Nezákonné úniky z trestního řízení v případu dnes již bývalého soudce Vrchního soudu v Praze (VS) Zdeňka Sováka, které se týkaly vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy (PF UK) profesora Jiřího Jelínka, mají své následky. Jelínek nedobrovolně skončil v pozici asistenta na VS již prvního února. A předseda VS Luboš Dörfl zároveň předal Jelínkem vypracované posudky ze soudních spisů děkanovi PF UK Janu Kuklíkovi.
Zatímco vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Lenka Bradáčová v médiích prezentuje závěry šetření svého vlastního úřadu, podle něhož nemůže za nezákonné úniky z trestního řízení v případu Zdeňka Sováka, předseda VS v Praze Luboš Dörfl se rozhodl i na jejich základě konat.
Předně odvolal profesora Jelínka z funkce asistenta soudce již k prvnímu únoru letošního roku. Původní domluva vedení soudu s Jelínkem, který v různých pozicích působí na soudu desítky let, měla být, že skončí sám v červnu. Okolnostmi, které „proces ukončování“ působení Jelínka na VS provázejí, se nyní zabývá i Ministerstvo spravedlnosti.
Zároveň Dörfl poskytl dvě stanoviska, která Jelínek vypracoval na žádost některé ze stran řízení, děkanovi PF UK Janu Kuklíkovi. Tyto posudky byly dohledány vedením soudu v soudních spisech na základě šetření mezi trestními soudci VS. „Mohu potvrdit, že z těch případů, ve kterých jsme zjistili činnost prof. Jelínka, jsem na základě písemné žádosti o součinnost panu děkanovi PF UK předal anonymizované texty dvou stanovisek, která mohla být spojována s Právnickou fakultou UK, nebo její katedrou trestního práva,“ sdělil předseda VS České justici. S tím, že tuto kompetenci, tedy poskytnout dokumenty z trestního spisu třetím osobám, mu jako předsedovi soudu dává zákon o soudech a soudcích.
O které ustanovení zákona o soudech a soudcích svůj krok opírá však Dörfl v odpovědi na dodatečnou otázku nesdělil, ani nevyhověl žádosti České justice o zaslání oněch posudků. „Nerad bych uvedené posudky, byť anonymizované, předával médiím a ve vztahu k této kauze bych již rád nic neuváděl,“ uvedl k tomu Dörfl.
Konfrontace s posudky
Děkan Kuklík pak měl s těmito dvěma posudky, a ještě dvěma dalšími listinami, začátkem února Jelínka konfrontovat. Stalo se tak na schůzce, u níž byli přítomni ještě další osoby, konkrétně vedoucí katedry občanského práva PF a předseda akademického senátu fakulty. Všichni se tak měli možnost seznámit s listinami ze soudního spisu, které měl Jelínek vypracovat na základě dohody s některou ze stran řízení, byť v soudem anonymizované podobě. U některých z těchto listin mohl totiž být podle děkana Kuklíka z podpisu či označení dovozen vztah k fakultě.
Foto: Jan Nový
Faktem ovšem je, že PF UK do této události neměla podle všeho stanovený úzus, jak mají její pracovníci při vypracovávání stanovisek postupovat a zda mohou uvádět v takových posudcích svůj status na fakultě. V ten samý den totiž akademický senát fakulty otázku zpracovávání posudků probíral. V zápise je uvedeno, že: „Na závěr prof. Kuklík okomentoval předložený materiál ‚Vyjádření vedení PF UK k odborným stanoviskům‘. Uvedl, že fakulta jako instituce nevydává stanoviska k právním otázkám. Výjimkou je situace, kdy fakulta poskytne stanovisko jako znalecký ústav, k čemuž je oprávněn pouze Ústav práva autorského, či případ, kdy vedení fakulty poskytnutí stanoviska k určité problematice s určitým resortem přímo sjedná. Diskutovaná a v materiálu řešená problematika se týká stanovisek, které by mohly být vykládány jako stanoviska fakulty jako instituce, byť tomu tak není. Do budoucna je nutné takové případy jednotně řešit“.
Vyjádření vedení UK k odborným stanoviskům
Právnická fakulta Univerzity Karlovy jako instituce již od počátku 90. let minulého století na základě rozhodnutí jejího tehdejšího vedení a vědecké rady neposkytuje odborná stanoviska k právním otázkám. Prezentuje pouze výsledky své vzdělávací, vědecké a odborné činnosti uskutečňované v souladu se zákonem o vysokých školách a svým statutem a výsledky z institucionalizované vědecké podpory, popřípadě realizované na základě dohody uzavřené univerzitou či fakultou s třetími stranami. Ústav práva autorského pak ve vymezené oblasti působí jako znalecké pracoviště. Pokud stanovisko či vyjádření vypracovává akademický, vědecký nebo jiný pracovník fakulty, jedná se o jeho osobní stanovisko a odborný názor, přičemž z jeho obsahu, formy a podpisu nemůže být dovozováno, že se jedná o stanovisko fakulty či některého z jejích pracovišť. Akademičtí, vědečtí a jiní pracovníci by ve svých stanoviscích a vyjádřeních měli důsledně dbát na to, aby z jejich formy či obsahu nevyplývalo, že se jedná o stanovisko nebo vyjádření fakulty či jejího pracoviště, zejména by neměli používat hlavičkový papír, označení fakulty nebo jejího pracoviště. Naopak by měli explicitně uvést, že jde o jejich osobní stanovisko nebo vyjádření nebo že nejde o stanovisko či vyjádření fakulty nebo jejího pracoviště.
Že byla dosavadní praxe na PF UK nejednotná, nasvědčují i některé posudky, s nimiž měla možnost se Česká justice seznámit. Například posudek, který v roce 2011 vypracoval pro tehdejšího ministra pro místní rozvoj vedoucí katedry práva životního prostředí PF UK, nese na hlavní stránce jak „hlavičku“ fakulty, tak je podepsán i zpracovatelem coby vedoucím příslušné katedry PF UK.
Věc pro profesora Jelínka zdá se pohovorem s děkanem nekončí. Tento týden se otázkou posudků bude zabývat také vědecká rada fakulty a děkan Kuklík si od Jelínka vyžádal k celé záležitosti ještě písemné stanovisko.
Petr Dimun
