Muž byl v českém registru obyvatel veden jako ženatý, ač byl s dotyčnou osobou rozvedený. Jeho nové manželce cizince proto vnitro loni zamítlo trvalý pobyt s tím, že muž je ženatý. Stížnost nakonec vyřizoval ombudsman Stanislav Křeček. Na jakém základě policie zapsala v roce 1993 do registru obyvatel jeho manželku z roku 1987, se nepodařilo zjistit.
Podle databáze rozhodnutí veřejného ochránce práv řešil muž svoji situaci od roku 2018. Ze záznamu vyplývá, že jde o výsledek porevolučních zmatků. Vršení různých chyb různých orgánů a neustálých změn zákonů jakožto i faktu, že se muž oženil i rozvedl ve Švýcarsku a znovu oženil v Brazílii a českému státu to nehlásil. Úřady navíc odmítaly věc napravit, dokud muž nepředloží nikoli rozhodnutí o rozvodu s exmanželkou, nýbrž potvrzení o sňatku s ní.
Nakonec se věc podařilo dát do pořádku až v roce 2020, jak stojí v databázi veřejného ochránce práv, který k případu dokonce vyslovil právní věty.
Rodinný stav zavedla policistka z Jablonce
Podle záznamu v databázi ombudsmana žil muž od roku 1968 do roku 2017 ve Švýcarsku. České občanství pozbyl a znovu nabyl. Ve Švýcarsku se rovněž v roce 1987 oženil a také rozvedl: „Stěžovatel byl propuštěn ke dni 6. 7. 1987 z českého státního svazku. Dne 18. 12. 1987 se ve Švýcarsku oženil se švýcarskou státní občankou paní C. České státní občanství znovu nabyl udělením dne 20. 5. 1993,“ stojí v záznamu o šetření stížnosti.
V roce 1993 se muž přihlásil k trvalému pobytu v ČR. „Záznam o uzavření manželství zavedla do registru obyvatel paní E. (Policie ČR, okresní ředitelství Jablonec nad Nisou) na základě přihlašovacího lístku pro trvalý pobyt z Městského úřadu Jablonec nad Nisou dne 7. 10. 1993. Dne 7. 1. 1994 byl stěžovateli vydán občanský průkaz České republiky. Okresní soud pro okres Lavaux v kantonu Vaud manželství stěžovatele s paní C dne 30. 3. 1999 rozvedl,“ stojí v popisu spletitého případu.
Muž žádný doklad o uzavření manželství v roce 1987 ve Švýcarsku českým úřadům nepředkládal. Sňatek není zapsán ani ve zvláštní matrice, kam se zapisují manželství uzavřená v zahraničí. Přesto český stát odmítl nové manželce udělit trvalý pobyt, neboť muže vedl v registru obyvatel jako ženatého. „Dne 26. 5. 2017 se oženil v Brazílii s brazilskou státní občankou D. Manželka požádala v květnu 2020 o povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky však nemůže žádosti vyhovět, protože v informačním systému evidence obyvatel je stěžovatel veden jako ženatý s paní C,“ stojí ve faktech případu.
Pan A ve stížnosti ombudsmanovi argumentuje, že takový zápis není ničím právně podložen. „Stěžovatel argumentuje, že zápis manželství ve státem vedené evidenci musí být něčím podložen. Stěžovatel si však není vědom, že by švýcarský oddací list z roku 1987 nechal úředně přeložit do českého jazyka a předložil jej českým úřadům. Přestože Magistrát města Hradec Králové nezjistil, na základě jakého dokladu byl záznam o uzavření manželství učiněn, odmítá provést opravu,“ cituje v záznamu o průběhu šetření ombudsman muže.
Registr obyvatel
„Nepodařilo se zjistit, na základě jaké veřejné listiny tehdejší Okresní ředitelství Policie České republiky Jablonec nad Nisou zapsalo v říjnu 1993 údaj o tehdejší manželce stěžovatele do registru obyvatel. Okresní ředitelství Policie České republiky Jablonec nad Nisou pochybilo, jestliže stěžovateli vydalo začátkem roku 1994 občanský průkaz, aniž předložil český oddací list ze zvláštní matriky. K odstranění tohoto údaje z informačního systému evidence obyvatel postačí předložení rozsudku o rozvodu,“ konstatuje ovšem veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.
České úřady totiž po panu A v rámci řešení jeho situaci žádaly, aby předložil – doklad o manželství z roku 1987, které již bylo v roce 1999 rozvedeno, tedy o tom, že bylo uzavřeno, nikoli, že skončilo. „Na základě podnětu stěžovatele jsem vedl šetření podle zákona o veřejném ochránci práv, jehož předmětem byl postup Magistrátu města Hradec Králové jako úřadu obce s rozšířenou působností věcně a místně příslušného k provedení opravy nesprávného údaje o manželce stěžovatele v informačním systému evidence obyvatel. Při šetření jsem požádal o pomoc odbor centrálních informačních systémů Ministerstva vnitra, odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra a správní odbor Magistrátu města Jablonec nad Nisou,“ popisuje byrokratický proces ombudsman Stanislav Křeček.
Magistrát v Hradci Králové se mýlí
Podle jeho shrnutí v letech 1992 – 94 byl každý občan povinen mít občanský průkaz vydaný Policí ČR, do kterého se zapisoval stav a místo dokladu z matriky cizího státu se předkládal výpis ze zvláštní matriky vedené Magistrátem města Brna, kam se zapisovaly všechny změny stavu ze zahraničí. „Magistrát města Hradec Králové se mýlí, když uvádí, že zvláštní matrika Brno v době, kdy stěžovatel žádal o udělení státního občanství, nebyla ještě v provozu. Zvláštní matrika, do níž se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí českých (dříve československých) občanů, k nimž došlo na území cizího státu, byla založena již zákonem č. 268/1949 Sb., o matrikách,“ uvádí ombudsman.
Podle Křečka Magistrát města Hradec Králové sdělil stěžovateli další nesprávnou informaci, když uvedl, že jeho osobní údaje zapsalo do informačního systému evidence obyvatel oddělení státního občanství a matrik ministerstva vnitra na základě jeho žádosti o udělení československého státního občanství ze dne 7. 12. 1992.
Pan A zapomněl, že je český občan
Bez viny ale není ani sám pan A: „Jisté je, že pochybilo Okresní ředitelství Policie České republiky Jablonec nad Nisou, když vydalo stěžovateli začátkem roku 1994 občanský průkaz, aniž stěžovatel předložil český oddací list ze zvláštní matriky. Stěžovatel pak porušil povinnost dbát, aby základní údaje zapsané v občanském průkazu odpovídaly skutečnosti. Jestliže občanský průkaz obsahoval údaje o jeho tehdejší manželce, stěžovatel měl, jako český státní občan hlášený k trvalému pobytu na území České republiky, doložit tehdejšímu Okresnímu ředitelství Policie České republiky v Jablonci nad Nisou, že manželství bylo v roce 1999 rozvedeno. Stěžovatel žil jako švýcarský státní občan do konce roku 2017 ve Švýcarsku a zapomněl patrně na to, že se v České republice jako český státní občan přihlásil v roce 1993 k trvalému pobytu,“ rozmotává případ Veřejný ochránce práv. „Česká republika je smluvní stranou Úmluvy o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití ze dne 1. 6. 1970. Smluvní stranou této mnohostranné mezinárodní úmluvy je také Švýcarsko. Není proto třeba, aby rozsudek švýcarského soudu o rozvodu stěžovatele z roku 1999 byl uznán Nejvyšším soudem České republiky, i když stěžovatel byl v době vydání rozsudku také českým státním občanem. Ke stejnému závěru vede i ministerská metodika, dle níž se soudní rozhodnutí ve věci rozvodu vydaná ve Švýcarsku po 11. 7. 1976 uznávají podle Haagské úmluvy, tj. bez potřeby zvláštního uznávacího řízení.“
K nápravě stačí doklad o rozvodu, nikoli o sňatku
Podle Stanislava Křečka k nápravě stačí, když pan A předloží Magistrátu města Hradce Králové výpis z rozvodového rozsudku z roku 1999 opatření apostilou s českým překladem, který už ostatně má. „Magistrát města Hradec Králové pochybil tím, že k nápravě nesprávného údaje v informačním systému evidence obyvatel požadoval po stěžovateli, aby si opatřil a předložil zvláštní matrice oddací list z roku 1987. Magistrát stěžovatele požadavkem dodatečného zápisu rozvedeného manželství a záznamu o rozvodu do zvláštní matriky zbytečně zatížil,“ uzavírá Stanislav Křeček. V poznámce k případu stojí, že pan A už to mezitím učinil.
Právní věty
Žádný právní předpis nestanoví povinnost dodatečného zápisu uzavření manželství do zvláštní matriky, jestliže manželství již zaniklo. Postup správního orgánu, který při opravě nesprávného údaje o rozvedeném manželství stěžovatele uzavřeném v cizině v informačním systému evidence obyvatel (§ 8 zákona č. 133/1999 Sb.) požadoval, aby mu stěžovatel v této souvislosti předložil i oddací list vydaný zvláštní matrikou, byl proto v rozporu s § 6 odst. 2 správního řádu.
Irena Válová
