Pražský městský soud přestal od února zveřejňovat jména účastníků nařízených jednání. Hlavním důvodem tohoto kroku je podle zástupců soudu ochrana osobních údajů účastníků. U tuzemských soudů v tomto ohledu panuje nejednotná praxe. Na jejím sjednocení ale nemá ministerstvo spravedlnosti zákonné zmocnění.
„Jsme jedním z orgánů správy soudů, ale konečné rozhodnutí je v kompetenci soudů. Sjednotit praxi by bylo možné pouze na bázi vzájemného konsensu s přihlédnutím k proporcionalitě informování o řízeních a principů ochrany osobních údajů,“ vysvětluje mluvčí resortu Vladimír Řepka. Městský soud v Praze nyní bude přehledy bez anonymizace poskytovat pouze sdělovacím prostředkům. Podobně tak podle ankety České justice již činí i další soudy.
Zveřejňujete jména účastníků řízení?
Igor Krajdl, místopředseda Krajského soudu v Ostravě
Krajský soud v Ostravě postupuje striktně v souladu se zákonnými povinnostmi, které mu při jeho činnosti vymezují právní předpisy a postupuje veden ústavní zásadou, že jako orgán veřejné moci smí činit pouze to, co mu právní předpisy povolují. Z procesních předpisů pak pouze trestní řád v § 8a přikazuje soudu informovat o své činnosti a v odstavci 3 tohoto ustanovení výslovně stanoví, že se tak děje prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků. Proto informace o konaných trestních řízeních respektující omezení vyplývající z odstavce 1 citovaného ustanovení poskytuje formou avíz pouze sdělovacím prostředkům.
Mohlo by vás zajímat
Stanislav Cik, mluvčí Vrchního soudu v Olomouci
Pokud jde o otázku zveřejňování jmen účastníků nařízených jednání na internetových stránkách, pak u zdejšího soudu jsme prozatím praxi nezměnili a jména účastníků neanonymizujeme.
Nicméně zmíněnou problematiku související s anonymizací jmen u nařízených soudních jednání vnímáme, zabýváme se jí a situaci analyzujeme.
Jan Kulhánek, mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové
Krajský soud v Hradci Králové na svých webových stránkách dlouhodobě zveřejňuje měsíční přehledy jednání v prvostupňové trestní a civilní agendě, a to v anonymizované podobě s vyloučením osobních údajů fyzických osob s výjimkou jména a příjmení obžalovaného v trestním řízení. Poskytování těchto údajů vychází z § 8a trestního řádu s tím, že jméno a příjmení osoby, proti níž se vede trestní řízení, zveřejňujeme zásadně až po okamžiku, kdy se tato osoba stává obžalovaným, tedy až po skončení přípravného řízení nařízením hlavního líčení. Informace o jednáních v ostatních agendách vyřizovaných zdejším soudem nezveřejňujeme.
Jana Durná, mluvčí Krajského soudu v Plzni
U Krajského soudu v Plzni je zveřejňování přehledu soudních jednání bez jmen účastníků řízení běžnou praxí již od prosince 2020. Pro Krajský soud v Plzni je prioritou, aby bylo zajištěno právo na ochranu osobních údajů všech účastníků nařízených jednání. Veřejné publikování osobních údajů je nepochybně zásahem do tohoto práva především v situaci, kdy je již v systému soudu nařízeno jednání, ale účastníkům nejsou doručeny předvolávací listiny. Problém nastává i tehdy, kdy je např. jedním z účastníků trestního řízení nezletilá osoba. V těchto případech podléhají soudní jednání odlišnému režimu. Vedení zdejšího soudu má za to, že je poskytováno veřejnosti prostřednictvím přehledu nařízených jednání dostatečné množství informací k případům, aniž by bylo třeba zveřejňovat osobní údaje účastníků. Vedení se ztotožňuje s názorem, že by se praxe anonymizování těchto přehledů měla v rámci české justice sjednotit.
Ivana Vobejdová, mluvčí Krajského soudu v Českých Budějovicích
Krajský soud v Českých Budějovicích nezveřejňuje seznamy nařízených jednání, které se konají u krajského soudu. Není pro to, žádný zákonný podklad. Informace o jednáních lze zjistit na webových stránkách www.justice.cz v záložce Infojednání. Na toto jsou případní žadatelé odkazováni.
Klára Belkovová, mluvčí Krajského soudu v Brně
Aanonymizovaný přehled vybraných trestních jednání konaných v Brně a na pobočce krajského soudu ve Zlíně zveřejňujeme a obměňujeme na webových stránkách soudu každý týden. Přehled obsahuje jak nařízená hlavní líčení, tak veřejná zasedání o odvolání. Jména účastníků jsou předem anonymizována, uvádíme pouze jejich iniciály s ohledem na ochranu jejich osobních údajů. Dále je uveřejněný § projednávaného trestného činu a stručný, obecný popis trestného jednání. Nezveřejňujeme agendu Tm. Uvedená praxe funguje tímto způsobem již několik let. Dále zveřejňujeme přehled jednání na úseku správního soudnictví, a to rovněž 1x týdně, včetně iniciál účastníků/fyzických osob a sp. zn. řízení, nikoliv jeho předmět. Přehled nařízených jednání ostatních soudních úseků nezveřejňujeme. Okresní soudy v obvodu Krajského soudu v Brně zveřejňují informace o svých jednáních na stránkách www.justice.cz – „Infojednání“. Sjednocení praxe se nebráníme.
Kateřina Kolářová, mluvčí Vrchního soudu v Praze
Vrchní soud v Praze zveřejňuje na svých webových stránkách kalendář nařízených jednání, kde jsou uvedena jména obžalovaných (v trestních věcech) a účastníků jednání (civilní a insolvenční agenda).
Při úvaze zdejšího soudu ohledně zveřejňování uvedených údajů byl kladen důraz zejména na zásadu veřejnosti jednání před soudem. Tato zásada je zákonem modifikována např. v trestním řízení proti mladistvým, kde jednání probíhají zásadně neveřejně, a u kterých ani jména u nařízených jednání nezveřejňujeme. Rozsudky jsou však i v těchto případech vyhlašovány veřejně.
Vzhledem k do jisté míry odlišné roli soudů vyššího stupně nerozhodujících v prvním stupni, specializaci odvolacích senátů vrchního soudu (např. absenci opatrovnické agendy) a s přihlédnutím k výše uvedenému, zůstává postoj ke zveřejňování těchto informací konstantní.
Hana Černá, mluvčí Krajského soudu v Praze
Krajský soud v Praze zveřejňuje na svých internetových stránkách v rubrice „Různé“ seznam jednání ve věcech trestních prvostupňových a ve věcech trestních odvolacích. Je uváděno datum, čas, místo konání, soudce, spisová značka a jména účastníků, u věcí trestních prvostupňových i paragraf, pro který byla podána obžaloba. Informace o ostatních jednáních nejsou zveřejňovány vůbec, v uvedené rubrice je ale sdělení, kde lze informace o jednání nalézt s příslušným odkazem. Praxe by jistě měla být jednotná, ale toto nezáleží na samotných soudech, protože takové sjednocení by si vyžadovalo legislativní opatření.
Eva Paseková
