Projednávané změny v exekucích sníží podle České advokátní komory vymahatelnost práva. Vláda by měla předlohu ze Sněmovny stáhnout. „Z pohledu legislativního procesu je situace naprosto nepřehledná a samotný vládní návrh ztrácí svůj nosný princip, resp. ujasněnou koncepci, ze které by byl zřejmý a jasný motiv navrhovaných změn právní úpravy,“ uvedli zástupci ČAK v prohlášení.

Změny v exekucích v tuzemsku podle ČAK často postrádají konkrétnější odůvodnění a naprosto neřeší reálné dopady na exekuční řízení a jejich subjekty. Z věcného pohledu se takto Komora v minulosti vyjádřila např. k navrhované teritorialitě soudních exekutorů, zavedení institutu chráněného účtu a k některým dalším návrhům. „Přestože některé návrhy lze z pohledu práv a oprávněných zájmů povinného i oprávněného považovat za přínosné, v současné době Komora zcela podporuje odmítnutí celého vládního návrhu, neboť jeho další projednávání považuje za mimořádně problematické,“ uvádí zástupci Komory v připomínkách k novele exekučního řádu.

Poslanci podali k původní, už upravené novele, mnoho pozměňovacích návrhů. Ve hře je po únorovém druhém sněmovním čtení novely opět zavedení místní příslušnosti exekutorů. Poslanci navrhli například také omezení zabavování movitých věcí a v případě nižších dluhů uzákonění povinnosti umožnit dlužníkovi splátkový kalendář. Ústavně-právní výbor podpořil třeba hned dvě poslanecké úpravy, které míří na dluhy z minulosti. Právě enormní množství navrhovaných změn advokáti kritizují. Podle nich je podávají různé zájmové skupiny a prosazují tak svoje zájmy. „Zcela stranou a bez povšimnutí ponechávají jednotlivé návrhy zásah do práv věřitelů, a to především do ústavně chráněné nedotknutelnosti vlastnictví i popření zásad soukromého práva v čele se zásadou pacta sunt servanda, což je zásada symbolizující podstatu právního institutu smlouvy a celého závazkového práva vůbec,“ uvádí Komora.
V současné době podle ní neexistuje žádná představa o tom, co novela zákona vlastně přinese, jaké budou její dopady jak v oblasti právní, tak hospodářské a zda nedojde k faktickému zániku vymahatelnosti soukromého práva v ČR, což se může velmi snadno stát vedlejším produktem obrovského množství narychlo přijímaných změn.

Drama podle Benešové

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila zákon při únorovém druhém čtení za drama, když Sněmovna schválí pravděpodobně úplné jiné znění, než sepsalo ministerstvo. Ke stažení návrhu vyzvala i Exekutorská komora.

Česká advokátní komora má za to, že v této chvíli nemůže návrh zákona přinést sledovaný cíl a jeho další projednávání nepovede ke vzniku kvalitního právního předpisu. „Celá novela doprovázená množstvím pozměňovacích návrhů trpí řadou nedostatků vybočujících zcela ze systematiky exekučního řádu, které jsou v zásadním rozporu s principy, na nichž je exekuční řád vystavěn,“ uvádí se v připomínkách s tím, že navrhovaná opatření se jednoznačně staví na stranu dlužníků a zcela ignorují ústavní práva věřitelů na ochranu jejich majetku a vykonatelnost soudních rozhodnutí. Taková opatření, kterými jsou např. plošné oddlužování a retroaktivní zasahování do hmotněprávních poměrů bez řádné, transparentní procedury, ve které je konstatován úpadek, je podle ČAK zcela protiústavní, neboť zasahuje do ústavně chráněného práva, kterým je nedotknutelnost vlastnictví. „Vyvolává neodůvodnitelné nerovnosti, tedy není zajištěna žádná „rovnost zbraní“ mezi dlužníkem a věřitelem, a vyvolává pocit nespravedlnosti u těch, kteří v minulosti své pohledávky uhradili vč. přiměřeného příslušenství, a u těch, kterým obdobné závazky vzniknou v budoucnosti (např. v důsledku Covid-19). Jedná se o pokračující trend trestání těch osob, které oprávněně žádají zpět to, co jim nebylo jiným zaplaceno. Daná navrhovaná opatření nedůvodně preferují postavení dlužníka bez ohledu na to, jaký byl důvod, který vedl k jeho neschopnosti splácet dluh,“ dodávají zástupci ČAK.

Řada navrhovaných opatření také podle Komory významným způsobem popírá zásady soukromého práva, a to především vlastnického práva nebo práva na spravedlivý proces. Návrh popírá princip právní jistoty a zasahuje do legitimních očekávání věřitelů tím, že způsobuje zánik vlastnických práv bez náhrady. Nelze podle ČAK opominout ani fakt, že takováto právní úprava může podporovat kriminální praktiky při získávání půjček. „Na základě výše uvedeného se proto ČAK domnívá, že další projednávání tisku 545 nemůže vést k přijetí zákona, který by do citlivé problematiky exekučního řízení přinesl koncepční změny a povede pouze k dalšímu roztříštění právní úpravy, která bude nepřehledná a obtížně uchopitelná jak pro účastníky řízení, tak pro soudní exekutory a exekuční soudy. Za takovéto situace se nabízí otázka, zda má stávající exekuční řád ještě dostatečně nosnou konstrukci pro neustálé změny a dílčí úpravy a zda nebude s ohledem na nejrůznější parciální zájmy vhodnější přistoupit ke komplexní revizi celé otázky výkonu rozhodnutí v ČR. Takovémuto kroku by však mělo předcházet řádné projednání všech otázek v rámci standardního legislativního procesu na vládní i parlamentní úrovni a nikoli překotné schvalování narychlo načtených změn na poslední chvíli, když nikdo v součtu nedokáže odhadnout, jaké budou mít dopad na praxi,“ apelují advokáti na poslance a vládu.

Mohlo by vás zajímat

Záloha na vymáhání

Právní výbor už dřív vyškrtl z vládní novely ustanovení, podle nichž by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u exekutora, který zahájil první z nich. Slučování mělo podle vlády snížit náklady řízení.

Vládní novela mimo jiné předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Věřitele by podle zdůvodnění vedla ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Někteří poslanci ale chtějí zálohu vyškrtnout, jiní omezit ji na určitý okruh pohledávek a dát věřiteli právo požádat o odpuštění zálohy.

Předloha zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let. Podle výborových úprav by tento princip v případě vícečetných exekucí neměl dopadat na ty pohledávky, které takzvaně čekají v pořadí.

(epa)