Česká advokátní komora upozorňuje na fakt, že vláda Andreje Babiše se při schvalování zákonů při legislativním procesu stále častěji uchyluje k výjimkám ze standardního připomínkového řízení. „Absence řádného připomínkového řízení má přitom velký význam a dopad na transparentnost politického rozhodování,“ varovali zástupci advokátů na stránkách Advokátního deníku. Text uveřejňujeme v plné šíři.
Podle čl. 76 odst. 1 legislativních pravidel vlády platí, že předseda Legislativní rady může na návrh člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy výjimečně pro jednotlivé případy změnit lhůty stanovené těmito legislativními pravidly nebo omezit okruh připomínkových míst anebo stanovit, že se připomínkové řízení neprovede; k návrhu člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy se přiloží zpravidla návrh právního předpisu nebo platné znění s vyznačením navrhovaných změn, jde-li o návrh novely právního předpisu. Návrh právního předpisu se i v případě, že se připomínkové řízení neprovede, zasílá v elektronické podobě ke stanovisku odboru kompatibility a na vědomí odboru vládní legislativy.
Česká advokátní komora v rámci průběžného monitoringu legislativních návrhů zaznamenala v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 výrazný nárůst výjimek z povinnosti předkladatele zaslat návrh zákona do připomínkových řízení. Absence řádného připomínkového řízení má přitom velký význam a dopad na transparentnost politického rozhodování. Realizovaným legislativním postupem je zabráněno tomu, aby mohl být dosažen jeden ze základních úkolů ústavně konformní normotvorby, která musí umět co možná nejúplněji odpovědět na to, proč a za jakým účelem je návrh zákona v daném znění přijímán. Smysl a důležitost řádného připomínkového řízení spočívá v tom, že v jeho rámci lze vyslovit zejména pochybnosti o legitimitě navržené a přijaté úpravy.
Legitimita vyjadřuje požadavek, podle kterého nestačí, aby některé jednání bylo vyjádřeno právní úpravou samo o sobě, ale aby bylo zdůvodnitelné i nezávisle na této právní úpravě. Legitimita se projevuje vznikem určitých právních procedur a jejich prostřednictvím spoluvytváří příznivé prostředí pro formulaci a uplatnění principů a zásad práva (viz nález Ústavního soudu sp. zn. PI. ÚS 21/14 ze dne 30. 6. 2015).
Ačkoliv z elektronické knihovny Úřadu vlády ČR nevyplývají důvody, pro které jsou jednotlivým návrhům udělovány výjimky z připomínkového řízení, lze předpokládat, že se tak děje z důvodů průběhu pandemie nemoci covid-19, která mnohdy vyžaduje rychlé legislativní změny. Jsme však přesvědčeni, že u některých návrhů zcela absentuje jakákoli souvislost s probíhající pandemií (viz např. novela insolvenčního zákona, tisk 1073), popř. zde existuje dostatečný prostor pro minimálně zkrácené připomínkové řízení a není tedy potřeba tuto základní normotvornou proceduru zcela eradikovat. Ostatně je zřejmé, že zaslání návrhu zákona do připomínkového řízení je nutné i pro účely přípravy vládního návrhu zákona jako takového, neboť bez vyjádření ostatních resortů může návrh zákona trpět neodstranitelnými vadami, jak se ukázalo např. u opakovaných novel zákona o ochraně veřejného zdraví.
Připomínkové řízení je z hlediska rozsahu nezastupitelným prvkem především odborné diskuse, jejímž účelem je zejména udržení kvality návrhu právního předpisu a jeho soulad s realitou. Vzhledem k tomu, že připomínkové řízení je jedním z principů právního státu a demokratického legislativního procesu, kterým se zvyšuje úroveň samotné tvorby právního řádu, upozorňujeme na tento neuspokojivý a znepokojující stav, který nelze přehlížet.
Česká advokátní komora proto žádá ministryni spravedlnosti a předsedkyni Legislativní rady vlády, aby zajistila postup podle čl. 76 odst. 1 legislativních pravidel vlády s tím, že výjimky z připomínkového řízení budou udělovány pouze výjimečně v případech, u nichž je to skutečně nezbytně nutné.
ČAK – Advokátní deník
