Prováděcí vyhláška k zákonu o soudních znalcích, která stanoví podrobnosti o získání odborné způsobilosti soudního znalce, je s tímto zákonem v rozporu.  Alespoň to tvrdí Česká lékařská komora (ČLK). Zákon podle ní stanoví, že soudní znalci ve zdravotnictví potřebují ke své činnosti osvědčení vydané profesní komorou. Návrh vyhlášky tuto podmínku původně obsahoval, v konečném znění se však neobjevila. Podle ministerstva zdravotnictví totiž soudnímu znalci stačí příslušné specializované vzdělání a ministerstvo spravedlnosti tento výklad, bez vědomí ČLK, přijalo.

Česká lékařská komora (ČLK) se zlobí. Podle již platné prováděcí vyhlášky k novému zákonu o soudních znalcích, která stanoví podrobnosti získání způsobilosti soudního znalce, totiž nepotřebují soudní znalci ve zdravotnických oborech ke své činnosti osvědčení o odborné způsobilosti vydané profesní komorou zřízenou zákonem. Původní návrh vyhlášky přitom tuto podmínku obsahoval.

Jde o jednu z mnoha formálních povinností, které ukládá řadu let připravovaný zákon o soudních znalcích. Ten vstoupil v platnost letos v lednu. Podle něj je k doložení odborné způsobilosti soudního znalce v příslušném oboru potřeba nejen vzdělání, praxe či vstupní zkouška, ale v některých případech i získání onoho osvědčení. Podrobnosti upravuje právě prováděcí vyhláška.

Zákon říká, vyhláška (ne)vymezuje

Zákon konkrétně v paragrafu 8 hovoří o tom, že osvědčení o odborné způsobilosti vydává komora, „jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem.“ Takto o tom hovoří i sami autoři zákona v důvodové zprávě k návrhu předpisu. „Typicky se bude jednat například o Českou lékařskou komoru, která bude vydávat osvědčení pro obor zdravotnictví, nebo o Komoru veterinárních lékařů, která bude vydávat osvědčení pro obor Veterinární medicína…Komorám tak bude poskytnut účinný nástroj, jakým budou moci garantovat odbornost svých členů vykonávajících znaleckou činnost,“ vysvětluje se v dokumentu.

Nicméně – a zde je kámen úrazu – přesný seznam odborností (resp. odvětví), u nichž je nutné osvědčení vydané profesní komorou doložit, stanoví podle zákona prováděcí předpis. Ten vyšel v podobě vyhlášky č.505/2020 Sb. vloni v prosinci. U zdravotnických oborů však žádný požadavek na osvědčení vydané profesní komorou zřízenou zákonem – ať již lékařskou, stomatologickou nebo lékárnickou – neuvádí.

 „Ustanovení o osvědčení příslušné profesní komory zřízené zákonem jako podmínky pro způsobilost k činnosti soudního znalce prosadila do zákona ČLK s podporou dalších profesních komor,“ sdělil Zdravotnickému deníku tiskový mluvčí ČLK Michal Sojka. Návrh vyhlášky rozeslaný ministerstvem spravedlnosti k připomínkám přitom podmínku osvědčení vydaného ČLK obsahoval. Komora tedy neměla připomínek. Dokonce si posléze ještě zpracovala návrh podmínek pro vystavení osvědčení ČLK pro výkon funkce soudního znalce v oboru medicína. Konečná podoba prováděcího předpisu proto ČLK nepříjemně překvapila.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo zdravotnictví: stačí potřebné vzdělání

Bližší pohled do historie přípravy vyhlášky a připomínkového řízení ukazuje, že ministerstvo spravedlnosti skutečně původně navrhovalo, aby soudní znalci v oboru zdravotnictví dokládali vedle příslušné specializované způsobilosti (atestace) nebo nástavbové specializace i „osvědčení k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře“ vydané ČLK. Vydávat podobné osvědčení požadovali v připomínkovém řízení i stomatologové.

Ministerstvo zdravotnictví však s touto podmínkou nesouhlasilo. Podle jeho vyjádření pro ministerstvo spravedlnosti stačí k doložení odborné způsobilosti znalce příslušná specializace (atestace či nástavba) lékaře, zubního lékaře či farmaceuta. Podle úřadu „v oborech, které garantuje přímo Ministerstvo zdravotnictví, není nutné vyžadovat navíc osvědčení k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře od ČLK. Zároveň tuto podmínku týkající se pracovních pozic považujeme za diskriminační,“ napsali ministerští úředníci v připomínkách k návrhu vyhlášky.

Stejný názor mělo i Nejvyšší státní zastupitelství, podle něhož „nezbytnost absolvování odborné praxe v rozsahu nejméně osmi let pro získání primářské licence (§ 7 odst. 2, písm. b) stavovského předpisu ČLK č. 11) se v daném kontextu jeví jako zbytečně omezující a jeho důsledkem může být omezení dostupnosti znalců z  oboru zdravotnictví či některých jeho odvětví, v případě soudních lékařů také případně ke sníženému zájmu o samotné studium tohoto odvětví.“

Ministerstvo spravedlnosti následně těmto námitkám vyhovělo. Požadavek na osvědčení od jakékoli zdravotnické profesní komory z výsledného textu vyhlášky zmizel.

„ČLK nebyla o připomínce ministerstva zdravotnictví nijak informována,“ zlobí se Sojka a rozhodně to nepovažuje za správné a transparentní jednání. Podle něj je tak navíc vyhláška v rozporu se zákonem. „ČLK se bude snažit prosadit sjednání nápravy právní cestou. Bude také požadovat vyvození personální zodpovědnosti u osob, které svévolně porušily zákon,“ dodává odhodlaně.

Podle Michala Pleskota z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti však jeho úřad nepochybil a vyhláška je se zákonem zcela v souladu. „Ministerstvo výčet (oborů a odvětví, pro které je nutno osvědčení vydané profesní komorou) stanovilo na základě uvedeného zmocnění (v zákoně) a plně v rámci své diskrece, přičemž při stanovení výčtu se řídilo především názorem věcného resortu v oblasti zdravotnictví,“ sdělil Zdravotnickému deníku.

Odborník: soudní znalec musí být především nezávislý

„Zákon dal ministerstvu oprávnění určit, která komora získá jaké oprávnění,“ souhlasí Lukáš Křístek, partner globální sítě auditorských a poradenských společností BDO,  odborník v oblasti znaleckého práva a autor knihy Znalectví.  „Kdyby se ustálil výklad, že pro „získání razítka“ je nutné dobrozdání příslušné profesní komory, měla by nad znalci velkou moc,“ upozorňuje. Pokud by totiž komora oprávnění odňala, znalec by podle něj přestal splňovat podmínky pro výkon své činnosti a jednoduše by přestal být znalcem.

„Znalec by tak byl na komoře závislý. Mohl by se třeba bát napsat pravdivý posudek, pokud by tím uškodil významnému členu komory. Jeden z atributů znalecké činnosti je nezávislost, ale znalec by takto nezávislý nebyl,“ uzavírá Křístek.

Aktualizováno 31.3.2021 o stanovisko ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo zdravotnictví na žádost o vyjádření do uzávěrky vydání ani po urgenci nereagovalo.

Helena Sedláčková, Zdravotnický deník