Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) ve středu projednával kárnou žalobu, kterou na bývalého předsedu Krajského soudu (KS) v Českých Budějovicích Bohuslava Petra podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta požaduje, aby senát Petra zbavil soudcovské funkce, neboť měl svým jednáním ohrozit důvěru v justici. Senát řízení přerušil do května, kdy vyslechne další svědky.
Na jednání kárného senátu, který v čele se soudkyní Miluší Doškovou včera zasedal v budově KS v Českých Budějovicích, dorazila osobně kárná žalobkyně, ministryně spravedlnosti Marie Benešová. To se nestává příliš často. Petrovu obhajobu vedli soudce Vrchního soudu (VS) v Praze, někdejší předseda kárného senátu VS Pavel Zelenka a bývalý trestní soudce KS v Českých Budějovicích, dnes advokát Daniel Prouza.
Kárnou žalobu podala ministryně spravedlnosti 27. srpna minulého roku, a to pro dva skutky, v nichž spatřovala kárné delikty. Soudce Petr měl totiž 13. února minulého roku řídit vozidlo ve stavu, který to vylučoval.
A když byl ve stejný den účastníkem dopravní nehody, odmítl podstoupit dechovou zkoušku i vyšetření krve. Dalšího kárného deliktu se měl Petr dopustit tím, že následně vedení soudu neinformoval úplně a pravdivě o okolnostech této dopravní nehody.
Hned v úvodu jednání obhajoba zpochybnila splnění subjektivní lhůty. Podle obhájce Zelenky totiž ministryně měla být o jednání Petra, v němž je spatřováno kárné provinění, informována Českou justicí již na konci února. Jako důkaz byl předložen článek České justice z 28. února. Protože by se tak otázka splnění lhůty blížila řádu jednotek dnů, byla navržena k objasnění svědecká výpověď autorky článku.
Druhou námitkou obhajoby proti pokračování kárného řízení v jeho podstatné části byla překážka věci rozhodnuté: Petr byl již za nehodu postižen v přestupkovém řízení pokutou a odebráním řidičského oprávnění.
Mohlo by vás zajímat
Soudce Petr, který má dočasně pozastaven výkon soudcovské funkce, se rozhodl vyjádřit s tím, že ale nebude odpovídat na dotazy.
Petr uvedl, že ve dnech 13. a 14. února 2020 čerpal dovolenou. V den, kdy mělo dojít k vytýkanému jednání, přivezl manželku (zaměstnankyni KS) do budovy soudu a kolem poledne společně vyrazili na oběd do budějovické restaurace Masné krámy, kde měl být viděn dalšími kolegy soudci. Po obědě se s manželkou rozloučil a šel nakupovat dárky pro přátele, s nimiž se měl druhý den setkat.
Udělalo se mu nevolno
Na budějovickém náměstí se měl náhodně potkat s kamarádem, s nímž si dal kávu. Poté opět nakupoval dárky a setkal se s dalším přítelem, s nímž si dal další kávu. Pak šel zpět do budovy KS, kde se měli sejít s manželkou. Ovšem udělalo se mu nevolno a na cestě z toalety mu musel pomáhat kolega a manželka. „Kategoricky a důrazně odmítám, že bych v průběhu dne konzumoval alkohol, natož v budově soudu,“ odmítl Petr, že by byl pod vlivem alkoholu.
Při následné dopravní nehodě se udeřil silně do hlavy, byl otřesen a pokud se nepodrobil dechové, ani krevní zkoušce, tak to bylo z tohoto důvodu. O nehodě informoval tehdejšího pověřeného předsedu soudu, s nímž se přátelí a v přátelském duchu měla být vedena i debata o incidentu. A protože do doby rozhodnutí správního orgánu nevěděl podrobnosti z vyšetřování, nemohl nepravdivě informovat o okolnostech nehody.
„Dovolte mi, abych se omluvil za své jednání, za které jsem přijal odpovědnost. Uvědomuji si, že jsem poškodil obraz justice a doufám, že to nepřekryje mých dosavadních 39 let působení v justici. Doufám, že to nepovede k trestu, který navrhuje paní kárná žalobkyně,“ uzavřel své vystoupení Petr.
Jako prvního svědka vyslechl kárný senát Roberta Jandu, který byl v daný den v budově KS a také pořídil nahrávky událostí, jejichž byl na chodbě soudu svědkem.
Svědek volal policii
Janda byl ten den na soudu u jednání, které se týkalo jednoho z členů jeho organizace Family for Liberty, jejíž členy údajně zastupuje mj. při opatrovnických sporech. Janda popsal, že opakovaně, během čekání na jednání, viděl na chodbě soudu muže, o němž se až později dozvěděl, že je soudcem, jak vykazuje znaky nemotorné chůze či se spadlými kalhotami. Muže pak měla žena a další kolega odvést do jedné z kanceláří soudu. Později měl tentýž muž nasednout do auta a odjet, což Janda vyhodnotil jako nebezpečné, a proto zavolal policii.
Na Jandu směřovaly dotazy obhájců Petra, které se týkaly charakteru jeho organizace, jeho případů s exekucemi, zda byl zkoumán jeho psychický stav či proč pořizoval nahrávku místo toho, aby se zajímal o zdravotní stav Petra.
Dalším svědkem byl člen Jandova spolku, s nímž byl ten den přítomen na soudu. Taktéž vypověděl o muži, který se pohyboval po chodbě soudu, jevil známky opilosti a v jeden moment mu spadly kalhoty.
Kárnou žalobkyni zajímalo, zda si všiml, že by se lidé, kteří muži přišli na pomoc, zajímali o jeho zdravotní stav. K tomu svědek uvedl, že nikdo nezjišťoval jeho životní funkce, ani nevolal lékaře.
Dotazy obhajoby směřovaly opět k charakteru organizace, jejímž jsou s předchozím svědkem Jandou členy a kterou měla Česká advokátní komora podle obhajoby označit za vinkláře. Po ostřejší výměně názorů na povinnost svědka k dané věci vypovídat došlo i na dotazy ohledně popisu události.
Popuštěné kalhoty
Bývalého předsedu trestního senátu, obhájce Prouzu totiž zajímalo, co si svědek představuje konkrétně pod termínem popuštěné kalhoty. Když svědek neposkytl dostatečně přesvědčivý popis inkriminované situace, upřesnil obhájce svůj dotaz s omluvou: „Neviděl jste holý zadek?“.
To někdejší pověřený předseda soudu Jiří Šťastný, který měl být účasten události zachycené na nahrávce, před kárným senátem nejdříve uvedl, že v daný den pouze sešel z druhého patra a na chvilku se s Petrem potkal. „Sešel jsem z druhého patra, potkali jsme se na půl minuty, minutu, nebylo to dlouho, pokud si vzpomínám, že šel s manželkou, odjížděl domů, šel jsem do kanceláře… už nevím, co se odehrálo,“ vzpomínal Šťastný. Nepozoroval na Petrovi žádné zdravotní změny oproti normálu a jediné, čeho si všiml, že byl v tváři mírně „očervenalý“, což s ním již měl několikrát řešit.
„Pamatujete si, co jste nám vypovídal na ministerstvu? Byl z toho zápis, vy jste ho podepsal. Já vám to přímo odrecituju: Přišla manželka s tím, že mu spadly kalhoty, domníval jste se, že mu spadl knoflík, tak jste ji uklidňoval,“ konfrontovala Šťastného s jeho rok starou výpovědí ministryně spravedlnosti Benešová.
Podle ní také Šťastný tehdy vypověděl, že mu soudce Petr k nehodě uvedl, že nebyl jejím viníkem. A ministryni, stejně jako některé členy kárného senátu, zajímaly okolnosti, jak byla vypsaná dovolená soudce Petra. Tedy zda nemohlo dojít k jejímu zpětnému podpisu. To Šťastný odmítl, avšak zároveň uvedl, že se tak dělo pouze písemnou formou a není o tom veden elektronický záznam.
Po soudci Šťastném následovala série výpovědí policistů, kteří byli u nehody, jejímž byl ten samý den soudce Petr účastníkem. Petr měl s vozem vyjet rychle z ulice pod návěs kamionu.
Zkazil by si kariéru
Oba zasahující členové policejní hlídky uvedli, že Petr byl opakovaně vyzván k dechové a krevní zkoušce, což ovšem vždy odmítl s vysvětlením, že jim nemůže „fouknout“, protože je soudce a zkazil by si kariéru. „Nedostali jsme se k němu na méně než dva metry. Nebyl jsem tak blízko, abych mohl cítit z jeho dechu alkohol. Jevil se mi tak, že už když jsme k němu přišli, tak už se zdál dezorientovaný, řeč byla překotná, nesouvislá. Měli jsme pocit, že je pod vlivem alkoholu. Řekl, že se mu motala hlava,“ uvedl velitel hlídky.
V rámci výpovědí obou policistů však vyplynuly některé rozpory. Například v protokolu, který policisté zpracovali, bylo uvedeno, že byl cítit zápach alkoholu v dechu, což však ani jeden z policistů z první hlídky před kárným senátem neuvedli.
Respektive shodně prohlásili, že alkohol v dechu necítili, neboť se k Petrovi údajně nedostali blíže. Další rozpor se pak ukázal při výpovědích svědků nehody, kteří měli být přítomni poblíž obou policistů při komunikaci s Petrem. Ti totiž uvedli, že sice slyšeli, jak Petr odmítl opakovaně testy dechu a krve, ale neslyšeli, že by to nějak zdůvodňoval. Jedna svědkyně zároveň uvedla, že policisté se pohybovali v Petrově blízkosti.
Obhajoba také upozornila, že policisté v protokolu, ani v pozdějších výpovědích v přestupkovém řízení neuváděli, že by Petr jako důvod odmítnutí zkoušek na přítomnost alkoholu označil svoji soudcovskou funkci. V protokolu také bylo uvedeno, že Petr nebyl dezorientovaný, což před kárným senátem jeden z policistů označil za možnou chybu.
Policistka: Byl plačtivý a zmatený
Naopak policistka, která dorazila na místo s další policejní hlídkou a prováděla už bližší ohledání místa nehody, prohlásila před kárným senátem, že ona z Petrova dechu alkohol cítila. Navíc se jí jevil jako by byl pod vlivem, neboť chvílemi měl být plačtivý, chvílemi zmatený a nebyl schopen si zajistit ani odtah vozidla. I jí uvedl soudcovskou funkci jako důvod, proč odmítá zkoušky na přítomnost alkoholu.
Dva „občanští“ svědci, kteří po nehodě Petrovi pomáhali z automobilu, shodně popřeli, že by cítili z jeho dechu alkohol. Na stranu druhou oba také vypověděli, že na ně Petr působil zmateně, přičemž například neobjektivně hodnotil okolnosti zavinění nehody. „Ze začátku jsem podezření na alkohol neměla, ale později mi přišel opilý. Přešlapoval, mluvil zvláštně, říkal že byl u souseda, který má husy a kachny, nestěžoval si na zranění. Slyšela jsem, že odmítl několikrát zkoušku na alkohol, ale bez vysvětlení. Opakoval, že policii určitě volat nechce, že všechno zaplatí,“ uvedla svědkyně nehody. Oba bezprostřední svědci nehody se shodli, že policie byla na místě velmi rychle, a že musela být pravděpodobně poblíž.
Jednání kárného senátu bylo po výpovědích dvou kamarádů, s nimiž měl Petr mezi nakupováním dárků na budějovickém náměstí popíjet před nehodou kávu, přerušeno do 6. května.
Petr Dimun
