Státní zástupce zrušil trestní stíhání firmy Clever Management kvůli dostavbě penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. Příslušný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob totiž nebyl v době údajného trestného činu účinný. Proti zahájení stíhání podal Mynář stížnost, v níž napadá nepříslušnost dozorového státního zastupitelství a celkově zpochybňuje právní konstrukci policie.

Policie Vratislava Mynáře obvinila z trestného činu poškozování finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Trestní stíhání se týká dotace na penzion v Osvětimanech, kterou Mynářově firmě poskytl Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava (ROP).

Údajná trestná činnost Mynáře má podle usnesení o zahájení trestního stíhání spočívat v tom, že měl nechat vypracovat a za svoji společnost společnost CLEVER MANAGEMENT s.r.o. finalizovat žádost o poskytnutí podpory z ROP, která se vztahovala k projektu s názvem „Penzion u sportovního areálu Osvětimany“. A to přestože měl vědět, že v žádosti nejsou pravdivé informace.

Jde především o to, že nedostavěnému objektu ve vlastnictví občanského sdružení Chřibák již poskytlo dotaci Ministerstvo školství ČR. Tuto informaci měl Mynář v žádosti zamlčet, protože jinak by podle policie jeho firma, která měla od sdružení objekt v pronájmu, dotaci údajně neměla dostat.

To však ve stížnosti Mynář, kterého zastupuje advokát Lukáš Trojan, rozporuje. „I když předmětem obou dotací byl stejný objekt, jednalo se o dva různé projekty realizované dvěma různými subjekty,“ uvedl k tomu Trojan. Pokud tak někdo porušil podmínky přidělení dotace, mělo to být občanské sdružení Chřibák, které objekt pronajalo Mynářově firmě.

Mohlo by vás zajímat

„Neuvedení informace o předchozí dotaci MŠMT přidělené občanskému sdružení Chřibák, o.s., ani předložení smlouvy o nájmu mezi tímto občanským sdružením a společností CLEVER MANAGEMENT s.r.o., kterou občanské sdružení, nikoli společnost CLEVER MANAGEMENT s.r.o. porušilo podmínky jemu přidělené dotace, tedy nemělo a nemohlo mít za následek vyřazení projektu, nepřidělení dotace nebo její neoprávněné vyplacení,“ uvádí se ve stížnosti. Podle zde obsažených argumentů splnila Mynářova firma při podání žádosti všechny instrukce ROP pro podání žádosti o dotaci.

Ve stížnosti je také uvedeno, že vypracování a podání žádosti o dotaci prováděl pro Mynářovu firmu třetí subjekt, aniž by do procesu Mynář osobně zasahoval. To měl dosvědčit v přípravném řízení i zpracovatel žádosti. Absentuje zde tedy úmysl. Přitom oba trestné činy, z jejichž spáchání je Mynář podezřelý, tedy trestný čin dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 tr. zákoníku a trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku, jsou trestnými činy úmyslnými. Zároveň stížnost namítá promlčení případné trestné činnosti, neboť od podání žádosti již uplynulo více jak 11 let.

Ve stížnosti se Mynář domáhá toho, aby o ní rozhodl státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Právníci totiž ze spisu dovozují, že policejní orgán nerozhodl o usnesení sám, ale podílel se na něm i státní zástupce.

Nepříslušnost k dozoru

V neposlední řadě je také namítána nepříslušnost k dozoru státního zástupce zlínské pobočky Krajského státního zastupitelství (KSZ) v Brně. Věc byla zpočátku šetřena souběžně Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a Krajským ředitelstvím policie Zlínského kraje a dozor vykonávala dvě krajská státní zastupitelství: KSZ v Ostravě – pobočka Olomouc a KSZ v Brně – pobočka ve Zlíně. Státnímu zástupci KSZ v Ostravě – pobočka v Olomouci měl v červenci 2019 policejní orgán předložit záznam o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 4. 7. 2019, na který měl tento státní zástupce v rámci výkonu dozoru reagovat. „Postup státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě – pobočka v Olomouci, který poté již zmiňovaným přípisem deklaroval svou místní nepříslušnost k dozoru ve věci a věc postoupil Krajskému státnímu zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně je nesprávným a nezákonným a nezákonným je pak i postup státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně, který takové postoupení věci akceptoval a převzal a vykonává dozor nad policejním orgánem konajícím vyšetřování v jiném než Zlínském kraji,“ uvádí se ve stížnosti.

Mynářovi advokáti si stěžují i na absenci odůvodnění, hodnocení důkazů i právní kvalifikaci. Pozastavují se i nad tím, že usnesení je vystavěno na trestním oznámení, které ve věci bylo podáno organizací Transparency International. „Pokud odůvodnění napadeného usnesení cituje trestní oznámení Transparency International – Česká republika o. p. s., a obsah rekapituluje hned v úvodu odůvodnění usnesení, takový postup je nepřípustný. Je třeba odkázat na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Tpj 300/2019 ze dne 18. 9. 2019, z něhož vyplývá, že trestní oznámení není důkazem ani důkazním prostředkem v trestním řízení, a tedy z něj jako z důkazu v trestním řízení nelze obsahově vycházet. Rekapitulace obsahu tohoto oznámení v odůvodnění usnesení je nezákonná,“ uvádí se ve stížnosti.

Mluvčí brněnského krajského zastupitelství Hynek Olma pro ČTK řekl, že nemůže komentovat, kdo byl obviněn. Ohledně stížnosti Mynáře zatím rozhodnuto nebylo, dodal Olma.

Petr Dimun, čtk