Má zákazník, který si pořídil od prodávajícího ojeté vozidlo, právo odstoupit od smlouvy a nárok na vrácení peněz v případě, že dodatečně zjistí odlišný stav najetých kilometrů, a to i přesto, že byl prodávajícím předem upozorněn, že tento údaj je pouze orientační a bez garance? Podle aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) toto právo má, přičemž prostá informace o možném nesouladu tachometru s realitou z prodejce odpovědnost nesnímá.
NS rozhodoval o dovolání ženy, která si v roce 2016 pořídila od prodejce sedm let starý vůz Škoda Octavia. Při prodeji bylo v parametrech najetých kilometrů uvedeno, že stav tachometru je 149 tis. km, avšak s poznámkou, že je to bez garance a údaj možná neodpovídá. Takto to bylo zaneseno i v příloze ke kupní smlouvě. Cena škodovky byla 208 tis. Kč.
Žena však po dvou měsících zjistila, že reálný stav najetých kilometrů je 324 tisíc, a proto chtěla odstoupit od smlouvy a vrátit peníze, což prodejce odmítl s tím, že na možný nesoulad byla předem upozorněna.
Soud prvního stupně ověřil stav najetých kilometrů, který odpovídal ženou zjištěnému údaji a přizvaný znalec odhadl cenu vozidla na 140 tisíc Kč. Soud pak dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sice uzavřena platná kupní smlouva, avšak prodejce plnil ve smyslu § 1916 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vadně, jestliže prodal ženě automobil s nepravdivým údajem, byť připustil možný nesoulad. Podle soudu je totiž prodejce jako podnikatel profesionál v daném oboru a měl (a mohl) vědět, že stav vozidla neodpovídá deklarovanému počtu ujetých kilometrů. Upozornění na možný nesoulad počtu ujetých kilometrů není podle soudu důvodem, který by omezil práva kupující podle § 2174 občanského zákoníku.
Žena byla upozorněna
Odvolací soud však rozhodl opačně, když konstatoval, že prodejce na nesoulad ohledně ujetých kilometrů ženu upozornil, čímž splnil informační povinnost podle § 2084 občanského zákoníku. Koupila-li tedy žena vozidlo i přes upozornění na vadu, předmět plnění se dostal do souladu se smlouvou, pozbyl charakteru vady a nemohly tak být naplněny důvody pro odstoupení od smlouvy podle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku.
NS dovolání ženy připustil, protože otázka splnění povinnosti prodávajícího notifikovat vady prodávané věci a zproštění odpovědnosti za to, že prodávaná věc (osobní automobil identifikovaný – mimo jiné – počtem ujetých kilometrů) je při převzetí kupujícího ve shodě s kupní smlouvou, nebyla dosud podle nového občanského zákoníku dovolacím soudem řešena. A dovolání shledal důvodným.
Podle NS totiž odvolací soud nevzal v úvahu, že „žalovaná notifikovala toliko možný nesoulad v počtu skutečně najetých kilometrů oproti stavu deklarovanému v kupní smlouvě, aniž by tento nesoulad specifikovala“.
Byť tedy prodávající nemá podle NS povinnost zjišťovat počet skutečně najetých kilometrů, neznamená to, že by se obecným upozorněním na možný nesoulad počtu ujetých kilometrů mohl odpovědnosti zprostit, „nebylo-li prokázáno, že se smluvní strany dohodly, že kupující na sebe převezme riziko nesouladu v kupní smlouvě deklarovaného stavu a skutečného stavu ujetých kilometrů prodávané věci a že právě pro tuto vadu si ujednaly např. slevu z kupní ceny (§ 2167 o. z.)“. Cena vozu, ze které bylo prodáno, odpovídala s deklarovanými najetými kilometry ceně obvyklé, přičemž reálná cena byla o třetinu nižší. „Závěr odvolacího soudu, že notifikací jen hypotetické možnosti nesouladu deklarovaného stavu počtu ujetých kilometrů v kupní smlouvě a stavu skutečného se předmět smlouvy dostal do souladu se smlouvou, tudíž neobstojí,“ uzavřel NS.
Petr Dimun
