Pro volební zákony je zásadní stabilita. Když se volební zákon změní, má platit až v dalších volbách, pokud se ty příští konají do roka. Uvádí to Kodex volební praxe Benátské komise Rady Evropy, který tvoří základ debaty o všeobecných volbách. S volbami se zachází mimořádně, protože jsou evropským dědictvím.
Kodex a sadu zásadních dokumentů popisujících parametry a podmínky voleb v Evropě vytvořila Komise pro demokracii a právo při Radě Evropy (Benátská komise) v letech 2002 – 2006. Volby na tomto kontinentu a jejich principy totiž považuje za „evropské dědictví“. Členy Rady Evropy je 47 států včetně České republiky. „Pět principů, z nichž vychází evropské volební dědictví, říká, že volební právo je všeobecné, rovné, svobodné, tajné a přímé. Volby se dále musí konat v pravidelných intervalech,“ stojí v úvodu Kodexu volební praxe.
Při zachování těchto principů si mohou politici vybrat různé politické systémy: „V souladu s výše uvedenými zásadami lze zvolit jakýkoli volební systém,“ stojí doslova v úvodu.
Prameny volebních zákonů jsou v mezinárodním právu
Protože pramenem národních volebních zákonů je mezinárodní právo a mezinárodní úmluvy, staly se principy v Kodexu základem třetí debaty expertů z řad akademiků o volebním procesu dne 16. února 2021, spolu s právem ústavním a mezinárodním. Tématem debaty je přístupnost volebního procesu. Akce je pořádána v Bukurešti a je přístupná on-line.
Co je základem evropských volebních systému? „Tvrdé jádro evropského volebního dědictví tvoří Článek 25 Mezinárodní konvence o občanských a politických právech. Společným pravidlem je Článek 3 Dodatkového protokolu, který výslovně stanoví právo na pravidelné volby svobodným a tajným hlasováním, ostatní principy jsou zakotveny v judikatuře lidských práv,“ upozorňuje Kodex Benátské komise.
Česká justice již dříve informovala například o tureckém případu, kdy Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že je věcí politiků, jak nastaví volební systém, volební zákony a přepočty, pokud se volby konají, jsou svobodné a tajné. V předmětném judikátu se Evropský soud pro lidská práva rovněž vyjádřil k otázce spravedlivého volebního systému: Různé volební systémy sledují různé cíle a upřednostnění stability při sestavení vlády nad reprezentací je legitimní politické rozhodnutí, uvedl mimo jiné Soud.
Kdyby volby mohly něco změnit, už by je zakázali
Také volební právo se vyvíjí. „Právo na přímou volbu už bylo připuštěno Evropským soudem pro lidská práva,“ stojí dále v Kodexu. „Přesto ústavní principy společné všem zemím na kontinentu nezohledňují jen mezinárodní texty, naopak jdou v národních ústavách více do detailu,“ píše se rovněž v Kodexu. Zvláštní pasáž je věnována volbám „na dálku“. I tyto volby musí splňovat předmětné principy.
Dokument ale vůbec nepočítá se situací, kdy by se volby nekonaly podle platného zákona a rozhodoval o nich například arbitrárně soud. Nutnost podložit akt zákonem je zmíněna jen v případě, kdy se stát rozhodne některé skupině občanů volební právo omezit – například vězňům. Moci soudní je vymezen přezkum, jmenovaní soudci by však neměli spadat pod autoritu těch, kteří kandidují. Na evropském kontinentu se zjevně nepočítá s tím, že některý stát uskuteční volby bez platného volebního zákona.
Podle Kodexu Benátské komise je naprosto zásadní stabilita volebních zákonů: „Stabilita volebních zákonů je zásadní pro důvěryhodnost procesu voleb, který je životně důležitý pro ustálení demokracie. Pravidla, která se často mění – a zvláště ta, která jsou složitá, mohou voliče zmást. A nad to, volič mohou – správně nebo špatně – že volební zákony jsou jednoduše nástrojem v rukou mocných, a jejich hlasy mají malou váhu v rozhodnutí výsledku voleb,“ vysvětluje Benátská komise při Radě Evropy, proč je skepse k představě voleb, které nemohou nic změnit, pro demokraty nežádoucí.
Změněný zákon má platit až příští volby, jinak je to manipulace
V České republice rozhodl o změně volební legislativy zrušením části zákona dne 3. února 2021 Ústavní soud. Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek v této souvislosti následně zmínil možnost překlenout chybějící část zákona výkladem.
Podle Kodexu Benátské komise je nezbytné chránit volební principy nejen před stranou a politiky, kteří jsou momentálně u moci, ale i „před pouhým zdáním manipulace“.
„Není to ani tak změna volebních systému, co je špatně – taková změna může být k lepšímu – špatně je změna častá nebo změna blízko termínu voleb (do jednoho roku). Dokonce ani když tím není zamýšlena manipulace, změny budou považovány za manipulace diktované bezprostředními politickými a stranickými zájmy,“ uvádí se v Kodexu doslova.
Jednou cestou, jak se vyhnout manipulaci, je podle Kodexu definovat volební systém v Ústavě nebo ústavním zákonem. „Mnohem pružnější cestou je zakotvit v Ústavě princip, že pokud dojde ke změně volebního zákona, starý systém bude aplikován v následujících volbách – pokud se konají do roka – a nový systém nabyde účinnosti až ve volbách dalších,“ stojí v Kodexu.
Jedenáct soudců včetně předsedy českého Ústavního soudu Pavla Rychetského to ale vidí jinak: „Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížil legitimitu nově ustavené Sněmovny, vyvolal nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem. Podle předsedy ÚS Pavla Rychetského nebyl k odkladu důvod. Zajistit rovné volební právo je podle Rychetského nezpochybnitelný ústavní příkaz,“ uvedla Česká justice již dříve.
Irena Válová
