Česká advokátní komora (ČAK) odložila jako nedůvodnou stížnost, kterou na advokáta Adama Černého komoře podala vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenka Bradáčová. Té se dotkl článek, který Černý v prosinci minulého roku zveřejnil na České justici.
Vedoucí VSZ v Praze Lenka Bradáčová podala na ČAK stížnost, kterou odůvodnila tím, že Černý měl v článku z prosince minulého roku „hrubě a nepravdivě“ napadnout VSZ v Praze. Podle Bradáčové totiž spojil Černý VSZ v Praze se zveřejněnými záběry soudce Zdeňka Sováka, přičemž se tak ovšem stalo v době, kdy Sovák již nebyl v moci příslušného policejního orgánu a VSZ. Podle Bradáčové Černý není v případu činný, nic o ní neví a jeho jednání je tak v rozporu s povinností svědomitého a čestného jednání.
„Institucím a orgánům, jež reprezentují veřejnou moc státu a v důsledku toho jsou nositeli rozhodnutí, jež občané napadají, přísluší vždy větší dávka tolerance, velkorysosti a nadhledu, než je tomu u jednotlivých občanů.“ (Z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 211/99)
Komoře poskytl své stanovisko i Černý. Podle něho nelze jeho právo na svobodné vyjádření názoru limitovat výkonem advokacie. Navíc je zřejmé, že k pořízení a publikaci fotografií a záběrů došlo v době, kdy za dozor nad zachováváním zákonnosti nese odpovědnost příslušný státní zástupce. Proto je kritika v článku obsažená zcela přiléhavá a odůvodněná.
ČAK stížnost Bradáčové prošetřila a došla k závěru, že je nedůvodná a Černý se jednání v rozporu se zákonem o advokacii nedopustil. Advokát je sice omezen stavovskými předpisy na svém právu vyjadřovat se, avšak nikoliv co do obsahu, ale pouze formy. Tedy aby svými výroky neohrozil důstojnost a vážnost advokátského stavu. A k takovému ohrožení v tomto případě publikací názoru Černého podle ČAK nedošlo.
Mohlo by vás zajímat
Petr Dimun
