Zastavování bezvýsledných dlouholetých exekucí Sněmovna asi schválí, ale v jiné podobě, než navrhla vláda. Zřejmě se také částečně omezí zabavování movitých věcí a v případě nižších dluhů bude mít dlužník právo je hradit podle splátkového kalendáře. Zavedení místní příslušnosti exekutorů by měla dolní komora naopak odmítnout. Vyplývá to ze stanovisek ústavně-právního výboru k poslaneckým pozměňovacím návrhům. Sněmovna bude předlohu schvalovat nejdříve příští týden, spíše ale až v dubnu.
Vládní předloha by zavedla tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a bez souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let. Výbor se přiklonil k pozměňovacímu návrhu, podle kterého by byla první lhůta šestiletá. Exekuce by pak mohla trvat nejdéle 12 let.
Poslanci by měli schválit také omezení mobiliárních exekuci důchodců, tělesně postižených lidí a u vymáhání dluhů z dětství. Exekuci movitých věcí by se vyhnuli lidé s dluhem do 50.000 korun, když by exekutorovi navrhli splátkový kalendář. Museli by splácet nejméně 1500 korun měsíčně, přičemž celou dlužnou částku by museli uhradit do dvou let.
Čtveřice návrhů Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 na zavedení místní příslušnosti exekutorů ve výboru opět narazila. Jedna z úprav předpokládá úplnou teritorialitu exekutorů podle krajů, další tři částečnou místní příslušnost, tedy jen u vybraných dluhů. Nyní si mohou věřitelé exekutora svobodně zvolit. Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.
Šanci mají podle stanoviska výboru dva poslanecké návrhy mířící na dluhy z minulosti. Sněmovna by mohla schválit úpravu, podle níž by dlužníkům vůči státu stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Mohly by se také zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.
Z vládní předlohy pravděpodobně zmizí jedna ze stěžejních částí. Týká se soustřeďování exekucí na jednoho dlužníka u exekutora, který zahájil první z nich. Vláda si od změny slibovala snížení nákladů řízení. Sněmovna se asi postaví proti zavedení povinné zálohy, kterou by věřitel musel skládat na úhradu nákladů hned na začátku exekuce. Záloha by měla vést věřitele podle vládního zdůvodnění ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena.
Z vymožených peněz by se podle výborových úprav měla splácet nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok. Mohlo by se snížit penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Sněmovna by mohla schválit i některé další drobnější změny. Jde například o povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a rozsahu údajů zapisovaných do centrální evidence exekucí.
K vládní předloze se ve Sněmovně sešly desítky úprav. Právní výbor většinu z nich ke schválení nedoporučil nebo se na stanovisku k nim neshodl. Prakticky to znamená, že by se pro ně neměla najít na plénu dostatečná podpora.
(čtk)
