Krádeže za nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti. O výkladu trestního zákoníku dnes rozhodl velký senát Nejvyššího soudu (NS). Jeho postoj by se měl promítnout do posuzování dosud neuzavřených případů krádeží s minimální škodou spáchaných od loňského jara i některých dalších trestních činů. Dosud odcházeli usvědčení zloději od soudů v podstatě automaticky s přísnějšími tresty.

Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem.

Podle NS je však vyhlášení nouzového stavu jen podpůrným faktorem. Soudy by měly kromě časové a místní souvislosti hledat také věcnou souvislost mezi činem a mimořádnými okolnostmi, například nynější pandemií koronaviru, a teprve pak ukládat přísnější tresty.

„Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.,“ stojí v rozhodnutí NS, které je dostupné na úřední desce. Soud konkrétně zmiňuje třeba potenciální krádeže respirátorů či zdravotnických potřeb.

Jednotlivé senáty NS měly dosud různé názory. Pravomoc určit, který názor se uplatní, má devítičlenný velký senát. Obrátil se na něj v lednu šestý senát, který zaujal liberálnější postoj, než jaký se objevil v jednom starším rozhodnutí NS. Konkrétně se šestý senát zabýval případem muže, který na čerpací stanici ukradl balíček bonbonů a pak vyhrožoval obsluze. Dostal 2,5 roku vězení nepodmíněně. Velký senát mu dnes snížil trest na jeden rok.

Mohlo by vás zajímat

Rozhodnutí velkého senátu se patrně dotkne řady dosud neuzavřených případů. Za období loňského jarního nouzového stavu eviduje Nejvyšší státní zastupitelství 8354 případů krádeží, od 5. října 2020 do letošního 7. března pak 19.393 krádeží. Podle informací žalobců byly dosud většinově pouzovány v kvalifikované skutkové podstatě, tedy se zpřísněnými tresty.

„Rozhodnutí NS vítáme, jakkoliv zatím neznáme podrobnosti. Očekáváme, že toto rozhodnutí jasně vymezí podmínky pro použití přísnější kvalifikace,“ uvedl v reakci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Do budoucna ovlivňuje výklad trestního zákoníku také pandemický zákon. Zvýšená sazba se má podle něj aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covid-19.

NS ovšem tuto část pandemického zákona před jeho nedávným přijetím kritizoval, nebyla podle něj projednána s odborníky na trestní právo, navíc jde o nepřímou novelu trestního zákoníku, která omezuje soudy v individuálním uplatňování trestní odpovědnosti. NS proto avizoval, že spornou část trestního zákoníku sám vyloží, což dnes udělal.

Výběr zajímavých událostí k posuzování krádeží za nouzového stavu:

– Nouzový stav, který kvůli šíření nového typu koronaviru platil od loňského března do května a nyní nepřetržitě od 5. října, mimo jiné umožňuje přísnější trestání krádeží. Místo v běžné situaci obvyklé podmínky nebo kratšího trestu tak soudy drobné zloděje opakovaně poslaly na několik let za mříže. V otázce přísnějšího trestání ale nepanuje shoda ani mezi soudci, také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podala kvůli jednomu potrestanému stížnost pro porušení zákona.

– Velký senát Nejvyššího soudu dnes rozhodl o výkladu trestního zákoníku a podle jeho verdiktu se mají krádeže za nouzového stavu se trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti. Jeho postoj by se měl promítnout do posuzování tisíců krádeží spáchaných od loňského jara. Dosud odcházeli usvědčení zloději od soudů v podstatě automaticky s přísnějšími tresty.

– Ministryně Benešová se už dříve zastala Lukáše Kaliny, který začátkem loňského dubna ukradl v obchodě pět pizza bulek za celkem 62 korun a 50 haléřů. Muž žijící na ulici byl v té době v podmínce, za obdobný trestný čin byl už předtím třikrát souzený. Brněnský městský soud jej za krádež pečiva poslal na začátku května do vězení na dva roky, krajský soud mu následně pravomocně trest snížil na 1,5 roku. Muž nastoupil do vězení, začátkem března byl ale podmínečně propuštěn.

– Ministryně spravedlnosti ve stížnosti uvedla, že podle ní soudy skutek nesprávně kvalifikovaly. „Smyslem a účelem ustanovení … totiž podle mého názoru není postihovat zvýšenou trestní sazbou všechny krádeže, k nimž dojde v době vyhlášení nouzového stavu, ale pouze takové krádeže, které se vyznačují vyšší mírou společenské škodlivosti s ohledem na jejich bližší souvislost s nouzovým stavem,“ uvedla Benešová, jejíž názor není osamocený.

– Například Krajský soud v Plzni začátkem října v případě jiné krádeže nepovažoval za přitěžující okolnost fakt, že byl skutek spáchán v době nouzového stavu. Osmadvacetiletému Tomáši Kirschnerovi ze Sokolova v odvolacím řízení snížil trest za krádež alkoholu. Místo dvou let vězení, které mu původně vyměřil sokolovský okresní soud, vyvázl s tříletou podmínkou. Podle krajského soudu nejsou krádeže spáchané v době nouzového stavu výrazně škodlivější než ty spáchané za běžných okolností.

– Kvůli verdiktu plzeňského krajského soudu ale nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle NSZ případ vybočil z dosavadní praxe soudů, které na krádeže spáchané v době nouzového stavu spojeného s výskytem koronaviru aplikovaly přísnější paragraf. Předseda NS Petr Angyalossy přitom loni v létě v rozhovoru s ČTK uvedl, že přísnější tresty za drobné krádeže v době nouzového stavu odpovídají zákonu i okolnostem.

– „Člověk, který tohoto nedbá, se pak nemůže divit, že je trestán výrazně přísněji,“ řekl Angyalossy, jehož názor formovala i soudcovská zkušenost z projednávání trestných činů spáchaných v době katastrofálních povodní na Moravě. Podle Angyalossyho mají přísnější tresty, jež trestní zákoník umožňuje ukládat u některých činů spáchaných za nouzového stavu, fungovat i jako varování pro potenciální pachatele, aby nezneužívali situaci, kdy stát a jeho obyvatelé mají závažné problémy.

– Několikaleté tresty za krádeže v uplynulých měsících soudy vyměřily v mnoha případech krádeží spáchaných za koronavirového nouzového stavu. Například na konci loňského července poslal brněnský krajský soud na 26 měsíců do vězení muže za krádež salámu a krabicového vína. V říjnu pak Krajský soud v Ostravě potvrdil recidivistovi dvouletý trest za krádež vibrátoru v hodnotě 499 korun. Dva roky vězení dostal také jedenáctkrát trestaný zloděj a bezdomovec za krádež bot na chodbě domu.

(čtk, epa)