Koronavirová pandemie zasáhla život za zdmi českých věznic i jinak než zákazem návštěv rodinných příslušníků vězňů. Zaměstnanost odsouzených poklesla v uplynulém roce o 12 procent. Změnit se musel také režim vycházek či volnočasových aktivit. Výuka vězňů v rámci středního odborného učiliště však pokračuje – má výjimku, protože jeho zřizovatelem je ministerstvo spravedlnosti. Uvedla to mluvčí Vězeňské služby Petra Kučerová.
Prvního vězně nakaženého covidem-19 evidoval bezpečnostní sbor loni 13. května, a to v brněnské vazební věznici. Zatímco na jaře minulého roku se pak počet pozitivních vězňů udával spíše v jednotkách, nyní jsou jich stovky a nemoc se přes nastavená protiepidemická opatření postupně objevila ve všech věznicích. Kučerová nicméně zdůrazňuje, že Vězeňská služba má situaci pod kontrolou. Aktuální počty podle ní odpovídají situaci v „civilním světě“.
Z 19.300 vězňů jich je k dnešnímu dni pozitivních celkem 765. Vykazovaný počet nemocných ale kolísá – v pondělí jich podle statistik bylo 863, v pátek 1230. Mluvčí vysvětlila, že počty průběžně rostou a zase klesají v závislosti na tom, jak se vězni uzdravují. Nakažených je i několik stovek ze zhruba 11.000 příslušníků či zaměstnanců sboru: v pondělí jich bylo pozitivních 342.
„V našich věznicích máme stovky protiepidemických opatření od standardního nošení roušek a hygieny rukou přes opatření související s provozem a bezpečnostní věznic až po zrušení návštěv. Nemocné vězně izolujeme od zdravých. Nově nastupující testujeme i izolujeme,“ sdělila Kučerová.
Na covidové jednotce v brněnské vězeňské nemocnici momentálně leží 22 vězňů, naplněna je z poloviny. K dispozici je také covidová jednotka v Praze na Pankráci. Některé vážněji nemocné vězně ovšem musely přijmout i civilní nemocnice. „Bavíme se o jednotkách. Jsou to pacienti, kteří potřebují plicní ventilaci, kterou v našich nemocnicích nemáme. Ve chvíli, kdy jsou schopni převozu, přebíráme je do naší péče, abychom civilní nemocnice nezatěžovali,“ uvedla mluvčí.
Vnitřní pracoviště ve věznicích zůstala v provozu, na jaře v nich vězni ve větší míře vyráběli roušky či ochranné štíty. Část odsouzených i nadále pracuje ve vnějším světě. „Vězni docházejí na pracoviště, která jsou nezbytně nutná k zajištění fungování v potravinářství, odpadovém hospodářství a ve výrobě zdravotnických pomůcek,“ napsala Kučerová.
Na jaře za vězni nesměly kvůli riziku přenosu koronaviru návštěvy, příbuzných se vězni nedočkali ani od podzimu. „Samozřejmě, že má tato situace dopad na psychiku vězňů, kterým chybí zejména kontakt s rodinami. Tam, kde jsou děti, je to obzvláště citlivé. Vězni mohou telefonovat nad rámec běžné časové dotace a mohou komunikovat prostřednictvím Skypu. Mohou využívat služeb našich psychologů,“ popsala mluvčí. Přes Skype loni začali s vězni komunikovat také advokáti a probační úředníci.
V souvislosti s covidem vypukly na přelomu října a listopadu protesty vězňů v Bělušicích, do nichž se zapojily čtyři stovky odsouzených. „Žádné další nepokoje jsme nemuseli řešit,“ uzavřela Kučerová.
(čtk)
