Začátkem nového roku by se mělo znovu rozjet hlavní líčení ve známé kauze Vidkun. Pokud do chodu soudů nezasáhne znovu koronavirus, naplánováno je devět jednacích dní. Česká justice před časem upozornila, že žalobci nechtěli vyhovět žádosti soudu a poskytnout mu kompletní spisový materiál k jedné z věcí.
Soudy v Olomouci začaly kvůli pandemii koronaviru na konci října omezovat svou činnost a rušit jednání. Rozhodnutí se dotklo i hojně sledované kauzy Vidkun, kterou řeší olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě. Důvodem rušení líčení byla obava ze šíření koronaviru a snaha ochránit účastníky jednání. Senát v kauze Vidkun měl naplánováno líčení po tříměsíční přestávce od léta na začátek listopadu. Původně bylo jednání odloženo na prosinec, ale pandemická situace to znemožnila. Pokračování hlavního líčení proto bylo stanoveno na 3. února. Do 14. dubna by mělo podle informací České justice proběhnout celkem devět jednání. Pokud ovšem nebude nutné soudní líčení kvůli pandemii znovu odročit.
„Předseda krajského soudu vydal další doporučení o potřebě odvolat jednání, která snesou odkladu. I z pohledu ochrany zdraví těch, kteří by u toho jednání měli být, což je v tomto případě 16 lidí, kteří by museli být v jednací síni celý den, je to nesmysl. Hlavní líčení tak nebude,“ vysvětlil ČTK předseda senátu Martin Lýsek stopku v projednávání kauzy Vidkun.
V říjnu to bylo pět let, kdy v kauze Vidkun proběhla obří policejní razie. Jarní protipandemická opatření už připravila soud o celý týden nařízeného jednání v březnu, senát tak kauzu znovu otevřel na začátku května. Kvůli přetrvávajícím opatřením se ale tehdy odehrávaly zásadní výpovědi svědků za zavřenými dveřmi.
Prohlídky u Langera
Meritem konstrukce obžaloby je manipulace se spisy a vynášení informací z vyšetřování. Bývalý olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) je obžalován z podplácení policisty (údajný úplatek však nebyl konkrétněji zachycen a to včetně jeho výše – pozn. red.). Na policisty Radka Petrůje a Karla Kadlece pak podal státní zástupce v souvislosti s údajnou manipulací se spisy a vynášením informací obžalobu ze zneužití pravomocí. Kadlec je navíc obžalován i z přijetí úplatku od Rozbořila. Petrůj byl postaven mimo službu. Podnikatel a přítel exministra vnitra Ivana Langera Ivan Kyselý se pak před soudem zodpovídá z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Kauza stojí z drtivé většiny na odposleších nevalné kvality a srozumitelnosti.
Podle usnesení o zahájení trestního stíhání měl policejní náměstek Kadlec vlivnému podnikateli Kyselému údajně pravidelně, dlouhodobě a záměrně poskytovat informace z devíti trestních řízení. Šlo například o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, závodiště Lazce, ale i o kauzu Tesco SW, kauzu Králík.
Kauza Vidkun začala 13. října 2015 policejní razií na několika místech v Olomouci, kdy policie dělala domovní prohlídky a zadržela či předvedla několik lidí včetně bývalého ministra vnitra Ivana Langera. V jeho bytě v Olomouci strávili kriminalisté více než 13 hodin, ale nakonec ho propustili, v případu obviněn není, stejně jako bývalý šéf olomoucké GIBS Tomáš Uličný. Rozbořil byl stíhán na svobodě, Kyselý, Kadlec a Petrůj strávili tři měsíce ve vazbě. Kadlecovi ve vazbě nabízel šéf ostravského ÚOOZ Jiří Komárek ve vazbě milion korun z policejních fondů, pokud při vyšetřování kauzy Vidkun „položí“ Langera.
Všichni obvinění od začátku vinu popírají. Kadlec byl v prosinci 2015, ještě v době vazby kvůli údajnému porušení služebního slibu propuštěn ze služebního poměru, svou výpověď poté napadl neúspěšně u soudů žalobou. Hájil se tím, že se ničeho protiprávního nedopustil, šlo prý o operativní činnost, kdy naopak on získával informace. Podle soudu ale o operativní pátrací činnost jít nemohlo, neboť nesplňovala zákonné podmínky, výpověď tak byla označena za oprávněnou. Všichni obžalovaní trvají od počátku na tom, že se ničeho protiprávního nedopustili. Podle zjištění České justice státní zastupitelství delší dobu drželo audionahrávky z odposlechů, které hovoří ve prospěch obžalovaných. Není ale dosud zřejmé, zda se jimi bude soud hodlat zabývat.
Svědek z ÚOOZ
Česká justice navíc na podzim upozornila na to, že bývalý detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) František Ševčík před soudem rozbil konstrukci jednoho z bodů obžaloby.
Když Ševčík mluvil jako svědek o jednom ze žalovaných bodů, ve kterém je aktérům Vidkunu kladeno za vinu odstíhat podezřelého „za každou cenu“, tak potvrdil, že stíhat podezřelého chtěl už on sám, když ještě pracoval v útvaru vedeném Robertem Šlachtou. Případ byl pak z ÚOOZ předán do Olomouce. A byl to přitom ÚOOZ, který později olomoucké policisty a podnikatele obvinil z manipulací s případy, včetně toho, který chtěl útvar sám stíhat.
Česká justice také zjistila, že žalobci nechtěli vyhovět soudu, který je požádal o kompletní spisový k jedné ze žalovaných věcí. Jde o vyšetřování údajného dotačního podvodu, jehož se měl dopustit vlivný politik hanácké ČSSD Jaroslav Králík.
Žalobce Petr Mazálek napsal počátkem srpna náměstkovi Krajského státního zastupitelství v Brně Petrovi Lužnému, že jej předseda olomouckého senátu Martin Lýsek požádal o předložení dozorového spisu v kauze Králík. Lužného Lýsek požádal o předchozí souhlas s poskytnutím spisu k olomouckému soudu. „Jedná se o výjimečný případ, v němž soud projednává obžalobu týkající se též ovlivňování průběhu trestního řízení. V této věci jsem byl již vyslýchán jako svědek a byl jsem dotazován též na některé materiály z dozorového spisu,“ napsal Lužnému Mazálek.
A pokračoval: „Soudu sdělím, že má být zachována neveřejnost listin (a vyjmenovává je – pozn. red.), že obsahují pouze interní informace KSZ Brno, resp. interní komunikaci s dalšími stupni státního zastupitelství. Rovněž mu sdělím, že o případném zapůjčení přílohy rozhodne Vrchní státní zastupitelství v Olomouci,“ stojí v Mazálkově „Žádosti o předběžný souhlas“.
Žalobce Mazálek pak ještě tentýž napsal den „Záznam“, v němž konkretizuje o jaké listiny jde: „Dnešního dne jsem telefonicky projednal žádost soudu s Mgr. Miroslavem Stokláskem z VSZ Olomouc a dohodl se s ním, že mu postoupím část spisu, který byl původně dozorován u VSZ Olomouc, zda ji případně po souhlasu ředitele odboru poskytne (jde o materiály obsahující komunikaci a pomocné materiály VSZ Olomouc, nikoli KSZ Brno),“ zapsal do záznamu žalobce Petr Mazálek.
Jan Hrbáček
