Rozhodnutí v případu šesti českých stěžovatelů proti povinnému očkování Vavřička a spol. v. Česká republika vyhlásí Evropský soud pro lidská práva ve čtvrtek 8. dubna 2021. Stížnosti byly podány v letech 2013 – 2015 rodiči, kteří byli pokutováni nebo jim byl znemožněn přístup ke vzdělání kvůli absenci očkování dětí státem nařízenou vakcínou MMR. Na slyšení zněla kritika medicínské totality i obvinění z parazitování na systému solidarity.
Případ začal v roce 2003, když byl Pavel Vavřička z Kutné Hory pokutován kvůli tomu, že nenechal očkovat své děti proti dětské obrně, žloutence typu B a tetanu, jak vyžaduje národní české právo. Muž podal po neúspěchu v ČR stížnost ve Štrasburku v roce 2013 jako první ze šestice stěžovatelů
Mezi stěžovateli jsou lidé z venkova i z Prahy – například i manželé biologové, kteří chtěli pro syna individuální očkovací plán. „Stěžovatelé opírají své stížnosti o více článků Evropské Úmluvy o lidských právech, zejména o Článek 8 – Právo na soukromý a rodinný život a Článek 9 – svoboda myšlení, svědomí a víry a o Článek 2 prvního dodatkového protokolu – právo na vzdělání,“ uvedl k tomu ve zprávě Evropský soud pro lidská (ESLP) práva loni v červnu před veřejným slyšením před Soudem.
Také Česká justice o stížnosti a o profilech stěžovatelů již dříve informovala.
Během veřejného slyšení 1. července 2020 pak před ESLP ve Štrasburku obě strany předkládaly argumenty, které v souvislosti s očkováním zaznívají dodnes. Při pandemii nemoci Covid-19 naopak ještě sílí.
Mohlo by vás zajímat
Advokátka: Lékařské spolky mají totalitní praktiky
Z totalitních praktik obvinila oficiální lékařské organizace advokátka stěžovatelů Zuzana Candigliota. Podle jejích slov zástupci českých profesních medicínských asociací vyzývají jen k represi, a dokonce nerespektují ani názory svých vlastních členů – starých lékařů, takže jejich stanoviska jsou iluzorní. „Ti, kdo mají jen lehce rozdílný názor, a nemusí to být rovnou odpůrci očkování, jen nepodporují represivní režim, jsou umlčování a musí čelit hrozbám profesní likvidace,“ řekla doslova advokátka.
Podle jejích slov před Soudem český stát vůbec nijak nezdůvodnil nutnost povinně očkovat proti devíti chorobám, studie neexistuje a český systém je nepodložený, iracionální a protiústavní. Stát ani nepředstírá, že ví, proč očkování nařizuje.
Jak dále uvedla, stát nemá pro tuto oblast skutečně nestranné a nepodjaté experty. Za příklad dala Hanu Cabrnochovou i přítomného Romana Prymulu, který stál před Soudem ve Štrasburku jako expert na straně české vlády: „Pan Prymula má nejen zisk z farmaceutického průmyslu, ale nebyl za dva roky až dosud získat bezpečnostní prověrku. Oba podporují zájmy průmyslu, nikoli dětí. Skutečně vláda nemá důvěryhodné a nestranné experty?“ položila advokátka Zuzana Candigliota otázku už loni v červenci.
Česká justice o průběhu veřejného slyšení v případu Vavřička v. ČR podrobně informovala.
Stát: Cílem vyloučení neočkovaných je chránit společnost
Naopak podle Romana Prymuly jako experta české vlády je vakcinace jedním z nejdůležitějších nástrojů prevence vážných chorob „redukující morbiditu a mortalitu“. „Vakcinace přinesla obrovské zdraví a sociálně ekonomický prospěch populaci i společnosti,“ uvedl Roman Prymula před Velkým senátem Soudu.
Podle vládního zmocněnce českého státu před ESLP Víta Schorma je vakcinační politika státu na expertech závislá. „Vakcinační politika je zdravotní politika závislá na expertech. Proto je naše stanovisko podloženo expertízami expertů z ČR,“ řekl před Evropským soudem pro lidská práva Schorm, podle kterého je cílem vakcinačního týmu ochránit celou společnost.
Podle Víta Schorma je za myšlenkou zamezit neočkovaným dětem vstup do školy je cíl, aby byly všechny děti chráněny před nově příchozími a zavlečení infekce do kolektivu. Je to motivace rodičů, aby očkovali děti kvůli celé společnosti, aby byla dosažena ve společnosti imunita, což je křehká věc a čím více rodičů odmítne, tím více je v ohrožení.
Soud: Jaký je vztah mezi solidaritou ke společnosti a právy lidí?
Jak dále Vít Schorm před Soudem uvedl, očkování je věc solidarity s ostatními a odpovědnost za zdraví společnosti a systému, ze kterého stěžovatelé těží. Stěžovatelé jsou černými pasažéry veřejného zdravotního systému, naznačil Vít Schorm. Očkování je podle něho sociální benefit.
Jak Česká justice po veřejném slyšení uvedla, problém povinného očkování bez všech pochyb zaujal přítomné soudce Velkého senátu, neboť vznesli k oběma stranám mnoho doplňujících otázek. o „Jak se vztahuje solidarita a odpovědnost ke společnosti k právům jednotlivce, které chrání Úmluva – je tu nějaká základní povinnost, kromě práv a svobod?“ zeptal se například belgický soudce Paul Lemmens.
Irena Válová
