Někdejší soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Sovák opustil po třech měsících vazbu. Z brány liberecké vazební věznice vyšel okolo půl deváté. Ekonomickému deníku to potvrdil syn a obhájce obviněného soudce Ondřej Sovák, který jel v době telefonického rozhovoru svého otce do Liberce vyzvednout. Propuštění Sováka z vazby pravděpodobně souvisí s tím, že byl v pondělí vyslechnut jeho bývalý kolega z Vrchního soudu v Praze, soudce Bohuslav Horký, a uplynula tříměsíční vazební lhůta.
Soud na Zdeňka Sováka uvalil vazbu kvůli možnému ovlivňování svědků. Sedmdesátiletého Zdeňka Sováka, s dalšími čtyřmi podezřelými z korupce, mimo jiné podnikatelem Milanem Bíbou a jeho přítelkyní Charlotte Mulénová policie zadržela o prvním prosincovém víkendu. Sováka obvinila ho z nepřímého úplatkářství a soudkyně Obvodního soudu v Praze 1 Pavla Hájková poslala i přes velmi špatný zdravotní stav do vazby.
Podle detektivů Národní centrály proti organizovanému zločinu chtěl údajně Sovák ještě jako soudce úplatek 50 milionů za mírnější trest pro stavební společnost Metrostav. Sováka stíhají policisté od loňského prosince hned pro několik úplatků.
„Necítím se vinen. Budu vypovídat,“ řekl na vazebním zasedání Zdeněk Sovák. Soudce, kterému dovršením sedmdesátky skončila na sklonku roku funkce na vrchním soudu, detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili třikrát ze zločinu zneužití pravomoci úřední osoby (z toho jednou ukončeném ve stádiu přípravy), dvakrát zločinu přijetí úplatku, přečinů nadržování, nepřímého úplatkářství a zneužití pravomoci úřední osoby.
Když soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková přistoupila v rámci vazebního zasedání k výslechu obviněného, Zdeněk Sovák prohlásil: „Necítím se být vinen ve smyslu návrhu. Budu vypovídat jednak k návrhu na vzetí do vazby, k vazebním důvodům, ale i ke skutku.“ Spolu se Sovákem jsou stíháni také podnikatel a Sovákův přítel Milan Bíby, Bíbova přítelkyně Charlotte Mulénová, Gagik Tonyan z Arménie a advokát Jiří Teryngel.
Soudkyně Hájková výslech Sováka začala otázkou: „Já bych se vás nejprve zeptala. Říkáte, že se necítíte být vinen. Můžete mi stručně vylíčit z vaší strany, jak byste se vyjádřil ke skutku, co je vám kladen za vinu?“
„Já bych si dovolil shrnout několik svých základních námitek s tím, že eventuelně bych se případně v dalším řízení k věci vyjadřoval podrobněji. Především chci říci, že pan Bíba mně v žádném případě nenabízel nějaké finanční úplatky, dary nebo něco podobného. Já jsem od něho také nic takového nepožadoval ani neočekával a také jsem jakékoli finanční prostředky od něho neobdržel,“ začal svou výpověď Zdeněk Sovák. Sovák skutky, kladené mu za vinu od počátku popírá.
Dvě další klíčové postavy příběhu, Milana Bíbu a oznamovatele a předavače policií řízeného úplatku Ladislava Kirschnera (bývalého policistu) lze považovat vzhledem k jejich pestré trestní minulosti za nepříliš věrohodné svědky. Kirschner se chtěl vyhnout sedmiletému vězení a recidivista Bíba získával finanční prostředky k obživě mimo jiné vinklařením (neoprávněným vykonáváním právních činností).
Teryngelovo přiznání
Ekonomický deník včera přinesl informaci, že se jeden z obviněných v kauze Zdeňka Sováka, známý advokát Jiří Teryngel, policii přiznal z účasti trestné činnosti. Teryngel projevil zájem uzavřít dohodu o vině a trestu.
Podle informací Ekonomického deníku Teryngel v úterý detektivům přiznal, že spáchal skutek, z něhož je obviněn. Informaci Ekonomický deník ověřil u několika zdrojů, které si přály zůstat v anonymitě a obhájce Jiřího Teryngela ji nevyvrátil.
Teryngelův obhájce Richard Němec informace Ekonomického deníku nepopřel, odmítl však věc jakkoliv komentovat. „Dohodli jsme se s doktorem Teryngelem, že v jeho věci nebudeme dávat žádná vyjádření.“ Jiří Teryngel na otázku, zda se chce k věci vyjádřit, zareagoval strohým: „Nechci.“
Jiřímu Teryngelovi jde jako advokátovi v podmínce o hodně. Aby mohl nadále vykonávat advokátní praxi, pokouší se jít s policií a státním zástupcem na dohodu o vině a trestu.
Peněžité tresty by do budoucna měly účinně nahradit krátkodobé tresty vězení. Kromě peněžitých trestů se například také rozšiřuje trest obecně prospěšných prací. Jiří Teryngel tak podle všeho směřuje k peněžitému trestu, aby se vyhnul trestu nepodmíněnému, mohl nadále pracovat jako advokát.
Jiří Teryngel podle všeho přiznal to, co mu detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu kladou za vinu. Podle policie Jiří Teryngel v květnu u sebe doma požádal Zdeňka Sováka, v té době soudce Vrchního soudu v Praze, aby ovlivnil rozhodování svého kolegy. Teryngel tak měl učinit v zájmu svého klienta, jehož identita není dosud známa.
Za údajnou popisovanou službu měl Jiří Teryngel podle policie Zdeňkovi Sovákovi předat sto tisíc korun. Sovák měl následně v červnu Teryngelovi po telefonu potvrdit, že má v plánu soudce, která má v agendě kauzu Teryngelova klienta, oslovit. Tentýž den pak Sovák Ternygelovi sdělil, že soudce oslovil s tím, že tento soudce rozhodnutí ve prospěch Teryngelova klienta potvrdil. Detektivové poukázali na to, že šlo „o dosud nezjištěnou trestní věc, zřejmě přidělenou soudci vrchního soudu v Praze Bohuslavu Horkému“.
Krátce na to měl podle policie Teryngelův klient chtít peníze nazpět a Teryngel to měl Sovákovi sdělit. Sovák pak o tom podle detektivů mluvil s později spoluobviněným Milanem Bíbou v restauraci Ztracený ráj na pražské Letné. Bíbovi měl Sovák podle odposlechnutého hovoru vysvětlovat, že mu jeho kolega slíbil, že „něco rozhodne dobře“. Ale protože mířil na Nejvyšší soud, chtěl mít všechny přidělené věci rychle vyřešené. V požadované kauze tudíž nerozhodl, jak měl údajně přes prostředníky slíbit neustanovenému klientovi Jiřího Teryngela. Podle neoficiálních zjištění Ekonomického deníku jméno svého klienta Jiří Teryngel drží nadále v tajnosti.
Soudce Vrchního soudu Bohuslav Horký, který je nyní na stáži u Nejvyššího soudu, České justici a Ekonomickému deníku potvrdil, že byl toto pondělí vyslechnut policií. Původní únorový termín byl přesunut kvůli předvolání ministryně spravedlnosti Benešové.
Policie se u Horkého zajímala primárně o dva případy, které byla projednávány na VS v Praze. Jeden případ rozhodoval senát pod předsednictvím soudce Jiřího Hnilici, druhý pak senát Bohuslava Horkého. V případu, který řešil senát Horkého, a který se týkal trestné činnosti spojené s krácením spotřební daně na tabák, soudci modifikovali jak výrok o vině, tak trest propadnutí majetku. Policejní orgán totiž podle Horkého zapomněl při svých výpočtech množství tabáku započíst obalový materiál, který tvořil přes 10 procent váhy, ze které měla být daň vypočtena. Ohledně trestu propadnutí majetku pak byly nedostatečně či nesprávně zohledněny některé právní vztahy. Horký vyloučil jakýkoliv pokus o ovlivnění, jako předseda senátu navíc vždy dbá o to, aby další jeho členové byli průběžně informováni o všech skutečnostech v případu i námitkách stran řízení.
Ohledně charakteru vztahu se Sovákem soudce Horký uvedl, že se sice znali dlouhou dobu, neboť Sovák přednášel Horkému ještě coby justičnímu čekateli, avšak v posledních letech se vídali sporadicky, a to výhradně na soudu. „Dovolím si vyjádřit určité pochybnosti do jaké míry lze to, co měl údajně říkat doktor Sovák, brát vážně,“ konstatoval Horký s dovětkem, že ovšem respektuje povinnost orgánů činných v trestním řízení objasňovat všechny skutečnosti spojené s podezřením z trestné činnosti.
Korunní svědek ve vězení
Sedmdesátiletého Zdeňka Sováka, s dalšími čtyřmi podezřelými, mimo jiné podnikatelem Milanem Bíbou a jeho přítelkyní Charlotte Mulénová policie zadržela o prvním prosincovém víkendu. Sováka obvinila ho z nepřímého úplatkářství a soudkyně Obvodního soudu v Praze 1 Pavla Hájková poslala i přes velmi špatný zdravotní stav do vazby.
Vyšetřovatelé do spisu napsali, že Sovák má s Bíbou přátelský vztah. Bíba měl podle policie soudci zajišťovat odvoz do práce, stravu i oblečení. Podle policistů spolu dvojice rozebírala, jak by se daly ovlivnit jednotlivé trestní věci a co by se za to dalo získat. Sovák měl dle sdělení obvinění údajně i slibovat, že bude působit i na jiné soudce.
Korunním svědkem v této kauze je bývalý policista a minimálně za úmyslnou trestnou Kirschner je korunním svědkem v případu údajné korupce soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka.
Kirschner, který předával v rámci předstíraného převodu věci policií zinscenovaný úplatek ve výši 1 a půl milionu korun, byl nějaký čas před zadržením soudce Sováka a dalších čtyř podezřelých, odsouzen za podvod. Své oběti měl Kirschner připravit o 35 milionů korun. Že má nastoupit sedmiletý trest za podvod v pražské ruzyňské věznici se Kirschner dozvěděl na sklonku roku.
Před soudem nestál poprvé. Dosud ale za mřížemi neskončil, v prvním případě za vydírání – kvůli údajně nevyléčitelné duševní chorobě soud od výkonu trestu upustil, za další vydírání pak dostal Kirschner podmínku.
Také poslednímu trestu se Kirschner bránil nejprve argumentem, že trpí nevyléčitelnou duševní poruchou. „Dovolatel trpí nevyléčitelnou duševní poruchou,“ uvedl jeho advokát advokát Pavel Švácha v dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten jeho dovolání ale odmítl, zde.
Policie Kirschnera, který se vyhýbal nástupu trestu, zadržela v pátek 12. února večer kolem 19 hodiny a převezla ho do věznice, kde si má odpykat sedmiletý trest.
Jan Hrbáček, Eva Paseková, Petr Dimun
