále poslancům doporučila, aby „disciplinární řízení o skutku majícím znaky přestupku bylo vždy zahajováno z moci úřední tak, jak tomu jinak obecně u přestupků je, přičemž jiné subjekty (např. předseda Poslanecké sněmovny) mohou k danému řízení případně učinit podnět, nikoli však návrh“.
Kromě toho vláda poslance upozorňuje, že z jejich návrhu není zcela jasné, kdo a jak bude poslance, kterému nestihnou strhnout pokutu z platu a z náhrad, exekuovat. „K ustanovení § 18 odst. 3, jež se navrhuje doplnit do jednacího řádu Poslanecké sněmovny, pak vláda upozorňuje, že by bylo vhodné v něm jednoznačně upravit procesní režim exekuce pokuty, tedy určit předpis, podle nějž se bude při případné exekuci postupovat, a zároveň i příslušný exekuční orgán,“ uvádí ve svém souhlasném stanovisku k návrhu vláda.
Příslušné ustanovení § 18 má znít takto:
„(3) Ustanovením odstavce 1 není dotčena možnost výkonu rozhodnutí podle zvláštního zákona, pokud nelze uloženou pokutu srazit z platu a paušálních náhrad poslance v měsíci následujícím po měsíci, v němž byla pokuta uložena. Návrh na výkon rozhodnutí podává výbor, který vedl disciplinární řízení, v němž byla pokuta uložena.“
Irena Válová
