Loni bylo podáno v EU 461 300 žádostí o azyl od obyvatel Asi, Afriky a Jižní Ameriky. Je to o 31% méně, než v roce 2019. Důvodem jsou opatření proti Covid-19 a zákazy a regulace volného pohybu. Nejvíce žádostí bylo podáno v lednu a v únoru, nejméně od března do června 2020. Klíčová zjištění o žádostech o azyl v EU za rok 2020 vydal Evropský úřad pro podporu azylu EASO.
Podle zprávy za celý rok 2020 vykazoval počet žádostí v průběhu roku silné výkyvy a kopíroval opatření a zákazy volného pobytu uvalované na občany zemí EU. Zatímco v lednu a únoru 2020 byly počty žádosti vyšší než ve stejných měsících předchozího roku, mezi březnem a červnem byl podán poměrně nízký počet žádostí.
„V dubnu a květnu byla omezení nejpřísnější a odpovídajícím způsobem byly žádosti obzvláště nízké, klesly na méně než 20% ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019. V červenci 2020 se počty žádostí začaly obnovovat a po zbytek roku zůstaly stabilní, mezi přibližně 39 000 a 43 000 za měsíc,“ uvádí se ve zprávě EASO.
Celkem bylo v roce 2020 podáno v zemích EU 461 300 žádostí o azyl od obyvatel třetích zemí. Je to o 31% méně, než v roce 2019. Celý dokument je k dispozici zde.
Roste počet mladistvých bez doprovodu
Nijak se nemění struktura zemí původců největšího množství žadatelů o azyl. Nejvíce žádostí o azyl v zemích EU podali Syřané, Afghánci a Venezuelané, následovaní Kolumbijci a Iráčany. U zbylých států dochází k trvalému poklesu. „Dopad Covidu-19 se promítl trvalým poklesem ostatních národností včetně žadatelů z Albánie (-66%), Gruzie (-61%) a Íránu (-60%).
O jeden procentní bod se však zvýšil počet tzv. mladistvých bez doprovodu, a to na 4% ze všech žadatelů o azyl oproti 3% v roce 2019. V posledním čtvrtletní roku 2020 jejich počet vzrostl dokonce na 5% ze všech žadatelů o azyl. Nejvíce mladistvých, kteří cestují za podáním žádosti o azyl v EU, pochází z Afghánistánu (37%). Následují je Syřané a Pákistánci a rovněž mladiství Egypťané. „Mezi Afghánci a Egypťany byl nejvyšší podíl mladistvých žadatelů bez doprovodu, 10%, podle zemí původu,“ uvádí zpráva. „Jestliže v roce 2015 zhruba půl milionu lidí přišlo do Evropy ze Sýrie, tak dnes už většinu tvoří imigranti ze severní Afriky. Zejména jde o Tunisko, Alžírsko a Maroko,“ uvedl na počátku března v tiskové zprávě Robert Stojanov, odborník z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Většina zemí se kvůli covidu-19 uzavírá, takže nově příchozí směřují hlavně do Španělska a Itálie. „Covid imigraci významně zpomalil, dostat se do cílových zemí, kterými jsou Německo nebo Francie, je čím dál těžší. Ví to i imigranti přes svoje sítě, takže zájem významně klesl. Nyní už nejsou vítaní a s pandemií to platí o to více. Hranice jsou v podstatě zavřené,“ popsal Stojanov.
Do EU proudí migranti z Magrebu
K dalšímu zajímavému vývoji došlo podle zprávy v roce 2020 v Severní Africe: „Pozoruhodným vývojem bylo dvojnásobné množství Severoafričanů, jmenovitě Maročanů, Tunisanů a Alžířanů, detekovaných při nelegálních přechodech vnější hranice EU. To se ale neodrazilo v množství žádostí o azyl,“ uvádí se ve zprávě. I mezi těmito zeměmi jsou rozdíly, přičemž největší činí Tunisko: Bylo odhaleno 13 000 Tunisanů při nelegálním přechodu hranic EU, avšak Tunisané podali jen 2918 žádostí o azyl.
„Země EU vydaly 521 000 rozhodnutí o azyl v první instanci. Přestože jde o nejnižší úroveň od roku 2014, stále se blíží roku 2019. Míra uznání žádostí o azyl je stejná jako v roce 2019 a činí 32%. Nejvíce žádosti o azyl uznávají země EU u Syřanů (84%), Eritrejců (80%) a Jemenců (75%).
Přesto z minulých let v zemích EU stále zůstává nevyřízených 855 000 žádostí o azyl na všech instancích. To je nižší číslo, než v roce 2019, kdy tento údaj překročil milión. Na konci roku 2020 bylo nevyřízených případů v prvním stupni 412 600.
Irena Válová
