Plénum Ústavního soudu Foto: Ústavní soud

Ústavní právníci považují rozhodnutí ÚS za správné, ale pozdní

Jako správné hodnotí dnes zveřejněné rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) zrušit část volebního zákona ústavní právníci. Dosavadní pravidla podle nich deformovala rovnost volebního práva a vytvářela disproporce v zastoupení jednotlivých stran v Poslanecké sněmovně. Soud měl však podle právníků rozhodnout dříve, aby bylo víc času na přijetí náhradních pravidel.

Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů voličů. ÚS zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily deset, 15, respektive 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích.

Ústavní právník Jan Wintr řekl, že současný systém vedl k disproporcím v počtu mandátů, které se nejvíc projevily ve volbách v letech 2006 a 2017. Po posledních volbách například zajistil většinu koalici ANO a ČSSD s podporou komunistů. „To zkreslení je poměrně výrazné a nepřekvapuje mě, že Ústavní soud to považoval za rozporné s ústavní zásadou poměrného zastoupení,“ uvedl Wintr.

Ústavní právník Marek Antoš napsal, že rozhodnutí považuje za správné. „Dosavadní pravidla deformovala rovnost volebního práva, protože malé strany potřebovaly na získání jednoho mandátu dvakrát tolik hlasů než velké. Všichni voliči by přitom měli mít stejnou váhu a volby se podle ústavy konají podle zásad poměrného zastoupení,“ uvedl.

Senátoři se na ústavní soudce obrátili na konci roku 2017, soud nyní rozhodl v době, kdy už je vyhlášen termín letošních voleb. „To rozhodnutí je nakonec správné, ale byl bych samozřejmě radši, kdyby bylo vydáno tak před rokem nebo dvěma, protože bylo poměrně čitelné, jak volební systém vypadá,“ uvedl Wintr. Také podle Antoše měl soud rozhodnout dřív. „Parlament nyní bude muset co nejrychleji rozhodnout o nových pravidlech. Do voleb se to ale stihnout dá, respektive ani není jiná možnost, jinak by se nemohly konat,“ dodal.

V případě volebních zákonů ústava vyžaduje, aby s nimi vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, Sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Wintr očekává, že se podaří shodu najít. Soud podle něj vybral z možných řešení to nejméně špatné, když zrušená ustanovení nenechal pro letošní volby ještě v platnosti. „Připadalo by mi problematické, kdyby se mělo v říjnu volit podle zákona, o kterém Ústavní soud řekl, že je protiústavní, to by legitimitě voleb neprospělo,“ vysvětlil Wintr.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po oznámení rozhodnutí soudu uvedl, že k přípravě nové úpravy svolá neprodleně schůzku politických stran. Podle Wintra by mohlo být řešením například určit počet mandátů jednotlivých subjektů na celostátní úrovni a poté je rozdělovat mezi krajské kandidátní listiny konkrétních stran. „Zachoval bych ale dělení na 14 krajů, které zaručuje regionální reprezentaci,“ uvedl.

(čtk)