Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část usnesení vlády týkající se omezení pro maloobchod a služby zavedených kvůli šíření koronaviru. Nebyla podle něj dostatečně odůvodněna. Soudu například vadil výběr prodejen, které zůstaly otevřeny a které musely být zavřené. Obchody ale bezprostředně otevřít nemohou, protože do 14. února je platné obdobné vládní usnesení, uvedl soud v rozhodnutí, které dnes zveřejnil na svém webu. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) již uvedl, že vláda bude muset nařízení upravit.
Senátorům mimo jiné vadil vládní výběr sortimentu povolených či nepovolených obchodů. Zatímco například kamenné obchody s obuví či oblečením zůstaly před zimou uzavřené, květinářství, železářství či obchody se střelivem mohly mít otevřeno.
Návrh senátorů uváděl, že vládní zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle článku 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítal nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání podle senátorů nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.
Ústavní soud návrh na zrušení opatření obdržel loni v listopadu. Týkal se konkrétních usnesení, která už sice nejsou v platnosti, ale nahradila je nová s obdobným obsahem. Senátoři doplnili svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu. Soud tak zrušil opatření o uzavření obchodů a provozoven služeb, jež zavedlo vládní usnesení z 28. ledna. Ani to ale už není v platnosti.
„Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde k otevření maloobchodního prodeje, Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési memento pro případná další omezující opatření vlády,“ stojí v rozhodnutí soudu.
Ústavní soud zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje, což je podle vyjádření vlády zabránění či aspoň zmírnění šíření covidu-19. Vláda podle ÚS ale v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.
Soud také zdůraznil, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle.
Ústavní soudci dostali už desítky podnětů v souvislosti s jarním a podzimním nouzovým stavem a vládními opatřeními proti koronaviru. Žádným návrhům ani stížnosti dosud nevyhověli, často je odmítali z formálních a procesních důvodů, také proto, že v mezičase sporné předpisy pozbyly platnost.
Vláda bude muset pravidla upravit
Vláda bude muset upravit své opatření o omezení maloobchodu v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu, sdělil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Další místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) Blesku řekl, že zjišťuje faktické dopady nálezu.
ÚS zrušil část usnesení vlády s omezeními maloobchodu a služeb. Vláda podle soudu dostatečně nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku. „Budeme muset opatření upravit v souladu s judikátem,“ napsal vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Havlíček Blesku řekl, že zatím zjišťuje faktické dopady rozhodnutí. „Na podzim jsme aplikovali tzv. rakouskou cestu, kdy hypermarkety mohly nabízet plný sortiment,“ uvedl. Aby kabinet zabránil diskriminaci malých obchodů, které musely zůstat uzavřené, přešel podle Havlíčka na tzv. belgický model. Ani velké obchody tak nesmějí od 27. prosince nabízet zboží ze specializovaných malých obchodů, které musejí zůstat zavřené.
„Belgický model je férovější vůči podnikatelům, méně komfortní je vůči zákazníkům. Všechny výjimky se průběžně komunikují, pokud byl průběžně větší problém, například dostupnost dětského oblečení a obuvi, tak se to to změnilo. Omezení provozu prodejen vycházelo z požadavku epidemiologů, odpovídá to restrikcím prakticky v celé Evropě,“ uvedl Havlíček.
(čtk, epa)
