Projednávané změny v exekucích sníží podle Exekutorské komory vymahatelnost práva. Vláda by měla předlohu ze Sněmovny stáhnout, nebo by ji měla dolní komora zamítnout. Poslanci podle prezidenta Exekutorské komory Jana Mlynarčíka podali mnoho pozměňovacích návrhů, které často nejsou v souladu a bylo by lepší připravit zcela nový exekuční řád. Mlynarčík také upozorňuje na to, že lidé si na činnost komory stěžují kontrolním orgánům minimálně.
Chystáte se kandidovat do předsednictva Exekutorské komory a rád byste se stal jejím prezidentem. Jaké priority byste chtěl prosazovat?
Chtěl jsem to sice oznámit nejprve svým kolegům ve stavu, ale ano, rozhodl jsem se do prezidia kandidovat znovu. Rád bych pokračoval v dosavadní práci, stále vidím nové výzvy a nové cíle, to je pro mne ten hlavní důvod. Nezáleží mi na tom, v jaké funkci budu, to není podstatné. Nejpalčivějším problémem, s nímž se nové vedení bude muset vypořádat je modernizace exekučního řádu a další elektronizace. Rád bych, abychom o tom přesvědčili i politiky a společně s nimi vše připravili a dotáhli ke schválení.
Projednávané změny v exekucích sníží podle Exekutorské komory vymahatelnost práva. Vláda by měla předlohu ze Sněmovny stáhnout, nebo by ji měla dolní komora zamítnout. Jaké jsou hlavní důvody vašeho apelu?
Hlavním důvodem je to, že chybí pořádný základ – exekuční řád hodný 21. století. Ten současný je vystavěn na chatrných základech, jde spíš o jakousi osnovu, která ve většině klíčových oblastí odkazuje na občanský soudní řád, konkrétně na části, které vznikly už v roce 1963! To, myslím, mluví za vše. Zákonodárci se nedostatky snažili řešit novelami, a výsledkem je skutečnost, že za uplynulých 20 let došlo k více než pěti desítkám úprav a novel! Ty s sebou ale většinou přináší celou řadu nových problémů, prostě proto, že nebyly zpracovány do celého komplexu exekuční práva. Aktuálně projednávaná novela, může být tím pověstným posledním hřebíčkem do rakve vymahatelnosti práva. Dlužno dodat, že velká část návrhů, a týká se to i těch, jež jsou nyní projednávány v Poslanecké sněmovně, nebyla s Exekutorskou komorou ČR vůbec konzultována, což se projevuje na jejich kvalitě. A některé návrhy pak lze považovat za čirý populismus. Nikdo nezkoumal ekonomické dopady, přestože některé pozměňovací návrhy se budou dotýkat státního rozpočtu.
Trnem v oku vám je další omezování mobiliárních exekucí. Ty jsou ale často terčem největší kritiky ze strany povinných.
Opravím vás, mobiliární exekuce jsou v hledáčku médií a neziskových organizací a ty je kritizují. Je to logické, neboť vyvolávají řadu emocí. Pokud ale odhlédneme od emocí a budeme pracovat s fakty a daty, ukáže se, že skutečnost je jiná. V průběhu roku 2019 probíhalo přibližně 4 476 069 exekucí, Exekutorské komoře ČR bylo doručeno 2 788 stížností, důvodných bylo pouze 56. Stejná statistika pak ukazuje, že nejčastěji si lidé stěžují na obtížnou dostupnost komunikace se soudním exekutorem nikoli na mobiliární exekuce. Na tom Komora bude muset do budoucna s ministerstvem spravedlnosti zapracovat – jak zajistit efektivní dálkovou komunikaci pro 21. století. Pokud se podíváme detailně na mobiliární exekuce, uvidíme, že jejich počet je v řádech desetitisíců za rok, ani zdaleka tedy nejde o takovou masu, jak to právě na základě medializace vypadá. Je to logické, neboť k mobiliární exekuci přistupují soudní exekutoři zpravidla až ve chvíli, kdy se ostatní, méně invazivní způsoby provedení exekuce jako srážky ze mzdy nebo přikázání pohledávky z účtu, ukážou neúčinnými. Navíc mobiliární exekuce podléhají velmi přísným pravidlům. Jsou u nich povinné kamerové záznamy, právě proto, aby se předešlo potenciálním sporům. Na základě těchto záznamů pak mohou dohledové orgány spolehlivě uzavřít všechny stížnosti na práci vykonavatelů v terénu.
Jak často kontrola zjistí pochybení?
Ve většině případů je vše zcela v pořádku. Pokud skutečně dojde k pochybení, jde opravdu individuální excesy jednotlivců, které dohledové orgány důsledně řeší. Ty nemá smysl nijak zapírat, že excesy jsou a vždy budou, jako všude, kde je lidský faktor. Člověk je tvor chybující, soudního exekutora nevyjímaje. Z toho všeho je ale zcela zřejmé, že jde o uměle vytvářený problém. Jistě, že mobiliární exekuce je nepříjemná pro všechny zainteresované. Vykonavatel musí vstoupit do míst, kde dlužník bydlí, tomu to není příjemné, a často se dostaví spousta emocí. Ale jak jsem uvedl, skutečný počet stížností je malý a počet těch oprávněných se pohybuje pouze v řádu jednotek. Rád bych ještě dodal, že teprve při mobiliární exekuci se soudnímu exekutorovi kolikrát podaří konečně zkontaktovat dlužníka a domluvit se s ním třeba na splátkovém kalendáři.
Vládní novela mimo jiné předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Co by to v praxi znamenalo pro exekutory?
Věřitelé by neměli zahajovali marné exekuce, na tom se určitě všichni shodneme. Vámi zmíněný návrh se snaží o regulaci cestou záloh. Jde ale o to výši záloh vybalancovat. Pokud budou příliš nízké, nic se nezmění. Pokud budou příliš vysoké, reálně hrozí, že se vymáhání pohledávek přesune do neregulované oblasti, tedy mezi vymahače nebo inkasní agentury, což by nás mohlo vrátit do dob, kdy v podstatě neexistovala vymahatelnost práva.
Předloha zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a souhlasu věřitele. Je ta doba dostatečně dlouhá?
Tato lhůta je naprosto nedostatečná, což dokumentují i data. Z posledních statistik vyplývá, že průměrná doba vymáhání prostřednictvím soudních exekutorů je 5 a více let. V praxi se setkáváme s případy, že dlužník splácí své exekuce postupně. Nechce jít do oddlužení, protože se mu to nevyplatí. Pak se stane, že teprve po několika letech se začne vymáhat, splácet pohledávka, kterou exekutor vedl více než 5 let. Předloha rovněž nebere v úvahu snahy dlužníků exekuci zastavit, kdy o každém návrhu musí rozhodnout soud. Po tuto dobu nemůže být exekuce prováděna, ale čas běží.
O založení takzvaného chráněného účtu budou moci dlužníci v exekuci žádat asi od července. Skupina poslanců navrhla tříměsíční odklad zavedení tohoto institutu, aby se banky mohly dostatečně připravit. Zvláštní bankovní účet by měl zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz. Pomůže chráněný účet dlužníkům?
Chráněný účet je určitě pozitivní změnou. Současný stav byl dlouhodobě neudržitelný. Přijatá verze chráněného účtu sice nebude pro všechny typy dlužníků, ale pro běžného dlužníka v exekuci to bude dobrý nástroj. Nyní bychom se měli soustředit na to, aby se stal řešením pro co nejširší okruh dlužníků. Bude potřeba nastavit procesy tak, aby zřízení a vedení účtu bylo co nejjednodušší. Z našeho odborného pohledu je přijatá právní úprava poměrně komplikovaná. Nejsou v ní dostatečně řešeny situace, kdy má povinný více účtů ve více bankách, anebo stav, kdy je proti povinnému vedeno více exekucí u více exekučních orgánů. Teprve čas ukáže, jak chráněný účet osvědčí. To ale bude možné nejdříve v polovině příštího roku.
Nová pravidla pro dětské dluhy se budou podle schválených úprav vztahovat na lidi do 21 let věku, čili na širší okruh, než předpokládal původní návrh. Omezení se měla podle vládní verze přechodných ustanovení týkat zpětně všech do 18 let věku. Nakolik to zasáhne do práv věřitelů?
To je trochu složitější. Aktuálně je předčasné detailně změny hodnotit, jelikož novela ještě neprošla Senátem. Schválené změny Exekutorská komora ČR podporuje od počátku. Dětské exekuce až na extrémní případy typu, např. „podnikajících“ nezletilců, skutečně do moderní společnosti nepatří. Bohužel exekutorům nic jiného nezbývalo než tato řízení vést, byť o to skutečně nestáli a nestojí. Zákony ani soudy dětské dlužníky, jejich věřitele ani exekutory v tomto případě moc nepodržely.
Z retroaktivního působení nových předpisů i na osoby čerstvě zletilé, které mohou ale nemusí mít dluhy z doby nezletilosti, principiálně radost mít nemohu. Chápu plně, že i těmto mladým lidem by stát měl pomoct. Měl by to ale udělat jiným způsobem.
Jak exekutory ovlivnila pandemie koronaviru?
Dvakrát platilo moratorium mobiliární exekuce a exekuce nemovitých věcí. Oba nástroje jsou součástí naší práce, takže šlo o citelné zásahy. Pokud chtěl stát chránit zadlužené občany před dopadem pandemie tímto způsobem, pak se to mělo promítnout všude, nikoli pouze u exekucích vedených soudními exekutory. Vždyť exekuce vedené státem probíhaly bez jakýchkoli omezení. Stejně tak po celou dobu nebyl regulován prodej movitých věcí v insolvenci.
Odborníci předpovídají, že nás čeká ekonomická krize a zvýší se počet exekucí. Jak to vnímáte?
Letos očekáváme pokračování trendu z let minulých, tedy pokles počtu exekucí. Další vývoj bude záležet na situaci těch, kteří byli epidemií skutečně postiženi i na tom, jak bude vypadat vývoj nezaměstnanosti.
Eva Paseková
