Udělení státních vyznamenání nabývá platnosti až ve chvíli, kdy oceněný převezme udělený řád a příslušnou listinu. Vyplývá to z názoru ústavního právníka Jana Wintra na okolnosti rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana neudělit Řád Tomáše Garrigua Masaryka předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Zeman podle dostupných informací jen avizoval svůj úmysl tak učinit, vyznamenání ale předáno nebylo, uvedl Wintr.
Zároveň upozornil na podobný případ z konce 90. let, kdy se tehdejší prezident Václav Havel rozhodl neudělit Řád bílého lva někdejšímu vídeňskému starostovi Helmutu Zilkovi, i když vyznamenání již spolupodepsal premiér Miloš Zeman.
Pražský hrad loni 28. října zveřejnil seznam osobností, které se Zeman rozhodl vyznamenat. Byl mezi nimi uveden i Rychetský. Ve středu Ovčáček oznámil, že se prezident rozhodl řád předsedovi Ústavního soudu neudělit kvůli verdiktu soudu o zrušení některých částí volebního zákona. Rychetský tak podle mluvčího poškodil Českou republiku. Sám Rychetský rozhodnutí nekomentoval, jen poděkoval lidem, kteří mu vyjádřili podporu.
Wintr poukázal na tiskovou zprávu z října 2020, ve které Ovčáček uvádí, že „vzhledem k aktuální situaci prezident republiky udělí a propůjčí státní vyznamenání v řádovém dni 28. října 2021“. Podle Wintra tak Zeman pouze avizoval, že má záměr vybrané osobnosti vyznamenat. Poté by bylo podle jeho názoru potřeba, aby vyznamenaní převzali insignie, vyznamenání a listinu o udělení či propůjčení vyznamenání. Což se nestalo. „Obecně platí, že aby nějaké rozhodnutí bylo účinné, tak je potřeba ho doručit,“ vysvětlil svůj názor Wintr.
Prezident tak svým rozhodnutím vyznamenání neodebral, na to by neměl právo. To může učinit pouze soud, když jako trest může uložit ztrátu čestných titulů nebo vyznamenání. Wintr také poznamenal, že na vyznamenání není právní nárok. Pokud nebylo uděleno, nelze se o něj soudit.
Poukázal na případ vídeňského starosty Zilka. Česko-rakouská společnost v roce 1998 Havlovi navrhla jeho vyznamenání, návrh podpořila i komise složená ze zástupců kanceláře prezidenta, parlamentních komor, vlády, historiků a vojáků. Havel poté udělení Řádu bílého lva podepsal, dokument kontrasignoval také předseda vlády. Následně se ale objevila podezření o údajné spolupráci Zilka s komunistickou Státní bezpečností (StB) a Havel se rozhodl vyznamenání neudělit.
Toto rozhodnutí vyvolalo kontroverze a sám Havel se později za svůj krok na Zilkově pohřbu omluvil. Řád bílého lva nakonec Helmutu Zilkovi in memoriam v roce 2019 udělil Miloš Zeman. „Jsem rád, že alespoň s tímto zpožděním mohu bývalému starostovi Vídně, o němž se říkalo, že je to přítel Čechoslováků, tuto medaili udělit,“ řekl současný český prezident 28. října 2019.
Středeční rozhodnutí Zemana kritizují politologové, které ČTK oslovila. Upozorňují, že soud rozhodoval kolektivně, kdežto neudělení řádu se týká jen předsedy. Pokud podle politologa Lubomíra Kopečka Zeman vyznamenání již udělil a nyní ho odebírá, nemá na to podle ústavy právo.
(čtk)
