Rozdílné názory mají poslanci na možnost, že by nynější mezeru ve volebním zákoně řešil po říjnových sněmovních volbách Nejvyšší správní soud (NSS) výkladem. Věří, že novelu, která bude reagovat na nález Ústavního soudu, se podaří dohodnout a přijmout včas. Ústavní soud zrušil některé části volebního zákona mimo jiné pro porušení rovnosti volebního práva.
„Myslím, že politická reprezentace se musí shodnout na nějakém řešení. Ale je dobře, že nám NSS vzkazuje, že by případně dokázal vyložit volební zákon tak, aby se volby mohly spočítat,“ řekl ČTK předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).
Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek zdůraznil, že zákony má schvalovat Parlament. „Počítáme s tím, že volební novelu stihneme schválit tak, aby se volby mohly řádně konat, a uděláme pro to maximum. Podle mého názoru by soudce měl být zdrženlivý ohledně sporu, který mu může přistát na stole,“ míní.
O možnosti překlenout mezeru v zákoně výkladem dnes hovořil předseda volebního senátu NSS Tomáš Langášek. Pokud by zákon zůstal neúplný, volební senát NSS by se věcí zabýval potom, co by rozdělování mandátů, provedené pravděpodobně Státní volební komisí, napadli stížnostmi voliči nebo politické strany. Musel by pak podle Langáška přijít s výkladem zákona, který by respektoval zásadu poměrného zastoupení.
Mohlo by vás zajímat
„Není mi jasné, jaký postup má pan předseda Langášek na mysli. I s ohledem na to, že byl zrušen mimo jiné i postup, kterým se mandáty přidělí jednotlivým krajům. Kromě toho by takový postup, ať už jakýkoliv, znamenal výklad jdoucí daleko za zákon,“ řekl předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka. Ústava to podle něho zakazuje. „Byl bych rád, kdyby současná situace měla nějaké snadné východisko, ale myslím si, že řešení bude na Parlamentu,“ dodal.
Člen ústavně-právního výboru Dominik Feri (TOP 09) pokládá řešení nastíněné NSS za nejzazší možnost. „Nález Ústavního soudu i ústava nám velí se dohodnout. Věřím, že to dokážeme,“ řekl. Podle místopředsedy STAN Jana Farského může nynější vyjádření NSS přispět k politické shodě. „To, že se volby budou konat i bez dohody politiků, je největší motivací pro politiky, aby se dohodli a pravidla si nastavili sami. Zároveň tato možnost zabrání tomu, aby se řešení prosadilo na sílu z nouze,“ uvedl Farský.
Nejvyšší správní soud by podle člena ústavně-právního výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) mohl takovým postupem odvrátit rozklad státu, u veřejnosti by ale mohly přetrvávat pochyby o legitimitě nově zvolených poslanců. „Je to řešení špatné, protože pokud by soud musel po provedení voleb rozhodnout o tom, jak se měly hlasy spočítat, de facto by tím výsledek voleb určoval. Voliči mají mít již před volbami jasno, jaká jsou pravidla,“ podotkl. Je proto podle Výborného nutné, aby Sněmovny a Senát nalezly shodu na úpravě volebního zákona.
Ústavní soud zrušil ve středu část volebního zákona nejen kvůli porušení rovnosti volebního práva, ale i šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí nyní postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadá už na podzimní sněmovní volby.
