Obvinění z účastenství na vraždě se nedostalo před soud díky nahlédnutí obhájce do trestního spisu během vyšetřování a po zásahu státního zástupce. Policie věc kvůli nedostatku důkazů odložila. Ministerstvo spravedlnosti i Obvodní soud pro Prahu 5 však odmítly proplatit nahlédnutí do spisu, které činil advokát, protože úkon není výslovně v ministerské vyhlášce a do řízení před soudem ho není třeba. Děje se to neustále, upozorňuje Česká advokátní komora (ČAK).

Ústavní soud rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 nálezem ze dne 1. března 2021 zrušil „Bylo porušeno právo stěžovatele na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím při výkonu veřejné moci podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod,“ uvedl Soud. Obvodní soud pro Prahu 5 je nyní vázán jeho výroky.

Ústavní soud věc rozhodl, i když jde v případu o bagatelní částku. V dané věci šlo především o život, tedy záležitost existence. Před soud se případ nedostal až po zásahu státního zástupce, uvádí se v nálezu Ústavního soudu.

Nahlížení do spisu? Není na seznamu

V předmětném případu byl z účastenství na vraždě obviněn N.K.D. Jeho trestní stíhání zahájila policie v dubnu 2016. Po stížnosti trestní stíhání v květnu téhož roku policie zrušila. V červenci 2016 policie usnesením rozhodla o odložení věci, neboť „neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání stěžovatele“.

Následně nezákonně obviněný N.K.D., který zaplatil za služby advokáta 83 792 korun, uplatnil u ministerstva spravedlnosti nárok na náhradu škody. Ministerstvo škodu uznalo, ovšem bez částky 3 872 korun za nahlížení do spisu advokátem Janem Boučkem.

Stěžovatel N.K.D. se obrátil k soudu, ale ani tam neuspěl. „Soud dospěl k závěru, že úkon nahlédnutí do spisu v průběhu vyšetřování neodpovídá žádnému úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“),“ stojí v rekapitulaci případu v odůvodnění nálezu.

Mohlo by vás zajímat

Právní profesionálové v trestním právu vědí, jak důležité jsou pro vývoj případu úkony včetně nahlížení do spisu po zahájení trestního stíhání, neboť právě tam může dojít k fatální chybě. To si ale nemyslí Obvodní soud pro Prahu 5. „Takovým úkonem by bylo pouze prostudování spisu při skončení vyšetřování, ke kterému dochází před vstupem trestního řízení do soudní fáze,“ cituje Ústavní soud stanovisko Obvodního soudu pro Prahu 5.

„Takový výklad za situace trestního řízení za trestný čin, za nějž hrozí uložení výjimečného trestu, není udržitelný. Nahlédnutí do spisu v dané fázi řízení bylo nepochybně účelným úkonem nutným k obraně práv stěžovatele,“ uvedl v následné ústavní stížnosti N.K.D.

ČAK: Nahlížení do vyšetřovacího spisu je povinnost

Podle České advokátní komory, která byla vedlejším účastníkem řízení, je praxe neuznávání oprávněnosti náhrady za obhajobu častá. Úvahu, že obhájce se má seznamovat se spisem až v řízení před soudem, označuje Komora za neznalost věci. „Je naprosto běžné, že po převzetí obhajoby obhájce využije práva požádat o nahlédnutí do trestního spisu, aby správně zvolil taktiku dalšího postupu…U déletrvajících trestních řízení je naopak pro řádné plnění povinností advokáta nutné do spisu nahlížet opakovaně,“ uvedla Česká advokátní komora (ČAK) jako vedlejší účastník řízení.

Jak dále uvádí Česká advokátní komory, argument, že nahlížení do spisu během vyšetřování výslovně chybí ve vyhlášce, je lichý. „V ustanovení § 11 odst. 3 advokátního tarifu je uvedeno, že i za úkony v předchozích odstavcích neuvedené náleží odměna jako za úkony, jímž jsou svou povahou a účelem nejbližší,“ upozorňuje Komora, pro kterou jde o principiální věc, neboť obecné soudy odmítají uplatněný nárok advokátů s obdobným zdůvodněním opakovaně.

ÚS: Úkony nezákonného řízení začínají už usnesením

Ústavní soud nejprve odkázal k vlastní judikatuře: „Ve své ustálené judikatuře ve věci odpovědnosti státu za nezákonné trestní stíhání akcentuje především to, že obecné soudy musí při rozhodování o těchto nárocích náležitě zohlednit účely, které prostupují právní úpravu obsaženou v zákoně o odpovědnosti státu.“

„V tomto směru Ústavní soud opakuje, že účelem trestního řízení je odhalení a potrestání pachatele trestné činnosti. Ukáže-li se však v průběhu řízení, že tento účel nelze naplnit, protože se obviněný nedopustil trestné činnosti, pro kterou byl stíhán, pak je třeba považovat veškeré úkony, které byly v trestním řízení provedeny, za vadné,“ uvedl Soud v odůvodnění.

Pokud se podle Soudu v trestním řízení nepotvrdí podezření, je nutno na řízení hledět jako na nezákonné: „Jestliže se v průběhu trestního řízení nepotvrdí původní podezření orgánů činných v trestním řízení, že stěžovatel spáchal trestný čin, je nutno hledět na usnesení o zahájení trestního stíhání a na ně navazující trestní řízení jako na nezákonné,“ uvedl doslova Ústavní soud.

Nezákonně obviněný se bránil

Potom své teze Ústavní soud dále rozvíjí: „Výše uvedené povinnosti obecný soud v posuzované věci nedostál, neboť stěžovateli nepřiznal náhradu za úkon nahlížení do spisu, ke kterému došlo dne 27. 5. 2016 (v čase od 10:00 do 11:40 hod.), tedy v době probíhajícího trestního stíhání. To bylo ke stížnosti stěžovatele proti usnesení o zahájení trestního stíhání příslušným státním zástupcem ukončeno usnesením ze dne 31. 5. 2016, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno,“ stojí dále v odůvodnění nálezu.

Poté Ústavní soud shrnuje: „Odůvodnění obecného soudu, podle něhož není možné stěžovateli náhradu za tento úkon přiznat proto, že úkon nahlížení do spisu v průběhu vyšetřování neodpovídá žádnému úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 a odst. 2 advokátního tarifu, nelze přisvědčit. Stěžovatelovo trestní stíhání pro trestný čin účastenství na vraždě bylo zahájeno dne 14. 4. 2016. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání se prostřednictvím svého obhájce bránil stížností. Stěžovateli v tu dobu reálně hrozil mnohaletý trest odnětí svobody. Pokud by si stěžovatel obhájce sám nezvolil, splňoval by zřejmě podmínky pro nutnou obhajobu.“

Nahlížení do spisu bylo na místě a stát má platit

Takto obhájce plnil povinnost, která přinesla výsledek: „V době před vydáním rozhodnutí státním zástupcem o jeho stížnosti stěžovatelův obhájce využil možnosti nahlédnout do trestního spisu, aby zjistil aktuální stav vyšetřování a mohl připravit další taktiku obhajoby ve věci obvinění z takto závažné trestné činnosti. Do soudní fáze trestní stíhání poté nedospělo pro zásah státního zástupce vyvolaný obranou stěžovatele,“ uvádí v nálezu doslova Ústavní soud.

Závěrem Soud konstatuje, že úkon byl na místě a stát ho má proplatit: „V posuzované věci tak bylo s ohledem na okolnosti případu namístě úkon nahlížení do spisu považovat za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Úkon nahlížení do spisu byl z hlediska povinného zastoupení při celkovém zohlednění průběhu trestního řízení účelný a stát by měl stěžovateli náklady, které na svou obhajobu za tento úkon vynaložil, nahradit.“

Irena Válová