Senát včera vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o soudech a soudcích. Senátoři rozhodli, i přes negativní stanovisko ministryně spravedlnosti Marie Benešové, že nechtějí radikálně omezit institut přísedících. Navíc chtějí, aby jim za jejich službu náležela „přiměřená“ odměna.
Novela zákona o soudech a soudcích včera projednal Senát, přičemž ji odeslal do Poslanecké sněmovny s několika pozměňovacími návrhy.
Předlohu nejprve nadvakrát projednával Ústavně-právní výbor Senátu, kdy den před plénem revokoval své týden staré usnesení, do něhož doplnil několik změn. Mezi ty hlavní patří modifikace § 117, v němž se upravuje tzv. boční vstup do justice, tedy okruh kandidátů, u nichž se nebude požadovat odborná příprava justičního kandidáta. V návrhu byla totiž podmínka pro neprávnické profese, která vyžadovala vedle „výkonu právní praxe nebo vědecké, případně pedagogické činnosti po dobu 10 let v právním odvětví souvisejícím s rozhodovací činností soudů“ také získání titulu docent nebo profesor na vysoké škole v České republice.
Předloha schválená poslanci by totiž bez této změny již nadále neumožnila, aby k soudům mohli přijít odborníci z praxe, aniž by museli absolvovat již zmíněnou odbornou přípravu justičního kandidáta. Pro představu: pokud by platil novelou zaváděný režim, pak by například k Nejvyššímu správnímu soudu nemohli být svého času jmenováni lidé jako Milada Tomková, Vojtěch Šimíček, Zdeněk Kühn, Barbara Pořízková, Filip Dienstbier, Tomáš Langášek, Ivo Pospíšil či Tomáš Rychlý. Tedy všechno špičkoví odborníci a soudci s nezpochybnitelným odborným renomé.
Úprava, kterou po revokaci přijal senátní ÚPV a kterou akceptovalo i plénum Senátu, se nakonec nebude vztahovat jen na výběr soudců nejvyšších soudů, ale bude mít platnost obecnou, což byl požadavek ministerských úředníků. „Ten návrh se mi líbil. Náš pan náměstek, který je špičkový odborník na legislativu, pan doktor Franěk, to rovněž s tím souhlasí. A myslím si, že jsme to připravili ve spolupráci, tak je potřeba to podpořit a tu podporu tomu dávám,“ uvedla k tomu ministryně Benešová při jednání Senátu.
Na návrh senátorky za Piráty Adély Šípové Senát schválil i výslovnou úpravu postavení těch kandidátů na soudce, kteří splnili podmínky podle stávajícího zákona, ale nebudou do účinnosti nového zákona o soudech a soudcích jmenováni do funkce soudkyň a soudců:
„Výběrová řízení na funkci soudce, vyhlášená předsedou krajského soudu, která proběhla přede dnem nabytí platnosti tohoto zákona, přičemž uchazeč, který uspěl, nebyl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona soudcem jmenován, se považují za výběrová řízení na funkci soudce podle § 116 a 117 zákona č. 2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Předpoklad úspěšného absolvování výběrového řízení na funkci soudce podle § 60 odstavec 3 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na justiční čekatele přijaté do přípravné služby podle zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří přede dnem nabytí platnosti tohoto zákona složili odbornou justiční zkoušku a nejméně jeden rok vykonávali pracovní poměr justičního čekatele nebo vyššího soudního úředníka podle § 116 odstavce 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Většina senátorů pak vyhověla návrhu senátora Jaroslava Doubravy, který byl proti navrženému omezení institutu přísedících u soudů.
Petr Dimun
